Režie:
Morten TyldumScénář:
Graham MooreKamera:
Óscar FauraHudba:
Alexandre DesplatHrají:
Benedict Cumberbatch, Keira Knightley, Matthew Goode, Rory Kinnear, Allen Leech, Matthew Beard, Charles Dance, Mark Strong, James Northcote (více)VOD (1)
Obsahy(2)
V zimě roku 1952 britská policie dostala hlášení o vloupání do domu profesora matematiky a kryptoanalytika Alana Turinga (Benedict Cumberbatch). Namísto pachatele tohoto zločinu však v poutech odvedli samotného Turinga, který byl obviněn ze sexuálních přestupků a čekal ho zničující soudní proces. Téměř nikdo ze zúčastněných nevěděl, že jde o válečného hrdinu, který se spolu s týmem podílel na prolomení kódu legendárního německého šifrovacího stroje Enigma. The Imitation Game vypráví příběh matematického génia, který díky svému úžasnému talentu pomohl zkrátit 2. světovou válku a zachránil tak tisíce lidských životů. (Forum Film CZ)
(více)Videa (11)
Recenze (1 219)
Morten má už ode mě čtyři čtyřky, ta dnešní byla zřejmě ovlivněná tím, že téma dešifrování je mně poměrně vzdálené a nezajímavé. Ale jinak je to výborně zpracovaný film, kde hrál nepřekvapivě opět Benedict zcela brilantně sebevědomého, velmi inteligentního profesora a kryptoanalytika (přiznávám, slyším poprvé). Jeho nadšení a elán byl neuvěřitelný a přece tomu musím věřit, protože to tak vážně bylo. V Joan našel spřízněnou duši, která byla ochotná sdílet s ním dobré a i to smutnější a má můj neskonalý obdiv. Já bych to asi tak v polovině vzdala. Keira to zvládla se vší parádou, to se musí nechat. Zajímavou statí byl problém, který vyvstal po rozluštění Enigmy. Tam už hrála roli nejen inteligence, ale i svědomí a jiné podstatné ingredience. To byla pro mě asi nejzajímavější část a vyústění s Christopherem byla už jen třešničkou na dortu, která ale nebyla tak sladká a příjemná. Bravo Benedicte ! ()
Možná šité na míru Akademii, nicméně nesmírně zajímavý Nor Morten Tyldum, pro Zlatého glóba si dnes v noci po zásluze jdoucí Benedict Cumberbatch (alespoň můj soukromý tip stíhaný nemocným fyzikem Eddieho Redmaynea) a skvěle hrající opora hlavního hrdiny Keira Knightley předvádějí v klíčových momentech jistou ruku. Každý jednou zanecháme nějaký odkaz nebo dědictví – někdo třeba šest dětí a spoustu dluhů, jiného si budou pamatovat jako nesnesitelného mrzouta, další jako naivní citlivku; odkaz britského matematika, logika a kryptoanalytika Alana Turinga je naopak úctyhodný. Úspěšně luštil německé tajné kódy, ač byly po další dekády jeho zásluhy pečlivě vymazané a veřejnosti zamlčované. Tyhle bystré mozky (celá parta je obsazená výbornými herci) jsou sice nesmírně soustředěné, ale také nečekaně hodně vtipné a trefné – britská komediální škola v plné síle. Kombinace dramatického lámání kódů, prostupování slupkou asociálního individua a humorných momentů je trefou do černého. A to samozřejmě nelze opomenout, že Turing byl praktikující homosexuál, což v dané době nedělalo dobrotu. Tvůrci nám nabídnou tři vzájemně se prolínající časové roviny – hluboko před kódy, během jejich luštění a několik let poté, kdy je Turing vyšetřovaný ze špionáže. Lákají všechny tři. Osobitý Cumberbatch logika přetavil v traumatizovanou, zranitelnou a neuvěřitelně vrstevnatou postavu, která musí zajímat. A mě těší, že tu mám po dlouhých letech životopis, který bych rád brzy viděl znovu. ()
