Top Gun: Maverick

Stejně jako jednička je to mokrý sen všech generálů po celém světě a asi poslední film, na který bych dobrovolně vlezl do kina. Jenže hlad po tom, vidět ve filmu jednoduše černou a bílou bez CGI sajrajtu způsobil, že ani já návštěvy IMAXU rozhodně nelituji. Nechce se mi ale v extázi pět ódy na za to, že je jednooký mezi slepými králem. K mystičnost The Right Stuff nebo skutečnému osmdesátkovém déjà-vu v podobě Ramba, to má pořád hodně daleko. (01.07.2022)

Povědomý soundtrack se line Imaxovým sálem a začíná jeden z posledních starosvětsky koncipovaných filmů v tom nejlepším smyslu slova. Tom Cruise je skutečně samorost, který si jde za svým a je odhodlám udělat maximum pro absolutní konsternaci diváků v kinech. Jeho výcvik ve stíhačce a celkový trénink bere dech a na tom plátně je skutečně znát, že nesledujeme pouze to plátno zelené, ale skutečné záběry z kokpitu. Jasně, příběhově se vymyslela jednoduchá zápletka, na kterou se naroubavaly ty samé dějové linky, jež známe z původního filmu, včetně takřka totožných scén a dalo by se snad až hovořit o remaku...na který by však mohl být nebožtík Tony Scott patrčičně hrdý, protože to, co nám doručil mnohdy neuznáznavaný Joseph Kosinski, se může geniálnímu Scottovi směle rovnat. ANo, i zde jsou scény, které jsou trošku zdlouhavější a občas mě předvídatelné scény štvaly, ale jakmile se sedne do stíhačky, je vše odpouštěno. Hlavně po finále, které je vyloženě dechberoucně napínavé a dokázalo překvapit. Pro mě to není desítka a není to ten film, co by mě absolutně odrovnal, na ten stále letos čekám, ale spolu s Batmanem nejlepší film roku rozhodně. Jděte na to do Imaxu, než na plátno zaútočí dinosauři. (05.06.2022)

Kdybych měl sepsat libovolně dlouhý seznam osmdesátkových fláků, jejichž pokračování bych rád viděl, tak Top Gun... by na něm rozhodně nebyl. Už jako puboš jsem nechápal, jak někdo dokázal natočit o stíhačkách tak nudný film, a dával jsem přednost výrazně zábavnějšímu Železnému orlovi z téhož roku. Dvojka je za mě příjemné ohlédnutí za osmdesátkami a blockbuster dělaný se srdíčkem a bez digibordelu, kterážto chyba v současném hollywoodském matrixu vždycky hodně potěší (zdravím Šíleného Maxe: Zběsilou cestu). A který Cruise - z otravně vysmátého frajírka přehraný do zodpovědného charizmatického chlapa, co ale pořád ignoruje (debilní) rozkazy a překračuje hranice možného - spolehlivě herecky táhne a má s Bruckheimerem pečlivě produkčně ohlídaný. Ale že bych byl z filmu urvaný, to zas ne. Na to je to pořád moc jednoduchoučké a povrchní. (26.05.2022)

Tak nakonec přece jsem se dočkal! Už jsem nikdy nepočítal s tím, že v kině znovu zažiju další Den Nezávislosti, Armageddon či další jim podobné snímky, na které mě tak bavilo chodit na konci 90. let. ...dlouhé roky nic a pak za to vzal Tonda a naservíroval nám tuhle parádu, ve které člověk nemusí řešit lesby, gaye, korektnost, hyperkorektnost, různé kvóty, CGI a nebo snad záporáka s obří rukavicí. Zkrátka vrací se Mev, ano zestárl, ale stále tam má v sobě toho kluka, kterého jsme u něj vždy viděl ve filmech nejraději. Když sedí na baru a pozoruje svou Jennifer Connelly, má to sílu. Když ho z baru vyhodí a on si ve flashbacích vzpomene na Goose, má to mega sílu, při které člověku naskakuje husí kůže. Když potom školí mladé naděje, člověk tak nějak tuší jak a co se bude v dalších minutách na plátně vůbec dít, ale vůbec to nevadí. Tady ne. Tady jsem se dostal zpátky akčním velkofilmům. K takovým ke kterým se hrozně rád kdykoliv vracím. K takovým které se už dnes netočí. S Tondou, který je stále pořádnou a mimořádnou akční stár! Závěrečná mise je už pouze taková třešnička na dortu. Jasné, stručné, dlouhé ani náhodou, ve filmu není nic navíc. Občas písnička z původního filmu. Vzpomínka na Tonyho Scotta a já ti Toníku ještě jednou z celého srdce moc děkuju za tento dárek a zážitek. Pro mě už teď Film roku a doufám že něco tak dobrého v tomhle žánru bude vznikat i nadále. 100% (31.05.2022)

// Konečně můžu napsat, že tenhle sequel nebyl jen nostalgickou bombou v době, kdy jsme to všichni potřebovali, ale dokáže stát na vlastních nohou i s odstupem. Jen odmítám uvěřit, že to natočil kdokoli jinej než duch Tonyho Scotta, který posedl Cruise, jenž si to víceméně zrežíroval sám za dohledu McQuarrieho, zatímco jim Kosinski nosil kafe. Ať už to ale bylo jakkoli, díky za tenhle film. (25.05.2024)