Vyměřený čas

Zajímavý nápad zabalený v neoriginálním, předvídatelném, patetickém, nedomyšleném a místy i nudném pojetí. Jakkoliv je totiž celá úvodní premisa s časem jakožto platidlem zajímavá, jakkoliv je rozdělení města podle cennových zón chytré (a celkově i realisticky působící) a jakkoliv jsou rozdílná barevná pojetí jednotlivých čtvrtí sympatická, mou pozornost stejně poutaly naprosto odlišné věci. Třeba to, jak je možné, že Will hrál v pokeru o více než tisíc let, ač sám nemohl vsadit více než něco málo přes stovku. (A ještě se mu podařilo dorovnat cosi, na co neměl.) Nebo to, jak bylo možné, že se z něj při prvním usednutí za volant stal profesionální, zkušený závodník a že jeho auto jelo na zpátečku stejně rychle jako policejní auto v plné rychlosti. Nebo to, jak je možné, že orgány člověka nestárnou a že se ani po stovkách let tělesná schránka neopotřebuje. Nebo to, proč se hlavní dvojice neustále vlastním přičiněním pohybuje na hraně života a smrti a ačkoliv si každou chvíli mohou "dobít" čas na stovky let dopředu, nikdy si, snad v rámci nějakého sebepoškozování nebo návyku na adrenalin, nedají více než pár hodin nebo jeden den. (Čímž pak dochází ke všem těm uměle dramatickým situacím aneb "zbývá nám třicet vteřin, co budeme dělat?") Nebo to, proč v tom filmu někteří herci vypadají na čtyřicet, ač nikomu nemůže být víc než 25. A když se mi v závěru začaly navíc potulovat myšlenky kolem Hobbese, jeho ospravedlňování existence státu a možnosti, za kterých se lidé mohou proti panovníkovi vzbouřit, došlo mi, že je tu něco špatně. Správný film vás má vtáhnout a nepustit, ne donutit vás přemýšlet o něčem, co s filmem nemá naprosto co dočinení. (01.11.2011)

Jazyk filmu aj príbeh je pomerne naivný, a napríklad celé to šermovanie digitálnymi rukami mi prišlo srandovné. Na druhej strane ako zamyslenie nad stavom sveta, kde už dnes chce byť každý mladý čo najdlhšie (štyridsiatnici objavujú čaro telesnej výchovy), naháňa sa čas a plánovacie kalendáre nahrádzajú tie modlitebné, to istú myšlienkovú úroveň má. Zároveň je potrebné upozorniť, že každý pokus zvrhnúť kapitalizmus sa počíta. Aj keď je len taký nedopečený. Poznámka: Pri sledovaní komentárov ostatných som si uvedomil akú silu v sebe skrýva povesť o Jánošíkovi, keď sa používa ako porovnávací príklad pre americké utopické sci-fi. (07.05.2013)

Film bohužel končí v nejlepším. Otázka, co by nadbytek času udělal na "trhu", tedy s lidskou společností, je v závěru vlastně jen nakousnutá (fabriky se zastavily). Sledování časové hyperinflace, ať už by vedla ke zbourání systému nebo k válce o čas, by bylo zajímavé. Tenhle boj časového Robina Hooda a jeho lady Marion (zatraceně pěkné a vždy na vysokých podpatcích) je takový uvedení do tématu. Každopádně myšlenka sama je perfektní, a vlastně jen víc zvýrazňuje prvky sociálního darwinismu (jenž s Darwinem nemá nic společnýho), který už jsou dávno v "provozu", tedy víc peněz=lepší přístup ke zdravotnictví, lepší strava=delší život, aniž by přitom ty peníze byly výsledkem lepší a užitečné práce. Stoupenci nadvlády kapitálu přitom dělají stejnou logickou chybu jako autoři myšlenky o nadvládě germánské rasy, protože neberou v potaz, že evoluční vývoj je boj neustálej a neexistuje v něm nějaký permanentní vítězství. Nedá se tak žádnej stav zakonzervovat, protože to vede ke stagnaci a degeneraci. Musí bejt neustále z čeho vybírat, ne vyšlechtit jedinou možnou variantu. Film sám je hodně podobnej Niccolově prvotině Gattaca, a to nejen dějově, ale celkovým výrazem, chladnými strohými lokacemi, trochu retro automobily (žádný product placement), a samozřejmě celkovou myšlenkou boje jedince proti nespravedlivýmu systému. I když film určitě není dokonalej (plný nevyužití myšlenky, člověk by řekl, že není nic jednoduššího než ukrást trochu času navíc), ale stejně se mi to líbilo. (06.11.2011)

"Aby někteří mohli být nesmrtelní, jiní musí zemřít." Líbí se mi myšlenka, že bychom MY chudí mohli statečně umírat proto, aby ONI bohatí mohli žít věčně. Je to tak úžasně humánní a nejlepší na tom je, že mocní tohoto světa jsou ochotni stát se nesmrtelnými a umožnit tím lidu adrenalinovou zábavu v podobě každodenního boje o přežití. Asi začnu trochu škudlit, abych si v den D mohl koupit dvě hoďky času na sledování podobně inspirativního snímku, jakým In Time rozhodně je. (06.06.2012)

Ako mnohí spomínajú, hlavná myšlienka filmu je fantastická, dokonca sa dá uplatniť na politiku niektorých rozvojových krajín sveta, kde bohatí žijú len vďaka životom chudobných. Scenár miestami zaškrýpal, ale na celkovú hodnotu a obťiažnosť spracovávanej látky musím tvorcov pochváliť, dalo sa to dovrzať omnoho viac. Film je konštruovaný celkom svižne, priame vstúpenie do deja, vychytané prostredie, audio-vizuálne na slušnej úrovni. Herecké obsadenie fajn, trošku netradične vyznela úloha Justina a Olivie Wilde ako jeho matky, ale to bol samozrejme zámer. Timberlake ešte stále vo vypätých scénach nevie potlačiť tie doslova naučené výrazy, ale zlepšuje sa chalan. Takže doporučujem nenáročným divákom ako trhák, náročným ako oddychovku. Na hodinky s nutkaním odísť s kinosály sa potom pozerať zaručene nebudete. 80%. (30.11.2012)