Oddělen

Vezměte si prostředí filmů Mezi řádky a Half Nelson, přidejte k tomu atmosféru a kameru totožnou s American History X a psí kukuč Adriena Brodyho, který je tady ještě smutnější než jinde a vyjde vám Detachment. Frustrující a depresivní snímek o pomoci druhým, učení a dalších věcech. "Všechno je na hovno", jak řekl Adrien Brody a to se vám tady snaží víceméně ukázat. Pravděpodobně nejlepší "učitelský" snímek, co jsem za dlouhou dobu viděla a navíc s dramatickým zakončením (ne tak dramatickým jako u AHX,ale..), což jen potvrzuje Kayův rukopis. Podobnost s AHX je skutečně znát, přestože je Detachment stále o několik úrovní níž. Brody hrál skvěle, ale jeho promluvy do kamery mě moc nebraly. A poprosila bych pana režiséra, aby to trochu rozjel a natočil toho víc:) (20.06.2012)

Musím uznat, že jsem nejprve tak úplně nepochopil, co chtěl touhle story Tony Kaye říct. Jeho rozhodně nejuznávanější ostře sociálně kritický Kult hákového kříže (ostatně nic jiného od něj k nám nikdy ani nedoputovalo) přesně věděl, jakou cestou se chce vydat, lákal na mnohé (herci, scénář, kamera, hudba), tady uhrane hlavně výkon Adriena Brodyho. Chtějí lidé druhou šanci? Stojí o pomoc? Zaslouží si uznání skutečně každý? Neotřelý vypravěčský styl ale skrz naskrz kritickému tvůrci rozhodně zůstal. Obouvá se prostřednictvím zastupujícího učitele Henryho do moderního systému školství, nicméně nejen z toho bude mít divák slušný splín. Detachment si nebere servírky u řady společenských problémů, nakonec se soustředí a předkládá hlavně hodně intimní zpověď prázdného kantora, kterého stíhají existenční i rodinné problémy. S dokonale soustředěným Brodym, rudými flashbacky, netradičními úhly kamery a nezodpovězenými otázkami se řítíme do záhuby, tu a tam přesto nějaká naděje vysvitne. Navíc má zmiňovaný původem Newyorčan pořádné herecké štěstí – po Pianistovi totiž chytil druhou životní roli. Nutno podotknout, že zcela zaslouženě!! (24.07.2012)

Zoufalá zpráva o stavu světa aneb život za časů marketingového holocaustu. Úvahy v obrazech, načmáraných na školní tabuli, pro všechny oběti ztracených hodnot. Smutná přehlídka duševních sešlostí v těkavých etudách, hlubokých jako deprese. A inspirativní výzva pro všechny, kteří si ještě touží zachovat rysy své tváře... (15.12.2013)

Konstantní deprese. Takřka bez špetky něčeho pozitivního. Někdo by se možná mohl ptát, proč někdo takový film natočil, co jím chtěl říct, že je všechno v háji? Ano, chtěl. Oddělen prezentuje stav jedné školy, jejích žáků, učitelů, zároveň ho vztahuje na celé školství, všechny studenty, pedagogy a pak na celou společnost. Nutí diváka k přemýšlení, východisko mu však nedá. Jen malý záblesk naděje. Já osobně mám podobný typ filmů rád, tenhle se může kromě již zmíněného hlubšího významu opřít o výrazného hlavního hrdinu, kterému divák někdy rozumí více, jindy méně a také zajímavou vizuální stránku. Film volí demonstrativní přístup, takže o opravdové realitě tu snad ani nemůže být řeč, ale já osobně s tím problém nemám. Režisér se od Kultu hákového kříže posunul někam jinam, ale s jeho novinkou jsem celkově spokojený, takže to vidím na slušné 4*. (23.02.2013)

Veľká pravda ľudského života, príbeh o samote a pocite márnosti, o neschopnosti vytvárať putá, alebo vidieť a udržať si tie vytvorené. Pokus priblížiť učiteľskú profesiu a dovoliť nahliadnuť pod povrch. Vážim si učiteľov čím ďalej viac, som si istá, že toto poslanie vyžaduje celú osobnosť človeka, nejde robiť polovičato, ak má splniť svoj účel. Myslím si, že často krát učitelia zastanú aj funkciu rodičov, pretože im jednoducho nič iné nezostáva. Ako sa dá toto zvládnuť a nezblázniť sa? Netuším a nemyslím si, že to dokáže ktokoľvek. Ako byť osobný, ale udržať si odstup a nadhľad? Adrien Brody zase raz absolútne exceluje. Pohľad do jeho tváre dokáže spojiť city a inteligenciu v neuveriteľný herecký koncert. Nádherný film, ktorý dokáže kultivovať aj vedomie najzarytejšieho cynika. (07.03.2014)