Broderskab
Režie:
Nicolo DonatoKamera:
Laust Trier MørkHudba:
Jesper MechlenburgHrají:
Thure Lindhardt, David Dencik, Nicolas Bro, Morten Holst, Hanne Hedelund, Lars Simonsen, Anders Heinrichsen, Jon Lange, Lena Bjørn, Claus Flygare (více)Obsahy(1)
Zakázaná láska uvnitř spolku neonacistů. Když Lars odejde z armády, protože je mu kvůli nařčení z obtěžování znemožněn kariérní postup, dostane se přes starého známého náhodou na sraz dánských neonacistů. Jejich předseda v inteligentním Larsovi vidí velký potenciál a snaží se ho získat pro svou věc. Lars se postupně skamarádí s Jimmym, jedním z nejaktivnějších členů skupiny, který ho má připravit na plnohodnotné přijetí do organizace. Zatímco společně opravují přímořskou chatu, kterou organizace využívá pro ubytování zahraničních hostů a oslavy, postupně jejich vzájemné pošťuchování a špičkování přeroste ve vášeň. Jenže být gay, je v očích pravicových extremistů ještě horší než být imigrant. Dramaticky napjatý film se díky mixu queer a proti-extremistických témat stal žádaným artiklem na festivalovém trhu a obrazil několik desítek mezinárodních přehlídek i bez GLBT zaměření. (Česká televize)
(více)Recenze (56)
Kdo očekává klasiku (jako jsem čekal já, a proto jsem byl tak překvapený, když se začal rozvíjet hlavní příběh), tedy jak jednoho chytrého zverbovala na povrchní kecy banda holohlavých idiotů, tak se dočká jen zpola. Jako ideologická sonda Bratrstvo sloužit nemůže, ale funguje jako zajímavý příklad toho, „jak se vlastně zachovat, když si příroda dělá, co chce a sere na to, co hlásám“. Lysohlávkám se u tohohle musí svírat zadky, zvlášť když si uvědomí, že celá ta jejich parta stojí na prepubertální psychice a silném homosexuálním pnutí. ()
Film jsem po několika letech viděla podruhé a děj jsem si pamatovala jen matně. Byla jsem zvědavá, zda na mě zapůsobí jako kdysi. Ze začátku jsem tomu moc nevěřila, ale když došlo k prvnímu náznaku citového vzplanutí mezi Larsem a Jimmym, tak už jsem v tom zase lítala. Každému je asi jasné, že prožívat homosexuální vztah a zároveň být členem spolku neonacistů je zaručená cesta do pekel. Jak já těm dvěma fandila a taky se o ně bála. Navíc Thure Lindhardt a David Dencik zahráli milence tak věrohodně, že to mezi nimi až neskutečně jiskřilo. V hloubi duše jsem si přála, aby jim to vyšlo. Přesto musím ocenit ten víceméně očekávaný destruktivní konec, bez nějž by příběh byl jen těžko uvěřitelný. ()
“Skrotená hora” po nacisticko fašisticky ma nijak mimoriadne nezasiahla, nakoľko pre danú tému ani z ďaleka nenachádzam pochopenie, pričom keby som aj našiel, len zriedka kedy, respektíve takmer “nikdy” sa dokážem vcítiť do pocitov hlavných postáv. Nie, nevedia mi “4%-tní”, no tak isto nemám dojem, že by to bolo “normálne”, ba dokonca prirodzené. Rodina je: muž, žena, dieťa. Určite nie: žena, žena, dieťa, respektíve úplne cez “čiaru” a moje chápanie: chlap, chlap, dieťa. Mňa by zaujímalo, kam toto ľudstvo s týmto zmýšľaním speje .. ()
Podobne kontroverzných námetov je v posledných rokoch spracovaných veľa, takže snímok nemôže prekvapiť, ani šokovať. Nakoniec si myslím, že o to sa ani nesnažil. Dej plynie nenápadne, potichu. Herci sú veľmi fajn, z dvojice je výraznejší David Dencik, Lindhartd mi z nejakého neidentifikovateľného dôvodu vadil. Najsilnejšou stránkou filmu je špecifická hudba, ktorá nikdy nehrá zbytočne. Len ten záverečný "výkrik", vyvrcholenie, nezakričalo tak, ako by si to téma žiadala. Jednoducho to so mnou nijak nepohlo. ()
Film, ktorý sa mi vryl hlboko do duše a srdca. Uvedomujem si, že nie je zďaleka dokonalý a (asi) som schopná pochopiť všetky výhrady voči nemu, ktoré tu čítam v komentároch. Priznám sa, že po prvom pozretí som ho videla následne minimálne 10 x za sebou. Fascinoval ma. Neviem presne čím, možno tým, že to bol asi prvý z tých tzv. pocitových filmov, na ktorého vlnovú dĺžku som sa okamžite naladila a jednoducho som ten film prežila. Okrem Larsa som sa v priebehu pozerania zamilovala aj ja. Ja tu jednoducho nepotrebujem nič vysvetľovať, ja som to s nimi prežila. Viem presne prečo, viem presne načo, viem presne ako...no a kto nemá rád ten pocit, keď je jednoducho zamilovaný? Dnes už tento film, až za taký zázrak síce nepovažujem, ale to nič nemení na mojom postoji k nemu. Jednoznačne moja ♥ topka. ()
Reklama