Kůže, kterou nosím

Tak předně, Volver je pro mě dost možná nepřekonatelný, i když tentokrát byl Pedro už celkem blízko. Je zajímavé na spolupráci Banderas-Almodóvar sledovat režisérův vývoj - v Labyrintu vášní došlo k jejich spojení vůbec poprvé, nyní po 29 letech (což je úplně náhodou i můj věk v době zhlédnutí obou zmíněných filmů) se oba setkávají, a tak trochu paradoxně je za nimi opět dosti šokující námět (u Pedra to častý jev). A právě tím lépe a do jisté míry i objektivněji je vidět ten obrovský tvůrčí pokrok, jakým Almodóvar coby scénárista a režisér prošel. O tom, že se nebojí a nikdy se nebál šokovat, nemůže být sporu, a podařilo se mu to i tentokrát, po filmařské stránce však ohromně "vyspěl". Úžasná hudba, která tenhle film "dělá", kamera bez chybičky, racionální časová osa vyprávění (střídáním časů tak akorát balancuje na hranici srozumitelnosti a napětí), pochopitelně skvělé herecké výkony. A ta hudba, ta hudba.... (12.12.2011)

Nejlepší Pedrův film? Pro mě určitě. Jeho styl mi nikdy nebyl a není nijak blízký, ale tímhle filmem si mě určitě získal. Kůže, kterou nosím stojí především na Antoniovi, který na mě působil ve rodném jazyce trošku úsměvně a potom také a Eleně, kterou jsem si zapamatoval z Pokoje v Římě. Zajímavý příběh s několika dějovými zvraty, které sahají o několik let zpátky a jsou postupně v průběhu filmu vyprávěny očima obou hlavních hrdinů. Příběh, který hodně šokuje a působí místy i dost úchylně. (26.05.2015)

Šílená skládačka, s několika slibnými momenty a spoustou erotických scén. Režisér Almodóvar si zřejmě nemůže ujasnit svou sexuální orientaci a tak natočil tento zajímavý snímek, kde ze sebe chce vykřičet své úchylky a touhy. Třeba chce být ženou? Jak jinak si vysvětlit tento umělecký sci-fi paskvil? Pro mě průměr - má to styl, nápad, herci hrají dobře, ale zároveň je to nehorázná blbina plná do nebe volajících nelogičností. (25.11.2013)

Pedro Almodóvar má nesmírný dar, který vyzařuje ve svých obrazech. Námětově geniální. Když jsem připravoval tenhle film pustit, měl jsem podobné pocity jako u filmařské esenci Parfém: Příběh vraha - tajemně neočekávané, po skončení díla naprosto úchvatné. Almodóvarova KŮŽE vnitřně zobrazuje nádhernou poetiku ženského půvabu, podobně jako Tykwerův Parfém. (13.02.2019)

Plným počtem hvězdiček hodnotím pouze filmy, které chci z jakéhokoliv důvodu znovu vidět. Tenhle film je natolik zvrhlý a šokující, že vlastně nevím, zda ho budu chtít ještě někdy vidět. Možná až vyprchají emoce a značně ho pozapomenu, objeví se opět v hledáčku mých zájmů. Almodóvarovi nelze upřít, že mi vnutil otázky stran zneužívání svých schopností a možností na úkor někoho jiného. (11.03.2012)