Staré pověsti české

Tu luckou válku si musím někde zopakovat, tuhle část naší mytologie jsem nějak vypustil z hlavy... Animaci není co vytknout, ale je trochu zbabělé se v celkovém shrnutí našich pověstí vyhnout zodpovězení odvěké otázky, kdo běžel k Nelahozevsi a kdo k Neumětelům, tím, že spornou pasáž raději úplně vypustím. (08.07.2009)

Z tohohle filmu mám vždy hrůzu z hudby a všech těch sborových písní... Celé je to vedené spíše jako loutkový horor, dnes bychom řekli fantasy příběh. Vždy, když ten film vidím, dýchá na mne pochmurnost, skoro depka, těžká nálada a atmosféra. Jistě, do určité míry je to chtěná stylizace, jak zobrazit dávné věky, ale přece jenom někdy je toho trochu moc někdy z toho mám pocit, jako když otevřete hrobku a dýchne na vás chlad věků a marnosti... Je to zkrátka takové těžké, kolosální až monumentální, možná špetička nadhledu a veselejších písní by tomu neškodila. Čímž neříkám, že jde o špatný film, mankote! (16.02.2012)

Občas mi na zdejších stránkách příjde, že když člověk nehodnotí jisté takřka netknutelné filmy (látky) nadprůměrně, může se tím v očích většiny snadno dostat do role.. ignoranta. Nicméně. Atmosféra filmu mi přišla vzácně magická. Taky mě často až zarazilo jak skvěle loutky hrají - jejich gestikulace a vzájemná souhra. Ovšem v samotném vyprávění jsem se místy přímo ztrácel... mohl bych možná brečet nad tím, že nemám řádně načteno, a můžu si za to sám. Ale omlouvá to tu do sebe zahleděnou, ve výsledku nudnou akademickou přednášku? (19.04.2011)

Predlohu som nikdy nečítal. Ani Jiráskovu, ani Vančurovu. Českú mytológiu poznám len veľmi zbežne. Prevažne na základe odkazov v iných knihách alebo filmoch. Videl som síce film Kňažná Libuša (r. Constantin Werner, USA/ČR 2008), no miestni znalci ho väčšinovo zvozili ako nepoužiteľný historický prameň. Pokusy o Jiráska skončili vždy fiaskom - nudné rozťahance. Ako cudzinec neznalý predlohy (čo sa tu v komentároch hodnotí ako prekážka pochopenia filmu) som si Trnkov bábkový film skvele užil. Málokedy pateticky burácavá hudba a hlasy tak podmanivo sedia s vyobrazením úsvitu národných dejín. Hoci pokladám praotca Čecha najmä za lenivca, ktorý maximálne vedel vyjsť na oblý minikopec Říp (vrchol jeho turisticko osídľovacieho úsilia) a tam si, unavený jak sviňa, zmyslel, že do konca života chce len lízať med a žrať do prasknutia. A už nikam moc neputovať. Preto povedal, že okolo neho to oplýva medom a mäsom. Tak vznikli Čechy. Kombináciou lenivosti a maškrtnosti. Trnka to samozrejme zasadil do správneho rámca, plného strachu z prírodných strašidiel, súperením poľnohospodárov s baníkmi (dnešný boj developerov a bioezoextrémistov). Zakomponoval mocenské hrátky, premenu matriarchátu v patriarchát, poľovníctvo na diviačiu škodnú, predobraz pardubickej prekážky Taxis (Šemíkov skok), boj s vonkajším ohrozením. Veľké bájoslovné dejové línie skvostne a pritom prirodzene prepojil s bežným životom ľudu. Vystihnuté sú všetky podstatné dobové činnosti. Hneď po ukončení túžba vidieť znovu. Splnená. A kedykoľvek v budúcnosti si opäť film rád strihnem. I doplnený i o nevidených 11 minút, pretože recenzia sa vzťahuje k videnej, alternatívnej 80 minútovej verzii. Prihováram sa za jeho uvedenie na verejnoprávnej českej telke každoročne 28. októbra i 1. januára (vznik Českej republiky). (01.01.2021)

Jiriho Trnku, stejne jako Aloise Jiraska velmi respektuji a ruzne stare povesti o zemi ceske mam rad. Stejne tak na tomto filmu ocenuji i vybornou hudbu a narodnostni patos. K cemu vsemu to vsak je, kdyz vas film strasne nudi? A souhlasim s tvrzenim jinych uzivatelu, ze byt cizincem, tak si z tohoto filmu o nasi zemi pramalo odnesu. Citim zklamani. (01.10.2011)