Vždy připraven!

Tak trochu škoda, protože tenhle sympatický film měl našlápnuto na víc. Jenže občas jakoby se ho jeho tvůrci snažili zbytečně protahovat. Takže road movie dvou mladíků z NDR napříč Amerikou se zastávkami na ikonických místech je nakonec jen takovou příjemnou podívanou, která neurazí, ale ani nenadchne (70%). (19.08.2014)

Trošku jiná Road Movie, s hodně zajímavým prolínáním německé a vzápětí velmi pro-americké nálady. Originální vtipné scény, kterě tak jakoby náhodou vyplynou z děje (např. maska Darth Vadera v kufru). Musím přiznat, že zde mě všichni ti rozjásaní američané s otevřenou náručí až tolik nebrali, ale vše napravil skvělý dojezd filmu, který zajímavým způsobem dospěl k jedné z dalších etap německé minulosti. (02.07.2011)

Tenhle film mi doporučil kamarád v práci a vzhledem k tomu, že samotný námět byl opravdu zajímavý, jsem se rozhodl na film podívat i já. Němci dříve byli považováni za jedny z nejhorších filmových tvůrců v Evropě. Podle mě to všechno ale bylo jenom vzhledem k samotné neznalosti těch dobrých filmů. Sice jsem viděl špatné německé filmy, ale už jsem viděl celou řadu těch dobrých a Vždy připraven! je určitě jedním z nich. Je teda pravda, že ze začátku to nahodilo opravdu vysokou laťku, která se místy snižovala, místy držela štaci a místy se suprově zvedala. To určitě ve chvíli, kdy tvůrci točili překrásná místa Ameriky a nebo když se klukům na své pouti za San Franciscem stalo něco, co stálo za to si u tohodle filmu zapamatovat. Vlastně to je fakt hodně příjemný film, kde ti dva kluci doslova přirostou k srdci. Zajímavý je určitě jejich jednání na západní svět, tedy jednání, který si já jako sametový dítě nedokážu vůbec představit. Příjemnou roadmovie utne až samotný závěr, u kterého jsem si na tvrdo uvědomil, že ta doba a otevření hranic nepřinášelo jenom pozitivní… (03.04.2013)

Povedená road movie dramedy, na níž mi nesedlo snad jen to, že by amíci byli ve všech případech až tak pohostinní a přátelští, že díky nim byla pro kluky cesta do San Franciska skoro procházka růžovou zahradou. Nejedna scénka se ale povedla, hlavní hrdinové byli sympaťáci, záběry na míjenou krajinu lahodily oku a film mě rozhodně bavil víc, než dle mého přeceňovaný Lenin. A Ondine to fakt seklo :-) 70% (09.04.2013)

Co vlastně řadový občan ví o německé kinematografii? Zná fuckujícího pana učitele, kluky co to chtějí, holky co to chtějí taky, ti jenž jdou po kvalitě měli tu čest s Klepáním na nebeskou bránu, dříve narození znají duo nosáčů a ti ještě starší Murnauova ikonického Upíra Nosferatu. Známe co známe, víme co víme, ale troufám si říct, že standardnímu gaučovému konzumentovy unikly kousky, které by přinejmenším kvalitně zpříjemnily dané minuty. Vždyť to máme rádi, ono hořko-veselé vypořádání se s národní minulostí....vzpomeňme například na Občanský průkaz, Pupendo nebo nesmrtelné Pelíšky. Německá padlozeďká road-movie je přesně taková........má v sobě zatrpklost i entuziasmus, vzbuzuje pocity zmaru i euforie, umí být radostná i truchlivá. Kvalitní kousek, který by svým naturelem měl našinci chutnat. (03.05.2016)