Cizinka

Já si připadal jak maso co spadlo do drtičky, takovou sílu má v sobě tenhle film. Na konci filmu jsem měl v očích slzy, při poslední scéně jsem ani jinou reakci mít nemoh. Od začátku jsem byl nalomený a jen nevěřícně kroutil hlavou nad tím co vidím. Není nic horšího, když ti ubliží nejbližší, kteří by měli být spíš tvou oporou. Měl jsem sto chutí Umay obejmout, abych jí alespoň trošku ulevil od bolesti, kterou musela prižívat. Extremně emotivní příběh ženy, která chtěla být jen a pouze šťastná podpořila dokonalá filmařina. Smekám před paní režisérkou, protože tohle je režisérský debut jak megakráva. Sibel je neskutečná herečka, ona Umay nezarhrála, ale doslova jí žila. Německy precizní ultradávka emocí. Viděno v rámci projektu Challange tour jako film číslo 28. (26.04.2015)

Takto to vyzerá ak sa muslimka rozhodne, že má právo na šťastný život. Nemyslím si, že môj komentár vystihne to čo sa vo filme a v muslimskom svete deje na dennom poriadku. Preto sa nebudem zo široka rozpisovať. Je vôbec možné, že sa tieto veci považujú v niektorých krajinách za normálne ešte teraz v 21 storočí? (20.02.2014)

Vďaka niektorým filmom som rád, že žijem aspoň na tom Slovensku. Cudzinka je jedným z tých najsilnejších príkladov. Odohráva sa v komunite, ktorá mi je svojim zmýšlaním maximálne vzdialená, pripomína mi to, čo sme mali na našom území v období stredoveku a ktorej princípy by som nikdy nechcel zažiť na vlastnej koži. Aladag ju ale neodsudzuje, v podstate ukazuje celú rodinu ako obete spoločenských konvencií, pretože žiadna postava nie je prvoplánovo záporná, Umayna rodina prežíva spoločne s ňou muky a trápi sa kvôli nej, pretože ju miluje. Aladag ďalej polemizuje nad tým, čo by sme mali považovať kvôli vlastnej sebazáchove za rodinu, či je to rodič a dieťa, celá pokrvná rodina, alebo celá komunita. Ako scenárista by som záverečné dejstvo, rozuzlenie, nasmeroval odlišným smerom, ale aj tu zvolené dáva zmysel. Možno je úplný záver trochu vykonštruovaný, ale na druhú stranu dáva priestor divákovej fantázii ohľadom toho, aké bude mať následky. (06.11.2012)

Tak z toho mi bylo hodně smutno. Celý film je jedna velká tragédie, všechny kopance a facky vedou k neodvratitelnému konci. A to všechno kvůli pochybné cti a tradicím, které by v dnešní moderní Evropě místo mít opravdu neměly. Sibel Kekilli přesvědčila svým úžasně civilním a přirozeným výkonem, líbila se mi tu ještě víc než v Proti zdi. (19.02.2013)

U sta Sarrazinů, mohlo to být i lepší. K první půlce nemám vážnějších výhrad. Filmařsky to Rakušanka Feo Aladag zvládla na jedničku a určitá schematičnost se tam odrážela vlastně jen ve výběru herců (trýzněnou Umay ztělesňuje Sibel Kekilli se svou hladkou tvářičkou a křehoučkým vzezřením; zatímco její raplovský a násilnický starší bratr musí být samozřejmě nepohledná hrouda svalů). Smutná věc, že v druhé půli tvůrci evidentně začali následovat heslo "trocha citového vydírání nikdy neuškodí" a nebohé hrdince přiklepli masochistické sklony neustále se pokoušet o kontakt s rodinou, která ji zavrhuje a týrá (po manželovi ovšem ani nevzdychla). A to se s konstruováním srdceryvných situací zašlo ještě dál. V ženské duši se sice moc neorientuju a v mentální výbavě německých Turků / Kurdů taky ne, ale nezdá se mi, že jacíkoli skuteční lidé mají potřebu vylévat si srdéčko pěkně po hollywoodsku na pódiu a před co možná nejširším publikem, jako to předvedla Umay na sestřině svatbě... A úplný závěr snad už ani nemohl být blbější. _____________ P.S: Nevím, kde se berou ty komentáře o "střetu kultur", když se takřka celý film pohybuje uvnitř turecké komunity a nějakou integraci, multikulturalizmus a Merkelovou absolutně neřeší. Sama hrdinka je líčena jako vcelku konzervativní osoba, takže se ani nestává archetypem "pozápadněné rebelky v zaostalé východní společnosti". Taktéž se musím podivovat nad tendencemi Evropanů hledat u všeho, co se děje v blízkovýchodních zemích a komunitách, nějakou zásadní spojitost s islámem. V našem prostředí jsou sice vraždy ze cti často spojované právě s imigranty z muslimských zemích, ale jedná se o jev, který je bohužel živý i mezi nemuslimskými národy Východu (Armény, Gruzíny, Asyřany, Indy všech vyznání atd.) a v islámu nenachází ospravedlnění. Ve filmu je ostatně náboženský aspekt věci explicitně smeten ze stolu výrokem "Bůh s tím nemá nic společného". (06.01.2011)