J. Edgar

Clint Eastwood umne vystihol život prvého šéfa FBI Johna Edgara Hoovera od počiatku jeho kariéry do smrti. Do svojho životopisného projektu zahrnul všetky peripetie životnej cesty, nech už sa jednalo o bezbrehú nenávisť voči komunistickej hrozbe, založenie Federálneho úradu pre vyšetrovanie a jeho postupné modernizovanie len aby držali krok zo zločincami, zvláštny pracovný a súkromný vzťah k svojmu kolegovi Clydemu Tolsonovi a napokon aj významný vrelý vzťah k matke, ktorá mu radila a povzbudzovala ho a bola hnacím motorom v jeho kariére. Scenár považujem za poctivý základ snímku, nielen preto, že pracuje v dvoch časových rovinách, ale hlavne svojou kvalitou a precíznosťou. Leonardo DiCaprio sa snáď narodil ako J.Edgar, dal postave ambicióznu buldočiu snahu vybudovať niečo nevídané, ale aj cit pre vlastnosti, ktorými postava amerických dejín disponovala. 4+ (18.02.2012)

"Možná vůbec nejlepší herecký výkon Leonarda DiCapria v příběhu o muži, který si vylhal celostátní instituci na boj se zločinem tak přesvědčivě, že se stala skutečností. Politika jde stranou, osobní linie jsou chladné, důležité je „vyprávění uvnitř vyprávění“ a hrátky s tím, co je ještě pravda a co už mýtus a jak je i pro takový kolos jako FBI velmi důležité (třebaže lživé) PR." Viac na MZ. (04.04.2012)

Po dlouhé době film, v němž mi Leonardův herecký výkon přišel dost nepřesvědčivý. Jeho J. Edgar Hoover je nesympatický, arogantní, cílevědomý sviňák a nevycomingoutovaný homosexuál, přičemž všechny tyhle charakteristiky jsem pozoroval jenom jako obal, pod kterým se celou dobu skrýval právě milý DiCaprio. V The Iron Lady se Meryl Streep v Margaret Thatcher opravdu proměnila, Leovi se to pod Eastwoodovým vedením bohužel nepodařilo. Jinak je to příliš dlouhé, roztahané, nepříliš zajímavě odvyprávěné (ano, v závěru se ukáže, že starý Hoover jako vypravěč není úplně spolehlivý, což dokresluje jeho osobnost... ale až do této chvíle je to vypravěčská nuda) a s emocemi, které v závěru nefungují. Většinu stopáže jsem tak spíš než nad filmem samotným uvažoval nad otázkou, jestli mi starší (namaskované) verze jeho hrdinů připomínají spíše opuchlého člověka, který strčil hlavu do včelího úlu, nebo děsivého mutanta vzniklého zkřížením lidské a mimozemské DNA. K jednoznačné odpovědi jsem nedospěl. (14.02.2012)

No tohle Clintovi uplne nevyslo. Kdyz se vysetruje nejakej zajimavejsi pripad, lehce to pripomina Vymenu, ale v tom dobrym, takze je film zajimavej, vizualni stranka bezchybna a herci nadprumerny. Jenze kdyz se film od krimi presune k biografii o soukromi Hoovera, tak to zacne desne ztracet, protoze Clint najednou nema moc co vypravet a tak dela z sefa FBI priteplanyho asociala fixovanyho na svoji matku, kterej na kazdyho jen hleda spinu a jak neni po jeho, hned je nasranej. A nic na tom nezmeni ani sympatak Leonardo, tyhle postave clovek proste moc fandit nemuze. To ani nemluvim o duchodcovskym makeupu, kterej je naprosto silenej a herci proste vypadaj jak natazeny v gumovejch maskach. A to prolinani mezi mladym - starym Hooverem, je misty udelany docela stylove (nastup do vytahu), ale jindy zase naprosto zmateny. Celkove tak jeden z tech slabsich Clintovo filmu, kterej ma ale svy zajimavy momenty a kdyby nemel prehnanejch 140 minut, asi bych sel vejs, takle jen slusny 3*. (19.03.2012)

Pokud do děje nevklouznete jako do ženský, většinou pak celej film stojí za hovno. Ty vole Clinte, co si to udělal ? Vždyť ten film chvíli trhá jabka, pak hrušky aby nakonec nabídnul borůvky. Dějově totálně posraný, možná americký publikum má větši orientaci ve jménech co tam jsou zmiňovana, ale i tak, příběh není žádnej a jako životopis by to zpracoval líp i Bolek, pokud by mu teda radil Lolek . Vždyť to postrádalo jakoukoli dramatickou pointu, gradaci, dialogy o hovnu, nejdřív jsem furt slyšel "bráním ameriku před komoušema", ale krom týhle věty jsem si žádný obrany nevšim, boj proti gangsterům byl na 30 sekund v nějaký ulici, kde člověk pomalu nevěděl kdo je z FBI, kdo z gangsterů a kdyby se tam omylem přimotal někdo z catheringu, vůbec by tu scénu nemuseli ject znova, protože by to stejně nikdo nedokázal odlišit. Když jde Edgar k Nixonovi čekal jsem strhující dialog o svobodě a moci, jenže se zabouchli dveře, byl střih a pak vidím jak Edgar bulí, že Nixon je zlej. Marjá pano, kdyby ten film byl o Vajglovi (štamgast ze žižkovský nálevny ) bylo by to zajímavější. (20.01.2013)