Nevědomí

Audiovizuální mašinérie pod taktovkou nadaného tvůrce, která ke konci dostává podpásovku v podobě průměrného scénáře. Na co ale většina ostatních uživatelů neprávem zapomíná je božský hudební podkres o francouzské kapely M83, jejichž rukopis je patrný od začátku do konce. New age sci-fi jako se patří. (24.04.2013)

Hlavním důvodem, proč Nevědomí vyšumí z povědomí rychleji než TRON není fakt, že Kosinski vykrádá své kolegy (Stanton, Jones, Lawrence, Trumbull, Kubrick, Wachowští), a dává tím vyniknout, o kolik horším je vypravěčem, ale že vykrádá sám sebe. Zopakování stejného přístupu, navíc ve světě bez možnosti „editovat levely“, která byla pro designéra a fanouška videoher požehnáním, výrazně oslabuje původní wow efekt. Ten byl však stále dost silný, aby mne opájení se audiovizuální dokonalostí bavilo celé dvě hodiny. Kosinského nerdovský přístup k postavám děla z člověka srovnatelně hodnotného nositele významů jako je robot, krajina nebo kus nábytku (přičemž na stejné úrovni se nacházejí také svým výrazně omezeným využíváním zdravého rozumu). Působivější než slova a emoce jsou geometrické kompozice záběrů, jejichž samotný obsah se stává méně podstatným než sdělení povrchu. Všechno a všichni slouží k doladění celkového designu. Tomu jsou podřízeny motivace hrdinů i směřování zápletky. Jako výsměch klasickému „vstupování“ do příběhu skrze identifikaci s postavami lze chápat poslední scénu, která prozrazuje, že jsme své emoce pravděpodobně distribuovali ne zcela správným směrem. Kosinski dokáže unikátním způsobem propojit pohyb s hudbou, kterou na obraz „nanáší“ po jednotlivých vrstvách, a výsledkem je stejně jako v TRONovi mainstreamová variace audiovizuálních symfonií. Zápletka je tady jaksi navíc, ač bez ní (a bez méně a více nechápavý výraz střídajícího Cruise) by 120 milionový projekt jako tento asi nebyl realizován. Kvůli postavám bez života, námětu bez originality a jednání bez logiky bych ale nepodceňoval celý film, který v druhém plánu nabízí inspirativní výpověď o současné společenské realitě efektivních pracovních týmů, jimž se lidé oddávají natolik, že v nich rozpouštějí svou identitu a ztrácejí schopnost autentické existence. Dějově vyprázdněná (a proto lepší) první polovina, s parodií dokonalého partnerského vztahu a se zachycením pracovní činností, která má čistě udržovací charakter bez konkrétního cíle a šance na skutečnou (a pro systém potenciálně nebezpečnou) změnu stavu, toho o dnešku vypovídá víc než mnohé artfilmy s ošklivějším designem. A rozhodně jde o film stvořený pro IMAX! 80% (15.04.2013)

Upřímně řečeno jsem překvapen poněkud nízkým hodnocením, jelikož tohle je přesně sci-fi, na které jsem dlouho čekal. Námět, kamera, efekty, skvělí herci a hudba, která perfektně dokresluje akční scény. Mohu jen a jen doporučit návštěvu kina, jelikož tohle opravdu stojí za to a vůbec se nenechte odradit nižším hodnocením zde na csfd. (16.04.2013)

|| Scenár: Joseph Kosinski, Karl Gajdusek, Michael Arndt | Hudba: Anthony Gonzalez, Joseph Trapanese, M83 | Produkcia: Joseph Kosinski, Peter Chermin, Dylan Clack, Barry Levine, Duncan Henderson | Distribúcia: Universal Pictures | Štúdio: Relativity Media, Chernin Entertainment, Monolith Pictures | Rozpočet: 120 miliónov $ | Tržby: 286,168,572 $ || Nepamätám, kedy bolo spojenie hudby a obrazu tak silné a čarovné. Najsilnejšiou devízou filmu je práve hudba M83, ktorá posilňuje sci-fi nádych filmu, a robí ho skutočnejším a uveriteľnejším. Príbeh nie je nejak vyslovene výnimočný, ale vie prekvapiť. Pasáže v stratenom zelenom údoliu sú pre mňa najlepšími, spolu so snovou bazénovou scénou, ktorú by som ovenčil zvláštnou cenou za najerotickejšiu scénu všetkých čias. Ideológia je zaujímavá, trochu mi však vadilo to, že Jack nebol jediným Jackom, avšak zápletka musela priniesť kvázi šokujúce elementy. Určite to nebolo naposledy, čo som to videl, silné časti filmu v mojej mysli totálne prekrývajú tie slabšie. Yes! 85% | Blu-Ray, THX, EN DTS | (16.09.2013)

Jak začít a přitom nevyzradit příliš. Nevědomí má moc sympatický základ. Dobrou polovinu filmu jsem si lebedil nad tím, že někdo konečně ustoupil od snahy metat na diváky tunu líbivých efektů a natočil velkolepou sci-fi, která primárně sází na příběh jednotlivce. Coby milovník Fallouta jsem si navíc téměř fetišisticky užíval celou dobu výpravou, kterou potrhly dokonalé kamerové nálety. V ideálním světě bych teď skončil, dal filmu plný počet a odešel do pustiny najít svůj vlastní osud. Jenže ten scénář. Že plete páté přes deváté a vykrádá asi deset jiných filmů, to je jedna věc. Hlavní problém je, že se to nepovedlo slepit v kompaktní celek. Příběh je lepší nepitvat, každý překvapivý zvrat je lehce odhadnutelný deset minut dopředu a když to skončí, tak si člověk hořce uvědomí, že se vlastně ani moc ve filmu nestalo. Cruise potvrzuje pověst jednoho z největších dříčů Hollywoodu, přesto jsem mu roli chvílemi nevěřil. I přes výtky převládá dobrý pocit z poctivé, i když v rámci scénáře hrubě nedotažené žánrovky. 70% (zaokrouhlenou nahoru za výborný soundtrack). (15.04.2013)