Vyměřený čas

Není to ono. Plakát a hlavní hrdinové jsou romantičtí v rámci možností, avšak In Time je trestuhodně nevyužitá záležitost. Niccol přišel podle očekávání se strhujícím a notně originálním příběhem. Bohužel však naprosto selhává v dalších aspektech. Ne že bych od něj chtěl nějaké létající talíře, či snad milionové bitevní vřavy, ale třeba jen trochu více vymazlený vizuál, více osudovosti, více dynamické akce, více bujarejší výtvarné stylizace a rozhodně méně nedotažených dějových linek. Ono kupovat a okrádat se o čas je pěkné, ale stačí trochu zapřemýšlet a je jasné, že kdyby někdo mohl získat čas jen tak přiložením ruky k nějaké jiné, dávno by se všichni povraždili a rozhodně by nečekali před časovou bankou poskytující třiceti procentní ůvěry. Stejně tak jeden typ aut pro bohatou vrstvu si mohli odpustit. Retro auta policistů mi tam taky nějak nepasují. Zkrátka těch věcí je více než dost. Ale abych jen nehanil, milion let je fajn, občas jsou tu strhující scény, Timberlake je jako vždy dobrý a Murphy je jako vždy fenomenální (!!!!). Chtělo to tentokrát dle mého názoru Niccola na pozici scénáristy, nikoliv režiséra. (12.11.2011)

Není čas ztrácet čas a tak dřív než mi na ruce dotiká poslední minuta, musím vysmrknout tento komentář a doufat, že film stihnu ohvězdičkovat, ať se na mě vzpomíná jako na rákosku, co plnila své povinnosti, uživatelky CSFD....50 vteřin života přede mnou a já žasnu jak umím rychle psát a dokonce se stihnu i zamyslet, proč jsem před deseti minutama vysolila za ten poslední nájem týden života, když jsem věděla, že mi zbude jedenáct minut. Možná to je tím, že už senilním, je mi 897 let a stále vypadám na 25, jenže mozek hloupne...30 vteřin života a já se musím pochlubit, že mě Vyměřený čas neodrovnal, ale maximálně lehce potěšil asi jako když místo kvalitní jebačky až do konce dostanete tři minuty dlouhej průměrnej orál. Řeknete si, že to nebylo nejhorší ale nestříkáte z toho plus nic moc za vzpomínku to ve Vás nezanechá. Myšlenka filmu nebyla zlá, zPRCování bylo průjemné a tak tu máme příběh dacana co vyhlásil stopku stopkám a hodlá mít na své ruce minimálně tisíc let. Já mám deset vteřin...sbohem krutý světe....Moment ono je před těma vteřinama ještě deset dalších čísel. Aha, takže já neumírám. Zasranej zelenej zákal trápí mé šikmé oči a dělá mi utrápenou žlutou hlavu. No což mrdat to, času mám dost, jdu se lesbit do nejbližšího bordelu s 903. letou Amandou a 912. letou Olivií co jsou stále šukézní (27.01.2018)

[imdb: 6.7/10] | me: Skvelý nápad,... výborný rozbeh ... no a potom už len stále to isté. A to u mňa začalo po istom čase rovnomerného nestupňujúceho sa deja pôsobiť nezáživne, čo malo za následok, že som si začal všímať nezrovnalosti a diery celkovej myšlienky a to nie je nikdy dobré. Film je deravý ako ementál..., zvyčajne takéto veci neriešim vôbec pokiaľ to celkovo prispieva k dynamike náboja, ale tentokrát to malo na mňa úplne opačný efekt. Herecké výkony - OK, takže v globále to hodnotím ako slušnú snahu o zaujimavé sci-fi, ktoré však nenaplnilo svoj potenciál. For a few immortals to live, many people must die. (05.12.2011)

