Spartakus: Bohové arény

Prequel k seriálu Spartacus: Blood and Sand, Spartacus: Gods of the Arena, nás zavede do doby, kdy byl v Batiatově ludu šampion Gannicus a Oenomaus se teprve uzdravoval po těžkých zraněních utržených v aréně Stínem Smrti. Batiatus a Luctetia spřádají své intriky, nejen proti Batiatově otci, ale i proti vysoko postavenému Tulliovi, který rozhoduje, kdo se bude účastnit významných her včele s prvními zápasy v nově postavené aréně. Je zde spousta postav, které jsou i v Blood and Sand. Je zde natočena spousta věcí o kterých se mluví v Blood and Sand. Prequel je v tomto ohledu opravdu vydařený. Poslední díl je zakončen parádní dvacetiminutovou bitvou v aréně. Jediný na co bych upozornil diváky, kteří ještě neviděli Blood and Sand, je že tvůrci začínají a ukončují seriál událostmi, kterými končí Blood and Sand, což mi přijde celkem zbytečný a prozrazuje to finále první série. (Stačí přeskočit v prvním díle hned na začátku 2 minuty a v posledním díle poslední 2 minuty). Seriál je plný intrik, neskrývaného sexu ( jak mužů s ženami, tak mužů s muži a žen s ženami), vulgární mluvy a napěchovaný skvěle natočenými souboji plnými brutality a hektolitry počítačové krve, která zvýrazňuje masakry odehrávající se na obrazovce. To vše doprovází skvělý soundtrack. Pro mě je to vynikající seriál, který se s ničím nepáře a to je dobře. Za mě jasných 100% :) (25.03.2013)

1. epizóda: Vynikajúce. Nový hrdina, noví záporáci a vôbec všetky nové postavy sú predstavené s ľahkosťou a zaujmú už na pôde prvej päťdesiatminútovky. Najviac pozornosti ale na seba strhne samotný prequelový charakter seriálu a z neho vyplývajúce úvodné rozostavenie šachovnice - a že je teda prekvapujúce! Aréna, s ktorou sme sa viac než dôkladne zoznámili v prvej sérii, sa ešte iba stavia, Crixus nie je ničím iným než vzpurným galským otrokom bez akéhokoľvek výcviku a disciplíny, Ashura vidíme ako gladiátorského nováčika, Oenomaova žena ešte žije a sám Oenomaus je stále gladiátorom, zotavujúcim sa zo zranení od Theokola... a Batiatus a Solonius sú priatelia! Som náramne zvedavý, kam sa dej bude uberať v nasledujúcich dieloch. Myslím, že prekvapenia nám budú nadelené mierou vrchovatou. A ešte drobná poznámka: som veľmi rád, že po otravnom britskom prízvuku Jaime Murray už nie je ani slychu. (9/10) ------ 2. epizóda: Zaťažkávajúce skúšky hrdinov, pre ktoré bol (okrem iných vecí) pôvodný Spartacus taký úchvatný, sa vracajú. A nie sú o nič menej emotívne ako v pôvodnom seriáli. Opäť skvostný diel. Famózne zrežírované a vygradované - záverečná prelínačka s bojujúcim Oeonomaom a nedobrovoľne súložiaciou Melittou je geniálna. Nech už je tu ďalšia časť! (10/10) ------ 3. epizóda: Trošku vegeťácke. Na nejakej časti sa holt ten útlm jednoducho musel prejaviť, aby sa dej mohol pri finálových epizódach znovu poriadne rozbehnúť. Tretia časť navyše trpí nepríliš zaujmavou postavou Batiatovho otca (človek by od neho čakal o dosť výraznejšiou figúrku) a fádnym súbojom v aréne na konci. (6/10) ------ 4. epizóda: Návrat ku kvalite. So záverečným prísľubom masakrálnych posledných dvoch častí k tomu. Touto epizódou zrejme dej dosiahol vrchol v "zamotávaní sa" a ja sa už neviem dočkať vyvrcholenia v dieli 5 a 6. Inak, Batiatov otec akoby vyslyšal moje námietky a poriadne mákol na svojej zaujímavosti. (8/10) ------ 5. epizóda: Fenomenálna emotívna bomba. Na konci som skoro plakal. (10/10) ------ 6. epizóda: Skvostné a zimomriavkové zakončenie geniálneho seriálu. Keď som pri štvrtej časti dúfal v skvelý a nadupaný koniec, naozaj som ani len netušil, že dostanem niečo také úžasné. Absolútna extáza, po ktorej máte chuť okamžite si znovu pozrieť Blood and Sand. (10/10) Ako hovoria všetci Batiatovi nepriatelia: "Well played." (23.01.2011)

