Sherlock

Sherlockův z bezmezného ideálu osvícenství vzešlý deduktivní duch coby literárně živoucí oslava čiré racionality a životní zkušenosti se v interpretaci tvůrců z BBC změnil v arogantního mladého nerda, který v intencích dnešní doby posunul genialitu za hranici lidsky přijatelného a tak devalvuje Doylem adorovanou deduktivní metodu jako takovou, neboť tento x-tý klon doktora House se narozdíl od doktora House nemýlí nikdy, ani ve stadiu oznamování hypotéz. Kam se poděl prostor pro mystéria, naznačovaná tajemství, napětí, kouzlo staré detektivky, při němž pracuje také mozek čtenářův, potažmo divákův? Tak jako viktoriánskou éru nahradila kulisa současného Londýna, tak původní duch největšího literárního detektiva všech dob nahradil avatar modernismu. Dedukcím detektivovým ale lépe sluší dýmka v ústech a občasné mlčení... (23.04.2011)

*První dvě řady mohly uspokojit každého, na jemné škále od průměrně chytrých a středně odvážných produktů doby, jež stačí nakrmit detektivkou a kros-žánrovým humorem, až po ty neijnteligentnější, tzv. sociopatické jednotlivce (ač se právě tak dá uvažovat o individuofóbii společnosti, která panikaří z vyspělých jedinců), kteří v seriálu spatřovali naději na zbrusu nové a nově přitažlivé (new sexy), tercimileniální pojetí základních životních hodnot jako je hra, partnerství, přátelství či nepřátelství (jak už se dnes běžně zaměňují podle Nolana - viz trilogii Temného rytíře), identita, síť vztahů čili společnost a svoboda či zajetí v ní, z toho postulovaná logika konání i nahlížení a z ní vyplývající cena určitého života vs. specifická informace atd. atd. *** První dva díly třetí série sice vtipně pohřbily laciná očekávání většinové masy diváků, jež to kvitovala vděčně a s oddaným potleskem, aniž by byla s to rozeznat, že jinak jsou neústrojné, vyprázdněné a laciné jako televizní přestávka s koťátky v košíku, že se tu bez náhrady pohřbívají i mnohem závažnější přísliby a vyhlídky a že se navíc jedná o velice nedůstojný ceremoniál. Závěrečný díl třetí řady pak přirozeně nemohl být dostačující náplastí na způsobenou bolest, takže se o to sebekriticky (tolik uznání tvůrcům patří) ani nepokoušel, ale navíc se v něm mezi řádky strategicky přiznává, že celá třetí série byla vlastně jen omezenou kratochvílí, interludiem, jež tvůrcům možná získává čas a oddaluje skutečné rozřešení všech zauzleností, jimiž se s námi seriál na konci druhé řady rozloučil, na příště. Tím si seriál zachovává jak přízeň mas, tak si i dopředu zajišťuje pozornost oněch několika (snad alespoň desítek mezi milióny) z dobrého důvodu zklamaných ostražitých diváků, kteří nyní nemohou jinak, než ještě dát tvůrcům šanci a zjistit, zda čtvrtá série do té středověké společenské etiky (-- neboť s letopočtem se posouvá i měřítko a rozlišování dobra a zla, jak se jím vládlo lidským životům ve druhém miléniu, už i dvacáté století s jeho jezovity, trpiteli i kacíři zahrnuje do éry středověku --) řízne alespoň tentokrát tak odvážně, jak seriál sliboval, a připraví nám skutečný new sexy spirited mind blower. *** Přes evidentní otravnost, nedůstojnost a přebytečnost třetí série nemůžu snížit hodnocení ani o cípek hvězdičky za to, co bylo tak jako tak v prvních dvou brilantně zaseto, navíc s mžikající částečkou naděje, že tvůrci jenom přirozeně oddrenážovali nahromaděný masmediální tlak a čtvrtá série v klidu naváže na podstatu a existenciální jízda bude pokračovat dál. (29.01.2014)

Televizní sociopati jsou i nadále v módě, což je dobrá zpráva pro nás reálné sociopaty. Některé pasáže jsou na mě až příliš utahané, a když na scéně není Sherlock, tak se vytrácí drive a mezi postavami to tolik nejiskří, ale oproti nesnesitelnému Sherlockovi z filmového plátna se i ve slabších chvílích stále jedná o velice kvalitní zábavu. 1. - 4. série: 80%. (09.07.2014)

Tak ... na doporučení svých zdejších přátel jsem se pustila do sledování prvního dílu tohoto úspěšného seriálu. Mé první pocity značí úsměv na rtech nebo spíš takové pochichotávání se :-) Podle všeho tento Sherlock Holmes je opravdový génius, který nosí v hlavě mapy tras všech taxíků v Londýně, všechno ví, všechno zná, umí své myšlenky interpretovat tak rychle, že jsem sotva stihla číst titulky. :-) A Martin Freeman, můj nejoblíbenější hobit z Kraje ... je kouzelný. Jeho role mi ale celkem hodně připomněla roli doktora House (lékař, kulhající úplně stejně s téměř stejnou holí). Jinak celkem vtipný a sympatický seriál se sympatickým hudebním doprovodem. (13.04.2013)

S01E01: Silné čtyři hvězdičky. To jsem opravdu jediný, kdo si v jinak parádně promyšleném scénáři všímá těch ohromných děr? Cumberbatch je možná totálně nejchytřejším člověkem v Anglii, ale když mu někdo s větším důvtipem křičí do ucha, kde je zakopaný pes, detektiv jen kroutí hlavou. Střih, a jedeme dál, vrah mohl být dopaden po 40-ti minutách. Nemohu specifikovat, jinak bych se nevyhnul spoilerům, jen jsem měl prostě 2x pocit, že do scénáře připsalo pár vět uslintané batole. A pochybuji, že to bylo pomrkávání na fanoušky nebo sebeparodie... Jinak se ale jedná o skvělý, a hlavně VELMI originální seriál. SMSkování, košaté dialogy a hříčky s divákovou myslí jsou sexy, a Ritchieho Downey by po tomhle výstupu mohl klidně odstoupit od smlouvy na druhý díl nejnovější filmové adaptace. A ta hudba, panejo! Je to přesně jak již kdosi podotknul v komentáři níže: C.S.I. po anglicku. S01E02: Líbilo o něco málo více, než první část. I když je to více "kriminálkové" než o něco originálnější A Study In Pink, přišlo mi to zároveň zábavnější a promakanější. Akční závěr potěšil, moderní dvojka z Baker Street si zaslouženě získala mé sympatie... S01E03: Bravo. I když přihlédnu k tomu, že žalostnější cliffhanger jsem v životě neviděl, i tak jsou první tři díly výborného seriálu dohromady perfektní. (08.08.2010)