Požáry

„Nenávist smrtce kosu brousí, syn v lůně matky lásku rdousí.“ Kolik síly potřebuje člověk k odpuštění něčeho, co se odpustit nedá? A není to plýtvání? Vždyť jaké úžasné věci by mohl dokázat, kdyby jen polovinu té síly věnoval například náboženské nesnášenlivosti a vraždění ve jménu jediné „pravé“ víry... KŘESŤANSKÉ OKÉNKO: [][] Panna Maria nešťastně ruce spíná a slzy smutku roní, když vidí svůj obrázek nalepený na pažbě samopalu. Maskovaný člen křesťanských (!) milicí právě vystřílel autobus muslimských žen a dětí. Neboť zvěrstva nejsou jen výsadou vyznavačů džihádu a práva šaría. Viz např. krvavý rozpad Jugoslávie a spirála nekonečné pomsty. [][] Incendies je Villeneuveův majstrštyk, s chytrým gradujícím scénářem a finále temným jak cely ve věznici Kvar Ryat. Jeanne a Simon nalezli otce i bratra, Nihad de Mai ze sirotčince dostal dopis od „ženy, která zpívá,“ a já hleděl jak praštěný palicí. „Ať se stane cokoli, budu tě milovat, můj synu,“ Nawal Marwan. „Přetrhněme nit zloby...“ (22.06.2024)

Nechtěla bych tam sedět s nimi. Nervozita, nedůvěřivé pohledy, slzy a ta zpráva... A věta 'Tak máme aspoň velkou rodinu.' to asi těžko zachrání. Potom se vracíme k matce, k její rodině kdesi na Středním východě. Odloučení od dítěte a útěk před vlastní rodinou. Do téhle chvíle to vypadalo opravdu zajímavě a dramaticky, pak najednou příběh upadá, ztrácí dech a ne a ne ho chytnout zpátky. Při cestě matky i hledání dcery akorát trnete hrůzou, co všechno se může stát, kdy je nějaký blázen znásilní, zastřelí, co chvilku se leknete každodenních násilností páchaných na lidech kolem. A zpátky ve Francii samé hádky, nervy, nepříjemnosti. Lapáte po dechu společně s příběhem a jako částečná kyslíková maska vám slouží pouze dechberoucí (v tomto případě tedy dechdodávající) záběry na krajinu v doprovodu tiché melodie Grégoire Hetzela nebo písní Radiohead. Na dvě hodiny vám ale možná nevystačí. (25.06.2011)

Indencies je prvý skutočne veľký film Kanaďana so všetkým, čo k tomu patrí. Aspoň taký dojem som z neho nadobudol. A opäť je odlišný ako tie predchádzajúce aj nadchádzajúce. Ale hlavná postava je zase žena (ženy), z čoho máme my muži radosť. Mierny problém som mal s tým, že som nedokázal rozoznať mamku od dcéry a to sa týka aj krajiny, kde sa akoby zastavil čas, takže mi pár sekúnd (a viac) občas trvalo, kým som zistil, v ktorej z dvoch časových línií sa nachádzam. Pointa je samozrejme masaker, i keď je prezradená pomerne skoro. A som aj rád, že osobný príbeh stále mierne prevláda nad spoločensko-politickými otázkami, respektíve tie síce všetko podmieňujú, ale nikdy nepotlačujú do úzadia málo pravdepodobnú, ale uveriteľnú a drásavú rodinnú drámu. (30.10.2018)

║Rozpočet $6,8milióna║Tržby USA $6,857,096║Tržby Celosvetovo $12,597,210▐ režisér Denis Villeneuve vie teda majstrovsky ovládať príbeh doslova s ním čaruje, opäť mal v rukách silný námet ktorý dosť otrasie, nechýba príslušná surovosť a dramatickosť /70%/ (23.10.2013)

Ano, silné téma, ale podané tak nějak... na jednu stranu drasticky a násilně, abychom jako viděli, jak se muslimové a křesťané vraždili na potkání (teď mám pocit, už vraždí jen muslimové křesťany), včetně zastřelení malého dítěte, aby se nám pak začala skládat podivná historka o rodině, otci a dětech a tak, náboženství ustoupí stranou, objeví se pár multikulturních moderních narážek, a celé to přes veškerou snahu o syrovost vypadá jak vycucané za každou cenu z prstu. Jo, a ten překvapivý a šokující konec, nemůžu si pomoct, ale vzpomněl jsem si v té chvíli na Cimrmany. (15.06.2017)