║Rozpočet $40miliónov║Tržby USA $37,553,932║Tržby Celosvetovo $149,400,000▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $6,888,848 //počet predaných kusov 344,615║ Tržby za predaj DVD v USA $4,699,440 //počet predaných kusov 313,505║ Sklamanie, moc som bol zvedavý na tento v celku zaujímavý námet, ktorý bol prvých 20minút fajn ale týchto 20minút sa potom premietalo ako deja vu až do konca akoby tvorcovia nevedeli kam nasmerovať dej, čím upútať, čo chcú týmto príbehom vlastne povedať, jedine čo držalo pri vedomí bola Amanda Seyfried, tá ako vkusný doplnok to držala nad vodou a to ani nemusí moc hrať. Ubehané Béčko za $40miliónov. /40%/ (27.02.2012)

Kdybych to měl říct v účetnických pojmech - a ten film k tomu svým důrazem na čísla nabádá -, tak největší problém Vyměřeného času vězí v rozklíženosti mezi plánovanou kalkulací a výslednou fakturou. Zatímco plán zjevně počítal s ambiciozní velkolepou dystopií po vzoru Metropolisu, Brazilu nebo Potomků lidí, výsledkem je skromný, malý a trochu tezovitý film, ve kterém nejenže má duch dovolenou, ale pást se nemohou ani oči. Například to ghetto měla být totální anarchie, kde bez bouchačky nemůžete vyjít na ulici, místo toho je tam jeden srandovní gangster, co loupí čas. To je asi, jako kdybyste chtěli točit výpravný film o Kyklopech, i film samotný nazvali „Kyklopové“, ale pak ani jednoho Kyklopa na plátně neukázali. Jako kdyby chtěl Vyměřený čas tímto rozkolem mezi velkými plány a nevalným výsledkem pojmenovat problém všech pokrokářských hnutí, které také vždy dojedou na to, že se ideál začne odchylovat od skutečnosti, jak jsme to měli možnost vidět ve dvacátém století třeba v Sovětském svazu. Nejlépe tuto bezradnost Vyměřeného času vystihuje následující hádanka: představte si, že bychom vzali tentýž film, úplně stejný se vším všudy, akorát s tím rozdílem, že namísto ciferníku na předloktí odtikávajícího lidem čas budou ve filmu klasické peníze. Co bychom dostali? Dostali bychom naprosto esenciální béčko, ne-li ještě něco horšího (stejným způsobem se mimochodem interpretují horory – představíte si stejný horor, akorát bez monstra, o něž většinou moc nejde, je to jen taková vábnička odvádějící pozornost od hlavních postav). A i když se nabízí námitka, že právě to je pointa filmu, vyměnit čas za peníze, samo o sobě mi to přijde málo. Svým způsobem tak připomíná Vyměřený čas všechny ty okupanty z Wall Streetu - je to jen takové gesto bez uceleného programu a skutečného záběru. Ba co víc, dokonce ten film může být chápán, podobně jako Cameronův Titanic, jen jako takový příběh o bohaté dámě Amandě Seyfried, která ztratila chuť do života, podobně jako znuděný milionář omrzený přepychem na začátku, a aby rozehnala nudu a nalezla ztracenou vitalitu, pustila se do dobrodružství s chudým chlapcem, ale o nic víc tu vlastně nikdy nešlo. A naopak – chudý mladíček Timberlake, jak naznačuje konec filmu (-spoiler-), přesidluje z ghetta do světa fantazie bohatých, kde může realizovat své sny a spolu s novou přítelkyní užívat života na maximum. Závěr filmu si lze tedy vykládat jako zoufalé řešení hrdiny, který ze světa skutečné reality definitivně přesídlí do světa fantazie – jako by se Neo z Matrixu opětovně rozhodl beze zbytku rozpustit v digitální realitě matrixu. Chtěl bych proto vzkázat všem důvěřivým duším, že tento film nekope proti bohatým ve prospěch chudých, nýbrž spíše naopak. (28.01.2012)