Procitnutí

Nečekal jsem, že mě Procitnutí takhle sejme. Donedávna jsem o něm ani nevěděl. Byla to pro mě jedna z těch mnoha generických duchařin, kterých se v tý době objevily mraky, a úplně mně proplula pod radarem. Jenže teď jsem objevil Stephena Volka. Britskýho hororovýho scénáristu, kterej má na triku osmdesátkovou podivnost Gothic a Friedkinovu Chůvu. Já ho teda začal registrovat až teď, když mně udělal radost kanadským Polibkem a stylovým Oktanovým kultem. Navíc taky napsal kultovní televizák Ghostwatch a populární sérii Afterlife. Moc pěkný portfolio, řekl bych. Standardní kvalita udržovaná přes třicet let, to neumí každej. Takže jsem si sehnal i Procitnutí, nenechal se odradit totálně podstřeleným hodnocením a šel do toho. A film mě naprosto pohltil. Ze začátku jsem byl nedůvěřivej, ale Volk je suverénní tvůrce, a Murphy jako režisér odvedl špičkovou práci. Na to, že je film poměrně delší, tak mu nikdy nespadne řetěz, ba co víc, ke konci pekelně graduje a já napětím ani nedýchal. Herci jsou skvostní, charaktery a jejich motivace uvěřitelný, atmosféra perfektní, kamera úchvatná a hudba víc než výborná. Tohle se zkrátka povedlo. (01.01.2024)

Strašlivá škoda. Herci, prostředí a kamera super, jenže co je to všechno platné, když film nedovede to nejdůležitější - Vtáhnout do děje. Atmosféra se skoro nedostavuje, osobně jsem si jí užil jen u scény s domečkem pro panenky a v tu chvíli jsem měl pocit, že sleduji úplně jiný, lepší, film . Zbytek bohužel ani zdaleka nedovedl zaujmout, scény jdou jedna za druhou s tím, že ve mně nenechaly absolutně žádný napínavý pocit a těch pár lekaček, co ve snímku jsou, je tak průhledných, že víte na vteřinu přesně, kdy přijde ono BAF. Rejža je tam hodil asi z povinnosti podle šablony. Závěr to celé tak nějak docmrndá a člověku tak zůstane v ústech divná pachuť. Přitom to mohl být fakt dobrej horor... (10.01.2017)

Veľmi chaoticky natočený príbeh, ktorý veľmi nedáva ani zmysel. Záverečná pointa nepresvedčivá a nešokujúca. Celé je to len taká zmes priemernosti, samá šeď a pocit, že niektoré scény už človek videl v iných hororoch natočené oveľa lepšie. Pár zaujímavých nápadov (dom pre deti), asi 2 lepšie lakačky a inak nuda. Tohtoročná Žena v čiernom má podobnú tému a je o úroveň kvalitnejšia. (29.03.2012)

Nádcherne natočená britská chujovina. Tak krásný a poetický začátek zkazil tak bezduchý a konspirační závěr. Florencia co by svůdná feministka nastupuje na scénu v plně kráse, háže na mně bezbožné termíny a ovuluje vedou a technikou. Získá si mé srdce, no jak čas plyne, doléhá na ni tzv. syndrom vyhoření. Z úvodního nadšení je najednou únava, pokles výkonu, deprese, úzkosti, poruchy paměti... bla, bla, bla. V tom přijde ON a celý ten ne tak klasický horor zvrhne na z cela tak klasickou klišoidní sračku dnešních let. A ten úplný závěr, no to mně poser. 1/10 (14.03.2012)

Což o to, starou dobrou, viktoriánskou duchařinou já nikdy nepohrdnu a tahle nebyla vůbec špatná. Mělo to atmosféru, charismatické herce a celkem dobrý příběh, jen to závěrečné vyústění mně tam moc neštymovalo. Ta vykrádačka starších kousků mi ani tak nevadí, u tohoto žánru neočekávám zas tak velkou invenci (čest výjimkám), ale ten přechod ze střízlivě podaného hororu na rodinné melodrama byl na můj vkus trochu velký. (20.02.2016)