Muž odnikud

Výborná kórejská akčná chuťovka v štýle temných 96 hodín. Všetko tu funguje takmer rovnako - hutná melancholická atmosféra naliehavosti, vynikajúca akcia zakončená brutálnou štýlovou scénou v dome hlavného hajzla, trochu béčková, ale výborná hlavná postava plus jeden charizmatický zabijak z opačnej strany barikády ako bonus. Jediný problém vidím v príliš komplikovanom scenári a trochu nepochopiteľnom strihu, keď sa mi niekoľko ráz podarilo v deji stratiť a nechápal som, kto je práve na scéne a o čom to preboha kecá. Na americký originál to len práve vďaka tomu nestačí. (13.03.2013)

Kdo tyhle poetické brutality s "lidskou tváří" vymýšlí a k jakému účelu, se ptám? Poučení (pro koho, děti narkomanek, politiky?) můžeme rovnou vyloučit, a zrovna tak napětí, jelikož i v momentech, které mi dopřály odlišit obličeje - neboť vodítka jako Cha Tae Shik a Nam Ho Han fakt nezabírala (a jo, teď mi doklaplo, proč věnovali tolik pozornosti vlasovému stylingu, patrně skrz neasijské diváky... geniální!) - mně stejně byli všichni, včetně ústředního nemluvy, v ději sestaveném z x žánrově podobných zápletek minulých a jistě i budoucích, ukradení. Takže to vidím na zděšení... Jen mně při tom tak přišlo do hlavy, jak ohromně nepraktická musela být u vypjatějších "pracovních" situací mobilní véčka (svině klouzavý). Ale nebyla bych to já, abych v zájmu objektivity a nezaujatosti nepojala úmysl tak trochu porovnat filmovou tvorbu se severním sousedem, ovšem vyhledávač mi v žánru AKČNÍ/THRILLER/KRIMI nic nenabídl - z toho vychází dvě možnosti: buď netočí filmy nebo je tam prostě zlatě... (20.09.2017)

Nad očekávání dobré drama, které ze sebe chrlí jen to nejlepší. Asiaté jsou známí svými filmovými citovými výlevy v nekonečné stopáži. Toho jsem se obával i zde. Naštěstí, někdo se rozhodl namixovat všechno rovným dílem a vzešel z toho do poslední minuty vystupňovaný krimi thriller s dobrou zápletkou, charismatickými herci, vyváženou akcí a s kapkou slz. 90% (27.02.2011)

Slavný jihokorejský tvůrce Ki-duk Kim na filmařinu, zdá se, zanevřel a Chan-wook Park (OldBoy, Žízeň) s Jun-ho Bongem (Mutant, Matka) zase excelovali loni a tento rok nic nenatočili, ale i tak v národní kinematografii nebyla pro rok 2010 nouze o kvalitní díla. Samotného Parka zastoupil Jeonh-beom Lee s výtečným filmem Viděl jsem ďábla – viz níže v článku – a právě The Man From Nowhere Jeong-beom Leea spolu s ním tvoří duo nejintenzivnějších a nejpůsobivějších jihokorejských filmů tohoto roku. Příběh o tom, jak to dopadne, když podsvětí provozující černý obchod s lidskými orgány proti sobě poštve člověka, který „žije jen pro dnešek“ a čirou náhodou je speciálně vycvičeným strojem na zabíjení, není nijak zvlášť komplikovaný a víceméně opisuje důvěrně známou šablonu, avšak emocionální linie příběhu je natolik silná, že by jakékoliv sofistikovanější hrátky s žánrovými předpoklady byly akorát na obtíž a zbytečně by odváděly divákovu pozornost od samotného jádra filmu. Tím je postupně gradující vyprávění přímočarého děje, který od pomalého úvodu neustále nabírá na intenzitě, aby v závěru doslova explodoval v katarzi formou – světe div se – neskutečně brutální a zároveň i emocionálně vyhrocené akční sekvence. Melancholický hudební podkres v kombinaci s roztřesenou ruční kamerou fungující v naprosté harmonii s precizní choreografií vyústil v jednu z nejlépe natočených a nejintenzivnějších scén tohoto roku, která je jasným důkazem toho, že Korejci dokážou na rozdíl od na pouhý efekt hrajících západních tvůrců obdařit akční sekvenci plnohodnotnou emocionální rovinou a z krvavých soubojů na nože a přestřelek vykřesat něco až dojemného. Bin Won v titulní roli tragického hrdiny si navíc se svým úsporným herectvím v ničem nezadá s léty prověřeným Byeong-heon Leem a já doufám, že si v dohledné době spolu zahrají v jednom filmu…klidně opět pod režijním dohledem Jeong-beom Leea, kterého po zhlédnutí The Man From Nowhere řadím mezi jihokorejskou filmovou smetánku. (28.12.2010)

Takový mix Leona a Oldboye, který mě občas mátl svým vcelku velkým množstvím postav (chtě nechtě, asijské tváře se mi prostě hůře rozeznávají). Řemeslně je však film zvládnutý na výbornou, obzvlášť několik scén opravdu vyčnívá, a i když mě třeba takový Deiji zaujal víc, bavil jsem se slušně. (21.03.2012)