Neviňátka

Šuplík nadepsaný jako "Duchařský horor" patří mezi má oblíbená odvětví bubu žánru, protože se tvůrci nemohou spolehnout jen na explicitní násilí a hektolitry různě zbarvených tekutin (pokud nejsou ochotni jasně ukázat svou neschopnost), ale musí předvést opravdu kreativní práci s příběhem, atmosférou i napětím, pokud chtějí, aby výsledek za něco stál. No, a pokud jde o mně, Britům se to při natáčení tohoto snímku podařilo, přestože si myslím, že přece jen nešlo o typickou duchařinu. Tvůrci se rozhodně nevydali zkratkou, tempo bylo opravdu pozvolné, film nebyl hlavně zpočátku zrovna nabitý napětím a víte co? Vůbec mi to nevadilo, protože jsem na sebe už nejednou proflákl, že jsou anglická venkovská sídla mou slabostí, a když je ještě usadíte do viktoriánské doby, máte u mě první body k dobru. Takže jo, užíval jsem si pomalou část, užil jsem si i část atmosférickou, ale s veškerým respektem k ženám a dívkám musím konstatovat, že na mě ty ječáky působily stejně jako zubařská vrtačka. / Poučení: Pokud si nejsi naprosto jistý, nepouštěj se do větších akcí. (21.01.2024)

Úchvatná propagace antinatalismu, která ze své přesvědčivosti nic neztratila ani po 58 letech... Film má sice dvě nevyrovnané dimenze (na makroúrovni je to nedotažené, se slabým vyvrcholením & pointou; na mikroúrovni naopak nedostižné, s dokonalými dětskými herci a drtivě tísnivou atmosférou jednotlivých scén), přesto u mě - hororofobika - převažuje veskrze nadšený dojem z příjemně strávených děsuplných chvil. (25.02.2019)

V USA 60. let žilo asi až příliš mnoho dětí, tak se filmaři rozhodli divákům vsugerovat, že dělat potomstvo není dobrý nápad. Jinak se ty kultovní tituly o zlých andílcích neumím vysvětlit. Neviňátka ale oproti třeba Městečku prokletých mají něco navíc - kvalitní provedení. Film netáhne kupředu jen silný námět, ale i na poměry žánru silná režie ještě zvýrazněná širokoúhlým formátem. Od Claytona jsem zatím viděl jen rutinního Gatsbyho, tak jsem se docela bál, ale tentokrát mi jeho precizní a zcela nebéčková režie v kontrastu s typickým hororovým námětem velmi sedla. Co vadí, je scénář, který je nejenže poněkud roztahaný, ale myšlenkové pochody hlavní hrdinky (jež celou duchařskou konspiraci odhaluje na základě... vlastně ani nevím na základě čeho, prostě najednou "ví věci"), jsou mi navíc záhadou. Celkem 3 a 1/2, bohužel. PS: Martina Stephense díky této roli + roli s Městečku prokletých řadím mezi nejlepší dětské herce. (13.10.2013)

Film je sice stylizován jako horor, ale jeho podstata tkví ve viktoriánském potlačování sexuality, jíž propadli oba dva mrtví milenci (a jíž se tolik bojí nová vychovatelka). Jiní autoři ovlivnění psychoanalýzou a surrealismem by byli odlehčenější a vtipnější, tvůrci Neviňátek jsou bergmanovsky temnější. (11.11.2010)

Vyloženě áčkový horor, s vypečeným scénářem, pevnou režií a skvostnými herci (s veškerou úctou k Deborah Kerr, prim tu hrají ta dvě malá neviňátka, hlavně ten kluk je hotovej brácha Damiena :-). Film, co děsí tak nějak vnutorně, nesnaží se vás šokovat nebo znechutit, naopak, pomalu se vám zadírá pod kůži a na konci už si vás vodí, jak jen on chce. K tomu mu, kromě výše zmíněného, pomáhá i ten obrovský barák se spoustou temných koutů a ústřední vyloženě creepy písnička. Jo jo, proč jen už se dneska takto vkusné horory netočí... (hluboký povzdech) :-) (29.03.2015)