Vykalkulovaná relatívne chladná oscarovka. Každý odtieň Turingovej osobnosti, každý posun príbehu má jednu vlastnú scénu, aby to pochopil aj ten najväčší tupec. Nie, na to, aby som chápal, že Turning je asociál, nepotrebujem scénu s tým, že sa dohadujú, či idú alebo neidú na obed. A na to, aby som pochopil, že "odteraz majú byť tím", nepotrebujem vidieť, ako Turning každému rozdáva jablká. Imitation Game nie je film, ktorý patrí do tejto doby. Zasekol sa totižto niekde v 90tych rokoch. ()
Suverénní řemeslná prácička, v níž se slabiny nacházejí jen velmi těžce. Ale to bude nejspíše tím, že na této životopisné úrovni, kde ambice směřují od první klapky ke zlatým soškám, se zkrátka chyby nepřipouštějí. Film je pravda velice chladnou, emocionálně odtažitou výpovědí o významném životním úseku svého neméně chladného geniálního hrdiny, která působí příliš strojeně i díky výkonu mistra Cumberbatcha, jenž prochází celým příběhem s neměnným výrazem "matematického blbouna", ale zároveň se jedná o nesmírně poctivou, sympaticky staromódní žánrovku, která splňuje takřka všechny předepsané filmové vzorce, a to včetně onoho Cumberbatchova projevu, neboť věrohodněji ztvárnit matematického blbouna asi nelze. Pochvalu si ale zaslouží i Alexandre Desplat, lidé od kulis a kostýmů a hlavně samotný pan Turing, o jehož velikosti i zásluhou tohoto snímku nyní nepochybuji. 80% ()
Film, který výborně klame tělem. Byl zde moment, kdy mě silně zamrazilo v zádech, kdy mi spadla čelist a já chtěla dát filmu 5*, ale v záhy, jsem si uvědomila, že to ani náhodou není zásluhou filmu jako takového, ale spíše momentem, kdy jsem si uvědomila obrovskou sílu tohoto příběhu a co vše se ukrývá na pozadí, úplně stejný pocit by ale u mě nepochybně dokázal vyvolat i kvalitní článek o životě Alana Turinga. Film je to samozřejmě výborný ve všech směrech, po řemeslné i herecké stránce bezchybné, celé dvě hodiny vám utečou jako voda, jen zde tentokrát námět jasně převyšuje samotný film. ()
Galerie (62)
Zajímavosti (140)
- Na začiatku filmu vidíme archívne zábery z 2. svetovej vojny - napríklad niektoré vojenské lode. Tieto zábery v skutočnosti pochádzajú z prvej svetovej vojny a zobrazujú nemeckú Hochseeflotte (Flotilu vysokých morí) smerujúcu po kapitulácii do Scapa Flow. V skutočnosti žiadne bojové lode z obdobia 2. svetovej vojny nefungovali na uhlie, čo spôsobovalo hustý čierny dym, ktorý vidíme v týchto záberoch. (Pat.Ko)
- Bletchley Park bol oveľa väčší, než je zobrazené vo filme. V jeho vrcholovom období tam pracovalo viac ako 9 000 ľudí. (Pat.Ko)
- Turing (Benedict Cumberbatch) podáva dlhé vysvetlenie "imitačnej hry" ako rámec celého filmu. Avšak podáva to, čo väčšina moderných ľudí vníma ako Turingov test, a nie test, ktorý pôvodne navrhol. Dnes ľudia vnímajú test tak, že sudca sa snaží rozlíšiť ľudského respondenta od počítača. V pôvodnom Turingovom článku však išlo o súboj, kde sudca sa snažil zistiť, či ide o mužského človeka alebo o počítač, ktorý sa snaží imitovať ženskú osobu (pričom žena tiež odpovedala na otázky). (Pat.Ko)
Reklama