Zejtra napořád

Chci mít klidný život, takže po poučení z tohoto snímku již nikdy nebudu obchodovat Číňany (ani s Lábusem), neproměním své vozidlo na WC pro divočáka a při stopu nebudu zastavovat holkám s motorovými pilami. Také jsem se poučil o tom, že Ruda z Ostravy se omračuje jinak než králík, což byla patrně nejlepší scéna filmu, kterému se karlovarský Thermal premiérově zasmál, bouřlivě mu zatleskal, s hvězdami se nechal vyfotit a pak mu, věren české tradici, pořádně naložil při hodnocení. (12.07.2014)

Hodně svěží vítr na poli českého filmu a příjemné překvapení v jednom. Jako celek to sice moc při sobě nedrží a jednotlivé scény na sebe příliš logicky nenavazují, ale samy o sobě fungují, stejně tak vnitřní monology a hlavně po strašně dlouhé době někdo odnaučil naše herce divadelnímu vystupování před kamerou, takže je třeba zaokrouhlovat nahoru. Batěk dokázal, že je ho na novácké šarády škoda a Klára Issová jako vždy top! (24.10.2015)

Tenhle film jsem chtěl hodně vidět - zaujal mě námět, plakát a Vica Kerekes - ale po jeho zhlédnutí jsem z něj strašně zklamaný. Výčet věcí, které mi tam vadily, by byl asi dlouhý. Pavel Batěk v hlavní roli mi nesedl, herecky mi přijde strašně nezajímavý a nevýrazný. Jeho postava mi navíc byla nesympatická a neměl jsem důvod mu fandit, natož sledovat, co se mu děje - bylo mi to strašně lhostejné, a vadilo mi, jak mu v závěru všechno spadne bezpracně do klína. Jiří Lábus v roli "mafiána" je megatrapas. Žánrově je to hodně nevyvážený mix, chvíli je to crazy komedie, chvíli to zvážní, je tam i romantika, hlavní hrdina se pořád někam přesunuje autem, postavy si stále s někým telefonují, jsou tam četná klišé, a příběh celkově je velmi slabý a moc nefunguje - nevtáhne do děje, nedává to moc smysl pohromadě, a člověku se to nejspíš už druhý den rychle vykouří z hlavy. Nejvíc mě ten film iritoval v momentech, kdy se pokoušel formulovat jakási kvaziuniverzální moudra platná pro všechny, nesnesitelná ve své povrchnosti. Děsný soundtrack tu zkázu jen dokonal. Ačkoli si stále myslím, že Vica Kerekes je bohyně (byť její herecké schopnosti spousta lidí zpochybňuje), zde jsem si opět potvrdil, že hraje ve strašných kravinách. Jedna hvězda za skvělou Kláru Issovou, která mě tam příjemně překvapila, a druhá za krásné lokace Hong Kongu. (15.07.2017)

Velké zklamání. 1) Rudolfa Havlíka znám jako vynikajícího bloggera, autora výstižných za srdce beroucích autobiografických fejetonů na téma obchodování v Číně a v Indii se spoustou přesných a zasvěcených pohledů na místní mentalitu. 2) Spoiler. Bohužel se však opět ukázala známá pravda, že sebelepší spisovatel nemusí být a zpravidla ani nebývá i dobrý scénárista. Samotná základní myšlenka je postavená na hlavu - solidní obchodník, u něhož se předpokládá racionální myšlení, s finančním průserem jak vrata si odjede randit s děvčaty, věřili byste tomu? 3) Havlík jako režisér překvapivě svou roli zvládá - scénka s omračováním nebo s kleptomanem jsou dobrou ukázkou. Ale co naplat, když není co režírovat? 4) Filozofické promluvy hlavního hrdiny se báječně čtou ve fejetonech. Zde působily poněkud nepatřičně a lacině. 5) 38letý schopný renesanční Rudolf Havlík si vybral typově podobného 39letého seriálového herce Pavla Batěka se sportovní postavou (hlavní role) a docela se strefil. I další casting je příjemný, bohužel však více o věci říci nelze. (19.02.2015)

„Nenávidím svatby. Skupiny dobře oblečených lidí, který předstírají, že něco bude napořád. Jako kdyby ten slib měl všechno změnit. Jako kdyby do tý doby naše city nebyly myšleny vážně. Faustova smlouva, kterou se podaří naplnit jen pár vyvoleným. A potom se všichni vožerou, poperou, pohádají jako psi. Co z toho asi čeká na mě?“ Vzhledem k tomu, že před Zejtra napořád jsem nedávno viděl tématem velmi podobný film Hector and the Search for Happiness, podvědomě mě to nutí srovnávat. Pokud jsem si u snímku z kanadsko-německé koprodukce stěžoval na to, jak dogmaticky a rušivě mi byly životní rady podávány, české „verzi“ se zhruba to samé dařilo docela nevtíravým, pohodovým a místy i úsměvným způsobem (zdejší hlavní hrdina rozhodně nikomu nic podprahově nenutil a jeho poznatky nebyly tak přehnaně pozitivní). A ano, každému musí být jasné, jak hrdinova „cesta“ dopadne, což mi ovšem u tohoto filmu nijak zvlášť nevadilo. „Gangsterská“ linka se sice zrovna moc nevydařila (nechtěně směšná, naivní), ale jinak zde bylo několik trefných scén, hlášek („Když mlčí chlap, přemejšlí. Když mlčí ženská, je nasraná.“), momentů. Perfektní scéna byla s omračováním, velmi lidsky a přirozeně působila ta u rybníka (jakože postava Jany by byla pravděpodobně největší „terno“, i v porovnání s Terezou-nebo možná právě hlavně s ní). A pak tu byla na podpatkách sprintující Vica, magor s motorovkou a přítelem z Třebíče (jako by snad cokoliv s mým jinak široké veřejnosti neznámým rodištěm mohlo být zobrazeno nějak normálně, že) a hlavní hrdina, který se ode mě pohledem na svět v mnohém lišil, ale konkrétně pod jeho (výše uvedený) názor na svatby bych se s chutí podepsal. Celkově to vidím na průměr. „A co teď s ním uděláme?“ – „Zabijeme ho.“ – „Ty si se zbláznil?“ – „To byl vtip. Omráčíme ho a pak ho někde vyhodíme.“ – „Hele, ale já sem ještě nikdy nikoho neomračoval.“ – „To přece nemůže bejt tak těžký, ne? Je to v každým filmu.“ (29.01.2015)