Laputa: Nebeský zámek

Mijazaki tvorí filmami svet strateného detstva, plného nespútaného dobrodružného spoznávania sveta. Nenápadne doň vkladá úctu k prírode a všetkému živému a premenlivé charaktery postáv s ťažšie definovaným vyjadrením toho, či sú dobré alebo zlé. Evidentný je obdiv k Verneovkám, Zemanovkám a obdobiu niekedy koncom 19. storočia, kedy sa prírodné zdroje zdali byť nekonečné, príroda neznečistená a verilo sa, že technický pokrok dokáže zlepšiť ľudstvo ako také. Viditeľná je tiež režisérova nenávisť k armáde a tajným. To všetko má v sebe Laputa, maľovaná fantazijná krása o krajine kde príroda víťazí, pričom stroje jej pomáhajú. Ak k tomu pridám sympatickú partiu pirátov pod vedením ženy (tiež častý motív Mijazakiho filmov), ktorí dokážu vytvárať životnejší svet než zorganizované šíky uniformovaných navôkol, okuliarnatých mocibažných tajných či prácou zodretých otrokov v každodennej drine - vychádza mi z toho i skvelá slobodomyseľne anarchistická rozprávka. (02.01.2013)

Naprosto nechápu to, že čeští distributoři téměř úplně ignorují japonské anime. Laputa je úžasný rodinný film a vidět ho jako malý kluk, asi by to byl nejsilnější filmový zážitek mého dětství. Na druhou stran i dnes jsem byl unešen. Jen je škoda, že české děti a samozřejmě nejen ony jsou o tyto filmové klenoty (zatím) ochuzeny. Miyazaki vytvořil ucelený nádherný fantastický svět, kde je každý detail impozantní: krajina, města, létací stroje, tvorové, zkrátka vše. V souvislosti s tímto režisérem se vybízí slova jako génius, nebo umělec. Laputa svými obrazovými vjemy nakládá divákovi už od začátku a s přistáním v létacím městě se intenzita těchto podnětů ještě zvýší o tolik, že si divák musí ze vší té nádhery držet čelist, aby mu neodpadla. Tak krásný svět se nikdy nepodaří vytvořit digitálně. (04.11.2005)

Létající Ostrov pokladů. Dobrodružný, lehce melancholický a emotivní příběh o hledání jednoho snu, síle moci, přátelství a jedné zapomenuté legendě. Po technické a hudební stránce má blíž „Naušice z Větrného údolí“ než k pozdějším Mijazakiho filmům, v hloubce obrazu ho ale dosud nepřekonal snad ani žádný 3D animák. Jednoznačné must-seen na velkém plátně. Možná vám bude příběh připadat všem těm „Pirátům“ a "Atlantisům" trochu podobný, ale pro mě má úplně jinou duši. Škoda, že jsem film neviděl, když mi bylo tak 10-12, možná bych měl zážitek na celý život. (14.03.2005)

Hayao Miyazaki je natolik jedinečný tvůrce, že snímek "Laputa: Nebeský zámek" nejen, že je stále krásným svým příběhem, ale i svou animací, která za těch 30 let příliš nezestárla. Snímek je pořád plný krásné imaginace a nápadů, které jsou jedinečné. Člověk si říká, jak Miyazaki mohl vymyslet tolik krásných děl. (16.05.2017)

Nebeský zámek byl asi 4. snímek, který jsem z dílny Hayao Miyazakiho viděl. Nebeský zámek je zároveň první film z dílny Hayao Miyazakiho, u kterého bych si troufl říct o příběhu, že se mi docela líbil. Pravdou zůstává, že animace je už neskutečně zastaralá a naštěstí její nedostatky částečně kompenzuje pěkně zvolená hudba. Možná, že moje hodnocení ovlivňuje i fakt, že jsem tento film viděl v orginálním znění - tedy v japonštině, zatímco 3 snímky předešlé jsem trpěl v našem mateřském jazyce. V té japonštině to přeci jenom má jakýsi zvláštní náboj. Můj šálek kávy však Nebeský zámek ani jiná kreslená tvorba Miyzakiho rozhodně není a s tou nejvyšší možnou pravděpodobností ani nikdy nebude, i když poprvé u Miyzakiho filmu mohu prohlásit, že jsem při sledování jeho díla netrpěl. Slabší 2*. (06.05.2012)