Zrození Planety opic

Veni, Vidi, Vici. To již nyní mohou říkat dva Caesarové. Prequel po třiačtyřiceti letech, u kterého je škoda nesmyslně naroubovaného (a zbytečného) akčního finále ve stylu "co se Wetě nevešlo do Jacksonova King Konga", které tu emocionální jízdu zprostředkovávanou skrze oduševnělé (lido)opí pohledy zbytečně sráží na úroveň běžného; byť velmi povedeného; popcornu. Ovšem i tak se "srdíčkem", což se u letních blockbusterů v posledních letech často nevidí. (11.08.2011)

Film je presne to, co slibuje nazev, tudiz se vracime na uplnej zacatek a podle toho to taky vypada, neteste se tudiz na zadny vladnuti opic. Vetsinu casu film vypada jak neco mezi dramatem o jednom sikovnym vedci, kterej se snazi vylecit svyho nemocnyho otce a zaroven se stara o malou opici a thrillerem, prave o tyhle opici, ktera je stale chytrejsi, cim dal tim vic nasrana a ziskava na svou stranu dalsi opice. Sice to zni lehce stupidne, ale vysledek je hodne povedenej. I kdyz se dve tretiny filmu vlastne nekona zadna akce, porad si to udrzuje tempo a urcitou zajimavost, aby mel divak chut sledovat dal a Franco je zkratka sympatak. Co se tyce opice, nemuzu si pomoct, ale me ty triky tak namakany neprisly, jiste, nejaky grimasy umi, ale furt to na me pusobilo jak clovek s digitalnima chlupama. Wyatt se k nejaky akci dokope az posledni pulhodinu, ktera je sice hodne solidni, ale pokud je to neco, na co jste cekali celej film, rozhodne vas to neuspokoji. Zas tak epic to zkratka neni, proste opice behajici po ulicich a ve stromech, kde si ani na vterinu nepomyslite, ze by lidstvo mohlo bejt v haji. Me to ale prekvapive sedlo, dokazu si lehce predstavit, ze bych na film nadaval kuli nedostatku akce, ale tak nejak nemam duvod, film zkratka slape a je zajimavej a na to, ze vicemene vsechny filmy o planete opic nijak zvlast nemusim, me tohle bavilo prekvapive slusne. (06.12.2011)

Do tohodle filmu se mi vůbec nechtělo. Nemám rád, když se obnovuje v současnosti klasika, což se teď stává hodně často. To už by muselo být jó něco, aby mě to zaujalo. A tady to na to něco opravdu vypadalo, protože tenhle film nad moje očekávání měl docela dost vysoké hodnocení, a tak jsem to zkusil. Film je pak moc dobře natočený, efekty jsou perfektní, ale némůžu si pomoct, je to celý hrozně blbý. Ten příběh...Fakt, že věci, které se dají udělat jednoduše, se ve filmu dělají složitě, bych ještě hodil za hlavu. Ale skutečnost, že roky ubíhají jakoby nic, armáda, která má ve zbraních střely s průrazností jak bomby země-vzduch nesejmou ani jednu opici, a co víc, neprostořelí ani autobus mě fakt dojímají. Celé je to pak zakončené naprosto pikantní scénou uprostřed sekvojového lesa. V tu chvíli jsem si řikal, že Američan by sekvoj nesekvoj tam v tu chvíli poslal nějakou jadernou hlavici a byl by od toho všeho pokoj. (16.01.2012)

Režisér Ruperta Wyatta v zájmu moc neprobudí, ale svůj úděl zvládl bravurně. Film má nevídané tempo v obale dramatu s akčními úseky. První třetina Caesarovo dospívání, druhá přináší dramatický zvrat a beznaděj, do které jsou hrdinové uvedeni. Působící tak trošku i jako vězeňské drama, protože Caesar si mezi svými opičími spoluvězni musí nejdříve vydobýt respekt a čelit útokům sadistického „bachaře“ Toma Feltona. Vše uzavírá dynamicky akční finále, ve kterém sledujeme zmiňovaný opičí úprk za svobodou, kde některé scény stojí opravdu za to. Vše do sebe pěkně zapadá a emoce zdařile cukruje vnímavou hudbou Patrick Doyle. Herci James Franco zahrál velmi dobře i s Johnem Lithgowem, který zdaleka nestárne a velmi jsem si ho oblíbil nejen tu, ale i v Dexterovi s pláštěm od krve Trinity killera. Scénář není zbytečně překombinovaný a je velmi na úrovni. Digitální mágové ze studia WETA, kteří mají na svědomí nejen Pána Prstenů, ale třeba také Avatara , nebo King Konga, opět předvedli práci na jedničku a opičáci rozhodně neaspirují pouze na překvapení roku, ale možný krok pro film roku! (12.11.2011)

Dej na mě svou voňavou tlapku, ty požehnaný čisťounký lidoope.. Triky jsou bez diskuze na úrovni, především obličejová mimika chlupatých vzbouřenců na lodi Frisco, ale co je to platné, když příběh, stejně jako digitální primáti v čele s Caesarem v teplácích, postrádá jakékoliv genitálie. Ploše nalinkované postavy bych u blockbusteru ještě přešel, ale absenci alespoň jediného vztyčného bodu, kterými disponoval Schaffner ať už v podobě Goldsmithovy hudby či navození tíživé atmosféry neznáma v úvodu a důvěrně známého na konci, to už nepřejdu ani s funícím gorilím samcem Buckem za zády. Zkrátka další přezrálý banánek do letní klece vyhládlých kinoopiček, na jehož chuť si příští rok vzpomene už jen málokdo.. Šimpanz "Freedom for my people" Caesar je sice doma, ale nemá ani tušení o tom, jak US Air Force milují vůni napalmu po ránu, obzvláště v sekvojových hájích… (16.08.2011)