Captifs

Poměrně milé překvapení z Francie. Dnešní Francouzká tvorba se mi nijak zvlášt nelíbí, ono dát na herce litry bláta a plno krve není nic těžkého, takže se spíše nudím. Ale tohle mi sedlo. Sice příběh je klasický kišé o lidech co unášejí jiné lidi kvůli orgánům. Tohle je naštěstí příjemně krátký takže se všechno děje rychle. Není tu nic zbytečnýho. Herci působily příjemně a přirozeně hlavně Franěk a jeho "Já tě mrdat budu" mě dostávalo do kolen. Ale horší to bylo s tím děckem který mě fakt štvalo, nevím proč ho tam tvůrci daly. Nesympatický děcko co jenom čumělo. Gore sice moc nebylo ale to moc nevadilo. Příjemný pokoukání. (26.09.2012)

Tak teď nevím. Pokud Captifs měl být exploitation, tak je to nejspíš jeden z těch nejumírněnějších, jaké jsem kdy viděla. Pokud ne, nevím sama kam bych to zařadila a tak to nechám na vás :). Příběh je jednoduchý - zdravotníky na cestě unesou Jugoši a zavřou je do klecí. Když hrdinové zjistí, o co ve skutečnosti jde a že živí by odtamtud nejspíš nevyvázli, snaží se utéct. Velmi prosté, že? Nutno dodat, že ta část, kde jsou hlavní hrdinové zavření v klecích, je strašně zdlouhavá. Z množství záběrů, kde jenom sedí na zemi nebo chodí okolo ve svých celách, se mi velmi záhy začalo chtít spát. Poté, co je hlavní hrdinka odvedena na "sál", jsem trochu zbystřila a čekala, že se konečně něco začne dít. Nestalo se. Naštěstí nějakých dvacet minut před koncem, kdy jsem už byla odhodlána poslat filmu dvě hvězdičky, přišel velmi slušný závěr, který Captifs zachránil. Škoda, že se na tuto část nezaměřili o něco dřív. Takže nakonec jsou z toho tři hvězdičky a u mě ještě jedna pomyslná navíc za česko-ruské hlášky Ivana Fraňka :). (24.03.2012)

Uf... totální průměr. Znovu se potvrzuje moje nepsané pravidlo, co Francouz a pokus o horor, to totálně zpacaný potenciál. Captifs mohl přinést čokoládu Milku, ale přinesl jen polosežranou Orionku a ještě k tomu studentskou pečeť, která se nedá žrát. Přitom černý obchod s orgány na samém začátku řetězce je vždy zábavný. Chyběly mi pitvy, chybělo mi napětí, chybělo mi znechucení a soucítění s uvězněnými, chyběla mi beznaděj. To všechno režisér a scénárista nezvládli, přitom se mohli minimálně inspirovat tolika jinými filmy, které zobrazují stejné téma. Konec samozřejmě totálně směšný, rád bych se zde rozepsal o trapnosti závěru filmu a udělal si z něj legraci, ale to si dovolím jen u totálních odpadů, tento film stojí za to, abych nespoileroval. 60% (18.04.2011)

Tak. A teď bych rád věděl, kde se stala chyba. Proč mě film, který má dobrou kameru, herecké výkony a ne úplně blbý příběh, ve finále tak nudil? Možná kvůli slabému napětí,možná kvůli nedostatečnému představení hlavních postav, nevím, prostě to na mě nefungovalo a i přes tu krátkou stopáž neoslovilo, natož aby mě to vyděsilo. A možná to bylo i kvůli tomu, že to tak jako tak působí jako průměrný horor... Lepší 2* (01.08.2020)

Do bývalé Jugoslávie na dovolenou anebo na jistou smrt. Tři francouzští humanitární zdravotníci při objíždění zpáteční trasy padnou do rukou únosců, kteří s nimi mají své (obchodní) plány a uvězní je jako zvířata v oddělených celách, kde se čeká až zazvoní obstarožní telefon a zvrhlý doktor zvedne sluchátko. Ve hře je obchod s lidskými orgány. Lékařka Carol se svými dvěma kolegy padla do pasti, ze které není úniku. Film při své kratší stopáži má poměrně rychlý spád událostí, které mají až skličující dopad na divákovu psychiku a svojí brutální syrovostí dokáží uzemnit, ačkoliv se jedná o důvěrně známé schéma, které "exploit" diváci mají natrénované. Carol a spol. nejsou v nehostinných prostorách jediní věznění a prožijí si krušné chvíle. Nejhorším okamžikem bylo již zmíněné zazvonění telefonu, které nevěstilo nic dobrého a počty vězňů v prostoru cel postupně řídly, i když přehršle mrtvých se divák nedočká. Z řad mediků hned zkraje jeden exne, zbývající dvojici se příliš šancí na útěk nenabízelo, když cesta ven přes úzké okno v cele selhala. Jedině přemoci silné stráže, k nimž se váže jedna zajímavost. V jejích řadách bylo možné slyšet češtinu díky přítomnosti českého herce Ivana Franěka, ale vznikl také rozpor v původu jeho postavy, protože přes mísení dvou jazyků nebylo poznat, jestli se jednalo o Balkánce nebo Čecha. Někomu může připadat obsazení hlavní ženské role Zoé Felix, stižené traumatem ze psů, málo atraktivní, ale její výkon rostl s přibývajícími hodinami zoufalství. Závěrečný útěk ze spárů trýznitelů se dal sledovat se zatajeným dechem. Vyzdvihl bych také vynikající kameru, která precizně snímala děj a navozovala úzkost. Gore bylo tak akorát a precizní, ale film se v něm příliš nevyžíval. Zobrazená brutalita byla spíše psychického rázu a měla spíše dopad na nervovou soustavu, než aby se jednalo o vyloženou záplavu vizuálně krvavých orgií. Kdyby na poli celovečerního filmu debutující scenárista a režisér Yann Gozlan měl občas větší trpělivost v délce soubojů s únosci, tak by se napětí dalo krájet. Souboje jsou krátké a atleticky disponovaní muži se poroučeli příliš rychle k zemi, což je při skvělém výběru jejich od pohledu hrozivých postav opravdu velká škoda. Jejich unáhlená likvidace je tedy jedním ze záporů snímku, na jehož výsledný dojem to má jen mizivý dopad. Napětí, úzkost a psychické vyčerpání si divák s postavami vypije do posledního trpitelského doušku. 100% (13.06.2014)