Šťastný Nový rok

Obří reklama na Niveu, New York a dvojku Sherlocka Holmese. Jiný důvod pro vznik tohoto snímku než nahrabání z kapes diváků v průběhu svátku neexistuje. To stejné by se dalo říct i o předchozím Marshallově Na sv. Valentýna, ten však splňoval jakási kritéria romantické komedie - byl vtipný, více nápaditý, v mnoha příbězích i vypointovaný, možná i trochu dojímavý. V New Year's Eve není nic - jakoby si někdo řekl, že když to fungovalo jednou, bude to fungovat podruhé. Zbyla ale jen trapnost (souboj o to, kdo dřív porodí o půlnoci), křeč, banální historky (celý film někde poběžím a přesně o půlnoci toho dosáhnu) a prvoplánové dojímání na americký způsob (umírající člověk, který chce naposledy vidět novoroční oslavy). Zkrátka, jestli existuje lepší případ označení filmu jako výrobku nebo komerčního produktu pro masy, je to právě Šťastný Nový rok. Film umělohmotný jako Katherine Heigl, sloužící jen k tomu, aby si vycházející hvězdička Glee mohla střihnout svůj sladký song. Dělá se mi špatně, a to mi podobné kýče většinou nevadí.. P.S. Muže být film, na němž jsou nejlepší závěrečné titulky, vlastně dobrý? (11.12.2011)

Pojď se taťko Roberte „beru všechno“ De Niro naposledy podívat na po žerdi klouzající křišťálovou kouli na Times Square, vyzve nemocného otce dcera Hilary „neumím si vybírat role“ Swank. Garry Marshall jede posledních dvacet let na náhody a doufá, že s mizerně napsanými postavami a dialogy zopakuje kouzlo nesmrtelné pohádky Pretty Woman. Měli jsme Valentýna, konec roku, teď může přijít třeba Den nezávislosti nebo Halloween. Je to jedno. Pokud si herci „jen“ odvedou svůj nudný standard, jejich osudy nás neosloví, za srdce už vůbec nechytí, tvůrci nezapomenou připojit několik vyložených nesmyslů (matka permanentně sledující svou dceru) a vynášet pitomá poselství, bude to špatné. Úchvatně nasnímaný New York toho moc nezachrání, tempo je kolísavé, první polovina prakticky otravuje, zajímavější obrysy jednotlivých příběhů přinese až půle druhá. A divák se může hádat, zda je horší oteklá Heigl, mizerný Bon Jovi nebo stále stejná S. J. Parker? (29.12.2014)

Silvestrovská Láska nebeská? Až na toho Richarda Curtise tedy. Hezky po americku natřískaná (to obsazení je neskutečně obsáhlé, Jon Bon Jovi :D) změť mnoha postav, jež ztvárňují herci, které všechny odněkud znáte, ale na malém prostoru jim to sluší víc. Nejvíc wtf : Ludacris v uniformě sekuriťáka...6/10 (10.01.2017)

Nedokoukáno. Ve třetině filmu, asi u milionté první další postavy v příběhu (mnoha příběhů) jsem už očekával KONEČNĚ konec. Pohled na progress bar zlomil moje odhodlání a následně jsem začal zlehka skákat v ději. Lehké hopsání se změnilo posléze ve zběsilé přeskakování několika desítek minut a zjišťování, ŽE SE MEZI TÍM VŮBEC NIC NESTALO! Neuvěřitelné nudné zpracování několika životních příběhů neskutečně velkého množství relativních filmových hvězd, které tu neměly ani prostor, aby dokázaly zahrát něco, na co by se dalo po filmu vzpomínat. Jedno velké hloupé vyčpělé a milionkrát jinde viděné klišé bez nápadu a bez šťávy. Takových xichtů přišlo zcela vniveč. ~ Překvapilo několik osobností: Til Schweiger za to, že se tu vůbec objevil, nečekal bych ho mezi ostatními hvězdami - má zřejmě dobrého agenta. Jon Bon Jovi a Michelle Pfeiffer tím, že bych je nepoznal. A Halle Berry za to, že ukázala, že ještě žije. (25.04.2012)

Cinema City Anděl - První film tohoto roku, na který jsem zašel do kina. Název už sám o sobě napoví naprosto všechno. Pravdou je, že příběhy jednotlivých postav mohly být daleko více propracovanější. Známých herců je tu tedy požehnaně, proto jsem se taky na film rozhodl jít. Ale byl jsem ve finále zklamán. Protože tohle bylo tak americké, až to bolelo. Spousta klišé a všude se opakující "Happy New Year". Na můj vkus to bylo sakra dlouhé. Myslím, že by stačilo, kdyby se udělal videoklip podbarvený hudbou od Bon Joviho :) Ale tak na druhou stranu to bylo symbolické završení starého roku a jsem rád, že všechen ten humbuk a nekonečné veselí z vánoc a nového roku skončilo. Každop. za rok to tu máme znovu. 60% (with J.) (04.01.2012)