V polovině byly jasné dvě věci. První byl fakt, že zkrátka a jednoduše Spartacus: Blood and Sand a jeho duchovní následovník - příběhově předchůdce - Gods of the Arena nedopadne špatně. Ve smyslu, že to není průser. Druhou věcí byl fakt, že nás čeká ještě pár zajímavejch smrtí, zajímavejch ve smyslu příběhovým. Bohové arény začaly šablonou první epizody Blood and Sand, ale stejně jako Spartakova cesta na vrchol a k pomstě, i tento prequel má neskutečně stoupající tendenci. Šablona zmizela ve chvíli, kdy se spolu museli vyspat dva otroci, které pojilo přátelství (a manželství) s jiným. Tehdy Bohové arény přinesli faktor, kterej tady doposud chyběl. Od Crixova vítězství ve třetí epizodě (bohužel se nejedná o spoiler, když víme, že určitě přežije) pak pomalu seriál naklouzává k finále, které do role "the best of gladiatores" vykopne právě tohohle Gala, čímžtopádem se opět ozývá šablona z první řady. První epizoda této "druhé" řady Spartaka přináší zajímavý potenciál vytřískat z Andyho absence maximum. Sex, násilí, krev, to všechno zde není prvoplánové, ale funguje jako způsob, jak posunout děj dál, a po sexuální scéně Gannica s Núbijcovou ženou (už jsem si zapamatoval, že se jmenuje Oenomaus) se nám dostává do seriálu i trocha psychologického kontrastu - černoch musel zabít svého učitele, Gannicus musel ošukat ženu svého nejlepšího přítele. Od příjezdu starého "domina" pak bliká vykřičník na další frontě. Tím se tedy dostávám ke svému zhodnocení přesně v polovině seriálu: Spartacus: Blood and Sand hrál ve dvou rovinách. Gods of the Arena přinášejí roviny tři a všechny přinášejí zajímavý vývoj postav. Kromě té bojové, samozřejmě, a sexuální. Jo a abych nezapomněl, právě v sexuální rovině se mi zdají Bohové mnohem odvážnější než "první" řada. Bohužel v pátém dílu přichází vrchol seriálu a posledním dílem seriál nedokáže nabrat tempo. To by bylo nereálný. Závěr Bohů Arény nemá grády jako Krev a Písek, ale to nevadí. Gannicův osud je zakončenej hezky a dobře to je promyšlený, aby na to navazovala právě Blood and Sand. A poslední pětiminutovka příjemně mrazí na zádech, což je sprostě způsobeno tím, že dohromady vytvořili tvůrci ze Spartaka naprosto ojedinělou sérii, která nadlouho nebude mít obdoby. Velice skvělých a silných 90%. (25.01.2011)

oproti Blood and Sand až příliš zaměřené na povětšinou nezajímavé tlachání a různé intriky a málo na postavy samotných gladiátorů či na souboje.. rovněž je cítit absence charismatického hlavního hrdiny (Gannicus je fajn, ale není to Spartacus), kterou nemůže vynahradit ani ještě větší množství vcelku dobře koukatelného soft porna.. silnější 3* (22.12.2015)

Obavy ze zbytečné výplně mezi 1. a 2. sérií Spartaka jsou zažehnány. Gods of the Arena je totiž poctivý prequel se vším všudy. Známí hrdinové ještě nejsou na místech, na kterých je známe z jedničky a čeká je tedy pořádný vývoj. A vůbec nevadí, že víme jak to s nimi vlastně dopadne, protože nových zajímavých postav je také dost a intrik také neubyde. Prequel, narozdíl od Spartaka, už navíc od prvního dílu nasadil strhující tempo a vlastně se veze na výborné formě, kterou měli tvůrci ke konci 1. série. Bitky jsou ještě lepší a přehlednější, digitální krev už tolik nebije do očí, některé scény se opravdu s ničím nepářou. Tvůrci tedy neztratili nic ze své nekomprominosti a představují nám další seriál plný násilí a sexu, ale také s chytrým příběhem plný zvratů a překvapení. Celkově se mi prequel líbil ještě více než BaS, protože strhující tempo vydrží seriálu celých 6 dílů a nemá tedy tak rozpačitý začátek. Gannigus je navíc má nejoblíbeněší postava z celého seriálu a závěrečná řež v aréně se řadí mezi nejitenzivnější a nejepičtější scény, jaké jsem kdy v seriálu viděl. 90% (01.02.2011)