Bůh masakru

Smiechom sa nepočúrate, ale rozhodne tento film stojí za zhliadnutie. Tu pekne uvidíte ako sa môže zvrtnúť debata štyroch inteligentných ľudí, ktorí si nepriznajú chybu v tom čo všetci jednoducho nezvládli - výchovu svojich detí + svoje manželstvá + žitie svojich životov ako takých. Lepšie 3 hviezdičky okolo Severky. (12.01.2012)

Jestli toto je komedie, tak jsem se celý svůj dosavadní život smál věcem, kterým jsem se smát neměl a možná to bylo i někdy neslušné vůči ostatním. Divadlo mám rád, divadelní hry v televizi mi nevadí, ale toto byla strašně nudná záležitost. Neživotná. Jako chápu, že autorka chtěla nastavit zrcadlo dnešní povrchní společnosti, kterou zajímá jen vlastní prospěch a pro zachování vlastního pozlátka udělá cokoliv. Jenže otázkou je, jestli povrchnost není od přírody přirozená a potřebná. Vždyť která gorila nebo pavoučí či papouščí samička si vybírá otce svých potomků podle inteligence, vnitřní harmonie, nebo slušného chování vůči bližnímu? V přírodě jde čistě o sílu, vzhled a schopnost zajistit potravu. V některých případech ani o to ne, kdy lvice pro jistotu podrží každému lvovi ve smečce, aby si myslel, že mláďata jsou jeho a nechtěl je zabít. Je zvláštní, že lidská společnost se tak odděluje od přírody, že si ve své namyšlenosti myslí, že my jsme něco lepšího. A ještě si pár namistrovaných jedinců myslí, že zbytek společnosti může beztrestně kritizovat a urážet v jakési své mravní a morální nadřazenosti. Já osobně mám jednu teorii, proč je dnešní svět tak špatný. Kdysi dávno, když počet lidstva na světě byl roven 10-15 tisícům jedinců, tak přežili jen dva druhy osobností. Ti nejlepší, nejsilnější, nejodvážnější a nejschopnější, kteří se svým umem dokázali uživit a dokázali se postarat i o své potomstvo. Pak ti nejzbabělejší, nejvychytralejší, bezskrupulózní zmetci neštítící se ničeho. Problém je, že těch pozitivních bylo určitě méně, vzhledem k tomu, že odvážný umírá dřív,než zbabělec. A my jsme bohužel jejich potomci. (25.02.2021)

Herecké výkony "par excellence" ve filmu Romana Polanského, který nám ukazuje, jak jednoduše se může (ne)povinná "zdvořilostní" návštěva u zcela neznámých lidí zvrtnout. Snad nikdy jsem neviděla film, kde by bylo tak jednoduché a zároveň tolik obtížné odejít z něčího bytu:) Zpočátku nepatrné detaily v rozhovorech obou stran postupně nabývají na intenzitě a postupně gradují do okamžiku, kdy je vyhrocený konflikt nemožné oddálit, či se mu snad vyhnout. Poté nastává pravý opak slušné společenské návštěvy. Skutečný konverzační "masakr", v němž se boří hranice správného jednání, zdvořilého a slušného chování, zásad morálky a společenských konvencí. Ten den každý něco ztratil. Jodie Foster ztratila nervy, Kate Winslet hrdost, Christoph Waltz mobilní přístroj, a John C. Reilly přišel o pár lahví dobrého alkoholu. Snad jen ten křeček z toho vyšel nejlépe:) (01.03.2015)

Chvílema to sice sklouzává k teatrálnosti a zejména Kate Winslet dost přehrává, ale po celou dobu jsem se u toho slušně bavil a klidně se na film podívám někdy znovu. Další ukázka toho, že se dá natočit dobrej film i na maličkym prostoru. Jedna z těch lepších konverzaček srovnatelná třeba s Blbcem k večeři. (07.02.2015)

Herecký masakr dvou manželských dvojic v jedné místnosti - bál jsem se konverzační nudy, ale byla to naopak skvělá zábava. Bodrý taťka Reilly, cynický a mobilem zaneprázdněný Chris Waltz a hysterická Jodie Foster, asi ze studu mírně v pozadí zůstala jen Kate Winslet zvracející na monografii Kokoschky. Prostě parádní zdvořilostní návštěva pro vyřízení dětské bitky v režii Romana Polanského. Ozbrojen klackem, nebo třímaje klacek? Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=pzio5mIMocA (14.10.2012)