Neviňátka

Možná zatím nejstarší horor, který jsem měl možnost vidět. Není to vůbec špatná záležitost. Kvalitní herci, na strašení si divák musí vždy počkat, mezi tím se spíše buduje zápletka. Horor od roku 1961 do dnešních dnů ušel obdivuhodný kus cesty. Musím říct, že všechny tyhle starší horory hodně působivě umí pracovat s dětským elementem. Ať už se jedná o Vymítače ďábla, Přichází Satan!, Rosemary má děťátko. Zkrátka poměrně reálně ukotvený příběh. Žádný magor co pobíhá kolem jezera nebo někde v Texasu.... 65% (26.12.2021)

V poslední třetině film nabízí výbornou dusivou atmosféru společně s gradujícím výkonem Deborah Kerr i obou dětských herců. Ale celkově to na mě neudělalo takový dojem jak jsem čekal, což je dáno i tím, že až na výjimky nedokážu horory natočené před sedmdesátými léty plně docenit. Hodnotím tudíž stejným způsobem, jako letošní verzi. 50% (21.09.2020)

Pevne vybudovaný mrazivý snímok, ktorý je štylizačne rovnako silný v celoplošnej miere, ako trebárs charakterovo podobná Zlá väzba (1956) a takisto inšpirovala dozaista i Tých druhých (2001) v medziach moderného strachu a pestrých strašidelných detailov, na ktorých stavia. Slušne invenčné, vierohodné v ostrosti hrán, psychoanalyticky nepríjemné a neľahko stráviteľné. Čiernobiela navyše pôsobí ako vycibrená detailnosť pre formálnu rozvetvenosť a nie ako účelový nástroj. Výhodou filmu je, že nie je veľmi predvídateľný a nesie sa v podobnej nálade a nemá kvalitatívne výkyvy, ktoré by ho dáko zrážali k zemi. Bravó! (05.06.2016)

Hmm....žena s dvoma deťmi a služobníctvom uprostred opusteného viktoriánskeho sídla v ktorom sú duchovia ..... aspoň už viem čím sa inšpiroval Amenábar pri natáčaní Tých druhých. Nutno však podotknúť, že tento film má trochu odlišný dej . No v oboch prípadoch možno hovoriť o skvelých hereckých výkonoch, sústredenej réžii, kvalitnom scenári a stupňujúcom sa napätí. (04.08.2011)

666.komentář věnuji příhodně černobílé duchařině, která má dodnes zneklidňující atmosféru a podivné tajuplné kouzlo. Šerosvitná expresionistická kamera snímá jak nádherné lyrické exteriéry v okolí rozsáhlého sídla - zahradu, louky, jezero, růže, tak i honosné interiéry samotného domu. Světlo svící, petrolejových lamp a krbového ohně rozehrává hru světel a stínů. Nová vychovatelka přijíždí opatrovat dva sirotky s nadějí, že bude pomáhat ze všech sil. Počáteční šťastné chvíle se postupně ukazují jako falešné a předstírané. Zlo počne vystrkovat ostré drápky, dům se nejprve v noci, postupně i ve dne plní podivnými zvuky, zjevují se duchové zemřelých a děti propadají krutým zvrhlostem. Snaha vychovatelky, kterou skvěle ztvárnila D.Kerrová, o nápravu se zdá býti nemožná. (15.03.2012)