Kód Enigmy

Nadprůměrný životopisný film o jednom výjimečném životním osudu. Osobně jsem tedy překvapen, že ho režíroval právě Morten Tyldum, po tak rozdílném filmu jako byli Lovci hlav, v tom dobrém slova smyslu surovém, syrovém a naprosto černý humorem ozvláštněném snímku, tak ryze skandinávském, když nyní se v Kódu Enigmy občas nešťastně zapletl s klišovitými scénami hollywoodského ražení a místy trochu moc schematickou linií vyprávění, přesto jeho snímek ale ozřejmuje to, co má - krapet pozapomenuté osudy výjimečného génia, kterého zadupala a o život připravila prudérnost doby a kontext faktu, že všechny tyhle úděsné staletí trvající nonsensy neemancipace smetla až vlna levicového tání 60. let 20. století, tedy tlak ,,květinových dětí" v Americe a studentské bouře ve velkoměstech západní Evropy, což je tedy jen slabé půlstoletí zpět. Neuvěřitelné, že do roku 1967 byla v Británii homosexualita trestným činem (třeba v takovém Rakousku až do roku 1971 a v Norsku 1972, mnoho států ještě mnohem později), ve Švýcarsku ženy neměly do roku 1971 volební právo (v Lichtenštejnsku dokonce až do roku 1984!), v USA až do roku 1964 fungoval apartheid etc. etc. Co všechno ještě mohl Alan Turing vymyslet, kdyby ho prudérní společnost nedohnala k sebevraždě?! O kolik se mohla urychlit počítačová revoluce?! A kolika dalším géniům prudérnost společnosti a extrémní křesťanská konzervativnost neumožnila rozvinout jejich osobnost a talent? A to samozřejmě píši s plným vědomím faktu, že film trochu manipuluje s historickými fakty a historickou věrností, ostatně jako každý film... (01.02.2015)

Pěkně nasnímané životopisné, válečné drama, čehož si všimnete hned na začátku. Film se příjemně sleduje, čas u něj rychle utíká, neboť tu není nějaký prostor pro nudu. Občasné prostřihy do válečného běsnění potěší, poněvadž dodávají filmu šmrnc, přestože odvádějí pozornost od hlavní dějové linie - prolamování Enigmy. Z herců je nutné pochválit Benedicta Cumberbatche, Keiru Knightley (přestože se mi již nějaký čas nezdá tak půvabná jako kdysi), Matthew Goodea, ale také Rory Kinneara. Potěší pár autentických záběrů, hudba, ale zejména celkově vyznění příběhu, tedy toho, jak se Británie zachovala k člověku (byť homosexuálovi), který se podílel na výhře ve světové válce. (04.02.2015)

Krásné a naprosto poctivé ztvárnění jedné dost zásadní události, která se udála uprostřed Británie v průběhu nehostinného období druhé světové války. Výborné je na ní prakticky vše...a to i přesto, že šifrování a Enigma ve své podstatě nikdy neměla nějaké výraznější a zajímavější filmy, které by stály za to si je zapamatovat a nedokázali by nudit. Morten Tyldum ale vše změnil spolu s naprosto úžasným Benedictem Cumberbatchem, který opět dokázal, jak skvělý herec je a co by si Británie měla hlídat jako oko v hlavě. Každopádně i Keira Knightley je zde nebývale krásná a stejně tak mi udělal radost i Charles Dance, který si víc rolí ve velkých filmech na stará kolena rozhodně zaslouží. Každopádně samotný film bych rozdělil na dvě části. Tedy před rozluštěním a po rozluštění. Před rozluštěním je to napětí totiž úplně jiné, než po. Časově je ta druhá část o něco málo kratší. Na druhou stranu je daleko intenzivnější a v tu chvíli přicházejí ty opravdové emoce. V tu chvíli mi vlastně dochází i fakt, že Alexandre Desplat si připravil úžasný soundtrack. Jestli je něco, co bych tomuto filmu měl vytknout, tak o tom nevím. Snad jen ten závěr života bych Alanovi přál lepší, ale život si bohužel nevybírá. Stejně tak ani doba, do které se narodil. (06.02.2015)

Ať se na mě nikdo nezlobí, ale tenhle flák má tolik kvality, že ji býval mohl celé ty dvě hodinky rozhazovat po Lucerně a ještě by mu zbylo ke snídani. O Mortenu Tyldumovi jsem toho do předvčerejška věděl ještě méně než o čínském pravopisu, jako on mně bych si přál umět se představovat každé nové dívce. Vyprávět vám o hereckých výkonech je ještě zbytečnější než házet kostky cukru do kakaa, tady si musel přijít na své každý, kdo aspoň občas mrknul na plátno. Co bych ale já osobně chtěl vyzdvihnout nad ostatní, je humor. Namontovat vtip do rekonstrukce boje s nacistickým hnojem, udělat z té doby místy až idylku, ale přesto zachovat děsivou přítomnost zla, to chce podle mě talent, jaký by nenašel ani Rytmus s Dejdarem. (29.01.2015)

Možná šité na míru Akademii, nicméně nesmírně zajímavý Nor Morten Tyldum, pro Zlatého glóba si dnes v noci po zásluze jdoucí Benedict Cumberbatch (alespoň můj soukromý tip stíhaný nemocným fyzikem Eddieho Redmaynea) a skvěle hrající opora hlavního hrdiny Keira Knightley předvádějí v klíčových momentech jistou ruku. Každý jednou zanecháme nějaký odkaz nebo dědictví – někdo třeba šest dětí a spoustu dluhů, jiného si budou pamatovat jako nesnesitelného mrzouta, další jako naivní citlivku; odkaz britského matematika, logika a kryptoanalytika Alana Turinga je naopak úctyhodný. Úspěšně luštil německé tajné kódy, ač byly po další dekády jeho zásluhy pečlivě vymazané a veřejnosti zamlčované. Tyhle bystré mozky (celá parta je obsazená výbornými herci) jsou sice nesmírně soustředěné, ale také nečekaně hodně vtipné a trefné – britská komediální škola v plné síle. Kombinace dramatického lámání kódů, prostupování slupkou asociálního individua a humorných momentů je trefou do černého. A to samozřejmě nelze opomenout, že Turing byl praktikující homosexuál, což v dané době nedělalo dobrotu. Tvůrci nám nabídnou tři vzájemně se prolínající časové roviny – hluboko před kódy, během jejich luštění a několik let poté, kdy je Turing vyšetřovaný ze špionáže. Lákají všechny tři. Osobitý Cumberbatch logika přetavil v traumatizovanou, zranitelnou a neuvěřitelně vrstevnatou postavu, která musí zajímat. A mě těší, že tu mám po dlouhých letech životopis, který bych rád brzy viděl znovu. (11.01.2015)