Reklama

Reklama

„Přestaň snít!“, nabádá matka pětadvacetiletou dceru Umay (Sibel Kekilli), když ji vidí stát i s malým synkem Cemem přede dveřmi rodičovského bytu v Berlíně. Umay utekla z nešťastného manželství v Istanbulu, chce se natrvalo vrátit do Berlína a vést nezávislý život, jaký si sama určí. Doufá, že bezpečí, jež tak postrádala v cizí, vnucené vlasti, najde zde - u matky, otce, dvou bratrů a sestřičky. Záhy však pozná, že její rodina prostě nedokáže hodit přes palubu tradiční konvence.
Film se zabývá choulostivým tématem – jen za rok 2009 bylo na internetové stránce ehrenmord.de zaznamenáno dvacet osm případů žen žijících v Německu zavražděných pravděpodobně z důvodů cti, respektive její ztráty z pohledu mužů – mužů, kteří se dosud často nenaučili řešit problémy verbálně. Cizinka ve své upřímné výpovědi přináší strhující, velmi silný filmový zážitek. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (79)

ORIN 

všechny recenze uživatele

Mladá turecká Němka Umay (nebo chcete-li německá Turkyně) utíká i se svým synem od agresivního manžela za rodinou do Berlína. Umay je jednou z mnoha lidí mladé generace turecké menšiny v Německu. Komunita čítající přibližně tři miliony Turků přitom není Němci nikterak oblíbená, mnoho z nich dokončí pouze základní školu a v podstatě jsou tak odsouzeni k těžké fyzické práci. Daleko větší problém ale představuje zajetí tradic. Cizinka věrohodně prezentuje toto "vězení" z obou stran - snaha Umay o svobodný život, který není svázán zvyky tureckého islámu a oproti tomu úsilí nejbližší rodiny Umay o její "nápravu", přičemž později je právě těmito tradicemi donucena (rodina) k drastickému a pro (nejen) tradičně smýšlejícího Evropana naprosto nepochopitelnému činu. ()

castor 

všechny recenze uživatele

Tradice je svině. Nejednu otázku k zamyšlení nabízí tohle drama, které neodsuzuje a nepodsouvá konkrétní názory tvůrců. Je tak na divákovi, jak se postaví k látce, ve které jsou zákony turecké komunity tvrdé a neměnné, i když je manžel hlavní hrdinky násilné hovado. Křehká Umay se tak rozhodne pro cestu svobodné matky, jenže snaha o emancipaci má zostuzující vliv na celou její rodinu žijící v Berlíně. Sebezničující pokusy (s trochou citového vydírání ze strany tvůrců) o kontakt s rodinou tak vedou k neodvratnému konci. Dialogy jsou k věci, herci jsou typově přesní, mimika Sibel Kekilli pak naprosto výborná. Kompaktní a stále aktuální záležitost rakouské „Fatih Akin“.. ()

Reklama

eLeR 

všechny recenze uživatele

Ja som čakala neskutočnú pecku, takže som bola trošku sklamaná. Film má veľmi pomalé tempo, čo mi nevadí, príbeh, ktorý som už možno niekde videla, čo mi tiež nevadí. Vadí mi to, že mňa Sibel Kekilli vôbec neohromila svojim výkonom. Niektoré scény veľmi dobré a parádna muzika, ale veru dnes len 3,5* ()

Niktorius 

všechny recenze uživatele

U sta Sarrazinů, mohlo to být i lepší. K první půlce nemám vážnějších výhrad. Filmařsky to Rakušanka Feo Aladag zvládla na jedničku a určitá schematičnost se tam odrážela vlastně jen ve výběru herců (trýzněnou Umay ztělesňuje Sibel Kekilli se svou hladkou tvářičkou a křehoučkým vzezřením; zatímco její raplovský a násilnický starší bratr musí být samozřejmě nepohledná hrouda svalů). Smutná věc, že v druhé půli tvůrci evidentně začali následovat heslo "trocha citového vydírání nikdy neuškodí" a nebohé hrdince přiklepli masochistické sklony neustále se pokoušet o kontakt s rodinou, která ji zavrhuje a týrá (po manželovi ovšem ani nevzdychla). A to se s konstruováním srdceryvných situací zašlo ještě dál. V ženské duši se sice moc neorientuju a v mentální výbavě německých Turků / Kurdů taky ne, ale nezdá se mi, že jacíkoli skuteční lidé mají potřebu vylévat si srdéčko pěkně po hollywoodsku na pódiu a před co možná nejširším publikem, jako to předvedla Umay na sestřině svatbě... A úplný závěr snad už ani nemohl být blbější. _____________ P.S: Nevím, kde se berou ty komentáře o "střetu kultur", když se takřka celý film pohybuje uvnitř turecké komunity a nějakou integraci, multikulturalizmus a Merkelovou absolutně neřeší. Sama hrdinka je líčena jako vcelku konzervativní osoba, takže se ani nestává archetypem "pozápadněné rebelky v zaostalé východní společnosti". Taktéž se musím podivovat nad tendencemi Evropanů hledat u všeho, co se děje v blízkovýchodních zemích a komunitách, nějakou zásadní spojitost s islámem. V našem prostředí jsou sice vraždy ze cti často spojované právě s imigranty z muslimských zemích, ale jedná se o jev, který je bohužel živý i mezi nemuslimskými národy Východu (Armény, Gruzíny, Asyřany, Indy všech vyznání atd.) a v islámu nenachází ospravedlnění. Ve filmu je ostatně náboženský aspekt věci explicitně smeten ze stolu výrokem "Bůh s tím nemá nic společného". ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Já si připadal jak maso co spadlo do drtičky, takovou sílu má v sobě tenhle film. Na konci filmu jsem měl v očích slzy, při poslední scéně jsem ani jinou reakci mít nemoh. Od začátku jsem byl nalomený a jen nevěřícně kroutil hlavou nad tím co vidím. Není nic horšího, když ti ubliží nejbližší, kteří by měli být spíš tvou oporou. Měl jsem sto chutí Umay obejmout, abych jí alespoň trošku ulevil od bolesti, kterou musela prižívat. Extremně emotivní příběh ženy, která chtěla být jen a pouze šťastná podpořila dokonalá filmařina. Smekám před paní režisérkou, protože tohle je režisérský debut jak megakráva. Sibel je neskutečná herečka, ona Umay nezarhrála, ale doslova jí žila. Německy precizní ultradávka emocí. Viděno v rámci projektu Challange tour jako film číslo 28. ()

Galerie (38)

Zajímavosti (1)

  • Režisérku Feo Aladag inspirovalo k napsání scénáře její působení v kampani Amnesty International, kde se zaměřovala na nasílí páchané na ženách. (Rugero)

Související novinky

Das FilmFest 2010

Das FilmFest 2010

02.10.2010

Dvě města, tři kina, čtyři tematické sekce, deset večerů, na tři desítky hraných a dokumentárních snímků – již za pár dní se popáté vrátí divácky oblíbená filmová přehlídka přinášející výběr toho… (více)

Reklama

Reklama