Laputa: Nebeský zámek

Laputa patrí medzi tie ghibliovky, ktoré ma až tak nenadchli, no stále tu je cítiť rukopis majstra Mijazakiho a nebyť príliš prepálenej dĺžky (miestami som sa dosť nudil), šiel by som s hodnotením pokojne vyššie. A tak tomuto počinu dávam silnejšie tri za príjemnú stereotypnú animáciu, veľmi sympatické postavy a za veľkú originálnosť, ktorá už je v tvorcových počinoch zvykom. (01.09.2018)

Spoustu Miyazakiho filmů jsem už dávno viděla, ale k tomuto jsem se z nějakého důvodu dostala až teď. Možná je to dobře, protože jak jsem to tak sledovala, uvědomila jsem si, že bych ho možná před lety tolik nedocenila. Environmentální tématika (a téma střetu člověka s přírodou) je mi rozhodně poslední dobou bližší než dříve. Jednotlivé charaktery byly hezky vykreslené, pobavila mě i rázná teroristická babča se zlatým srdcem a její mnohem "tupější" poskoci/synové. Snad bych jen filmu ubrala něco málo ze stopáže, takových 10-15 minut. Pár honičkových/bojových scén bylo na můj vkus zbytečně dlouhých. Jinak ale výjimečné dílo, ke kterému se ráda někdy vrátím. ~(4,3★)~ (14.12.2020)

HUDBA: Joe Hisaishi - krásná, velkolepá, ale možná trochu moc umělá, narozdíl od ostatních bych možná uvítal víc syntetizátorů /ač to vypadá, že si protiřečím/... K filmu: druhé setkání s japonskou animovanou kinematografií dopadlo výborně. Moc hezký příběh s duší a vtipem (hlavně máma pirátka:) (06.10.2007)

Paráda! Tohle je přesně ten Mijazaki, kterýho žeru. Zatímco mistrova prvotina jménem Naušika mě zase tolik neuhranula a byla pro mě "jenom" dobrým snímkem, tak Laputa mě pohltila naplno a stále jsem si říkal: "ano, ano, to je ono, přesně tohle jsem očekával!". Snímek s tak vymazleným mixem optimismu, vtipu a akce dokreslené nádhernou hudbou jsem už vážně dlouho neviděl (naposledy to byl Tonari no Totoro) - to prostě umí jen pár mistrů, mezi něž pan Mijazaki určitě patří. Z celého snímku jsem si ponejvíce vedle hudby zamiloval celou pirátskou familii v čele s energickou babkou, kteří byli naprosto perfektní; působili na mě tak trochu pratchettovsky, což myslím samozřejmě jako pozitivum. Ani na chvíli po celé dvě hodiny jsem se nenudil a na to, že se jedná o Mijazakiho teprve druhý film, musím jednoduše smeknout... a pustit si hned nějakou skladbu z filmu. Geniální! (20.11.2011)

Mijazaki má sice stále své oblíbené motivy, ale vždycky z nich dovede připravit originální zážitek. Celý svět je promyšlený do detailů, celý ten mix dobrodružného filmu s fantasy chvílemi vypadá jako válečný film pro děti. Mistr totiž ukazuje, že svět je krutý a občas je lepší ho nechat opuštěný, než v rukou lidí. Není to veselé, ale je to nezapomenutelné. (16.04.2014)