Zrození Planety opic

[imdb: 8.0/10] | me: Tento film radím jednoznačne medzi to najlepšie z blockbusterov, ktoré za posledných pár rokov vznikli. Má náboj, má tempo, má dušu a k tomu všetkému skvelý trikový vizuál pred ktorým skladám klobúk. Neuveriteľne uveriteľné. Film, kde opice konkurujú človeku aj po hereckej stránke... Množstvo emócií ale i napätia kráča ruka v ruke v dokonalom tempe až po záverečné titulky .... a ďalej. Dynamický, zábavný film, ktorý chytí a už nepustí. Prekonal moje očakávania. *THUMBS UP* (16.08.2011)

Taková opice dokáže pořádně znepřijemnit den. Nejhorší je, když takhle člověk sedí někde v baru do zavíračky a ráno pak vstává do práce. Opice v tomhle filmu jsou proti tomu jenom slabej čajíček. Upřímně řečeno, že film bude blbej, to jsem tak nějak čekal. Ale podle ukázek to vypadalo na docela slušnou akční jízdu s parádníma trikama, takže jsem si myslel, že se u toho aspoň odreaguju. Jenže k tý opičí vzpouře a tim pádem i k samotný akci dojde až zhruba v posledních 20 minutách. Před tim se člověk musí prokousat neskutečně otravnym "úvodem" o tom, jak chudák šipmanz trpí někde v zajetí. Pak teda přijde zmiňovaná akce, která celkem pobavila (nebudu teď řešit různý logický nesmysly), ale na celej film to je dost málo. Jinak co se týče těch digitálních efektů, tak občas to bylo téměř k nerozeznání od skutečnosti, ale chvílema to ve mně vyvolávalo vzpomínky na digitální dinosaury ve 20 let starym Jurskym parku. 40% (09.02.2013)

Film v pravý čas. Namísto godzillovsky destruktivní akce spoustu žánrových zákonitostí relativizující hra o to, kdo je čí pán, kdo ovládá čí území. Ve stínu opic zůstávají všichni živí herci, kteří svými činy ani neaspirují stát se hrdiny. Rodmanův liberalismus nemá daleko k přístupu typu „dělejte si, co chcete, sám stejně nic nezmůžu“. Postavou, která prodělává spletitý vnitřní vývoj, která doslova prochází evolucí (jak ukazuje dechberoucí scéna se stromem), je Caesar, předurčený svým jménem i inteligencí k velkým skutkům. Už dlouho jsem nikoho neviděl hrát takhle přesvědčivě očima. Ve scénách, kdy klade otázky, je Zrození planety opic působivější než tehdy, snaží-li se je zodpovídat. Zatímco podáním i dopadem na zápletku druhořadá romantická linie zestárla v okamžiku uvedení filmu do kin, bude-li za dvacet let nějaká příroda, bude aktuální i její zde prezentované dráždění člověkem. Nezmiňuje řadu dalších interpretací, nabízejících se po prolétnutí aktuálních zpráv ze světa (proč by mělo „právo" na plnohodnotnější život náležet jen vybraným jedincům). Bez ohledu na množství obsažených významů, Zrození si lze bez provinilého pocitu užít i coby letní blockbuster se svižně servírovanými atrakcemi pro oko i mysl (nejlépe pro obojí naráz). Třeba v navozování dojmu pohybu dosahuje Wyatt ve scénách Caesarových nepřerušovaně snímaných opičin intenzity Bourneova ultimáta. Britská invaze do Hollywoodu tak pokračuje stejně zdárně jako cesta naší „vyspělé“ civilizace za sebedestrukcí. 85% Zajímavé komentáře: verbal, Bluntman, Lavran (17.08.2011)

Jako puzzle zapadá tento počin do celého starého příběhu jedním velkým odkazem a to zmínkou o ztracené misi na Mars. Kromě toho si tvůrci jistojistě zadělali na berličku do dalšího dílu, který už bude doslova sedět v kolejích prvního filmu o opicích s Charltonem Hestonem. Čistě teoreticky. Druhý díl může být také o tom, jak vlastně vznikla hierarchie opičího společenství v takřka vylidněném světě, což bylo stylově naznačeno už v závěrečných titulcích. To celé na druhou a dostaneme remake filmu 12 opic. To jen tak na okraj. Zrození planety opic ale patří k režisérsky dokonale zvládnutému filmu. O trikové stránce nemluvě. Brzy jsem úplně zapomněl, že se vlastně jedná o triky a naprosto podlehl dojmu, že amíci někde vyštrachali nějakou přechytřelou opici, co to takhle pěkně zahrála. A on to Andy Serkis, který už nacvičoval při natáčení King Konga. Závěrečná akce na mostě byla neskutečně impozantní. Už dlouho jsem neviděl film, který by se mi takhle líbil. Navíc film, který cucá z vyčpělého tématu starého přes třicet let. Opravdu brilantní kousek. Tim Burton aby teď nevylézal na nějaký čas z domu. (09.11.2011)

Rezonující. Revoltující. Těžko hádat, kde se Rupert Wyatt vzal, ale můžeme být jen rádi, že se dostal k možná nejpřekvapivějšímu trháku posledních let. Tohle opičí zrození totiž nikdo nechtěl vidět, posměšky nad zbytečným remakem nebraly konce a najednou se ozývá jen málokdo. James Franco překvapuje hereckým chameleonstvím, Tom Felton potvrzuje záporáckou tvář a Caesar pak za doprovodu úžasného hudebního doprovodu Patricka Doyla zdolává nejen nejvyšší větve stromů, ale i srdce diváků. I přes pár překvapivých (ale nerušících) logických zakopnutí musím přiznat, že v tomhle tažení chtěl za každou cenu pokračovat a rozlíceným primátům znovu napjatě fandit snad každý. (25.10.2011)