Žena

Krutý film, který je více drama, než horror. Lze ho chápat jako výpověď o současné společnosti. Rodina, kde otec je svině, syn jde v jeho šlépějích a manželka s dcerami jsou oběti. Manžel ostatně razí heslo, že všechny ženy jsou kurvy dobré jen k tomu jednomu, jenže ani to nezvládají dobře. Současně má muž významné společenské postavení, což má zřejmě znamenat, že to není pro zlo rozhodující, nebo že s vyšším postavením stoupá i zvrhlost dotyčného - nechť si každý přebere sám. Jednu hvězdu navíc dávám za konec, k němuž vše sice směřuje, ale není jistý. Rozhodně se jedná o emocionální záležitost, pokud se necháte filmem pohltit. A vůbec nepochybuji, že tohle se na světě děje... (05.05.2016)

Už si nepamatuju, kde se to odehrává, ale tipuju , že vloni v New Jersey, protože Patrik Eliáš měl super sezonu, a já už vím proč. On si zašel na lov, odchytl si divoženku, se kterou si pak v šopce dopřával před i pozápasový relax. (Nezlob se, Patriku, ale seš to celej ty!) :) Krapítko zvracená a úchylná podívaná, ale ne zas tak moc. 70% (25.12.2012)

Já ten svůj komentář nebudu moc prodlužovat, když většinu svých pocitů můžu vyjádřit jen v jedné větě. Tu ale napíšu až na konci. Každopádně nechápu, co ten McKee blbne. Natočí naprosto skvělý horor (Lesy), ale ostatní jeho filmy stojí za prd - u jednoho jsem se málem unudil k smrti (May) a u toho druhého jsem měl takovou nenávist k hlavním postavám, že jsem se modlil ke všemu možnému, aby už konečně umřely a pokud možno co nejbrutálnější a nejpomalejší smrtí (Všechny roztleskávačky zemřou). Jeho filmy (v pořadí jak jsem je viděl) pro mě mají sestupnou tendenci, ale tady už mě to zklamalo a naštvalo úplně. Ony ty Lesy fakt byly nějaká šťastná náhoda. Každopádně Ženu bych shrnul takhle - Skvěle natočený a ještě líp sestříhaný, ale taky totálně hloupý a nudný festivalový výkřik do tmy s totálně nesympatickými postavami a nádhernou pokrokovou myšlenkou o tom, že všichni muži jsou úchylní, zvrácení a strašně morbidní prasáci, kteří si nezaslouží nic jiného než smrt. Btw, ten závěr přímo křičí o zparodování. 1* (07.03.2020)

No tak to bylo teda řádný psycho. Žena je kombinací konvenční americké idylky se ztělesněnými choutkami zvrhlého maniaka. Zní to divně? To možná ano, ale funguje to perfektně. Obě složky jsou v naprosté rovnováze a jedna střídá druhou v naprosto nejabsurdnějších momentech. Právě tímto mi Woman vyrazila dech nejvíce. Ve zcela normálně (což je důležité slovo) odsýpajícím ději totiž postavy z ničeho nic udělají tu nejnečekanější věc a největší paradox je, že to vlastně všechno dává smysl. Tento způsob podání mi dokonale učaroval a to způsobilo, že i přes předvídatelnost celé zápletky se člověk těší na to, co už vlastně ví, že přijde. Samotná Žena je zahrána výborně, před důkladným umytím bych se ji minimálně leknul i za bílého dne uprostřed živé ulice. Jak se příběh pomalu posouvá po časové křivce, vyplouvají na povrch hrůzná tajemství celé rodinky a žhaví tak divákovy nervy na koncovku. Závěr je i ve srovnání s předchozím dějem hodně přehnaná záležitost v dobrém slova smyslu a při některých scénách jsem jen docela bez dechu koukal. Být sexistickým úchylem, tak je pro mne možná Žena nejlepším filmem, co jsem kdy viděl, i pro normálního diváka je to však každopádně hodně zajímavý kousek. Nejlepší soindtrack z filmu 80% (29.10.2013)

Veľmi zvláštny a znepokojivý snímok, ktorý rovnako ako niektorí diváci nikdy nestrávia (viď 1-2* hodnotenia), tak ho tí druhí príjmu s otvorenými ústami (viď 4* hodnotenia), našťastie som ten druhý prípad. The Woman je z časti artovo poňatí (viď Sundance festival) snímok mixujúci v sebe rodinnú drámu a drsný horor, navyše so zvrátenou úchylnou atmosférou presakujúcou z každého záberu, nechýba ani naturalistický a feministický podtext. Zo začiatku ponúka obraz tej najtypickejšej americkej rodinnej idylky, ktorá sa príchodom lesnej kanibalky zvrtne na psychologickú drsňárnu, kde obyčajné gesto(facka) vyvoláva rozhorčenie a strach. Spomínaná kanibalka prekvapivo nie je hlavný „ťahák“ filmu a v konečnom dôsledku má len podpornú úlohu v celom tomto rodinnom násilí, neskôr podporenom aj sexuálnou zvrátenosťou. McKee tak 3/4 filmu dokazuje, že pojem horor sa dá chápať aj iným spôsobom ako nekonečnými jatkami. Záverečných 15 minút sa však psycho terror povinne prehupne na gore fest a je už len tradičným vyústením všetkých predchádzajúcich hrôz. Neprichádza žiadne uvoľnenie, zadosťučinenie. Dokonca v závere vyžaduje dôvtip diváka na otázky ako napríklad kto je otec dieťaťa Peggy, samotný záver s dievčatkom/sestrou. V tejto časti sa dá žánrovo chápať ako čistokrvný horor, predtým tento žáner zastupuje iba prapodivné chrapčanie kanibalky (zaujímavá Polyanne McIntosh), ktoré však taktiež dokáže vyvolať mrazenie. Herecké výkony na veľmi slušnej úrovni, hlavne Sean Bridgers v úlohe hlavy rodiny, ale nezaostáva ani (v hororoch moja obľúbená) Angela Bettis v podaní utláčanej mamičky. Kamera väčšinou štandardná, ale dokáže prekvapiť – napr. v závere pri hádke otca s dcérou, keď krúži okolo. Hudba netradične zvolená, namiesto inštrumentálne sa do popredia dostávajú skôr rockové songy (Sean Spillane vytvoril piesne priamo určené pre film). Pár výčitiek možno k až príliš nasilu vygradovanému finále, niektorým zbytočným klišé alebo miestami naivný scenár. A na záver len súhlasím s užívateľmi, ktorí film prirovnávajú k dokonalým francúzskym Martyrs (5*), pár podobností to má hlavne v podaní tej najtiesnivejšej atmosféry. Rozhodne najväčšie hororové prekvapenie roku 2011. Chápem divákov, ktorí film odsúdia, pretože toto rozhodne nie je pre každého, resp. pre bežného diváka, ani pre typického hororového fanúšika, ktorý by podľa popisu deja mohol čakal klasický exploitation horor s pár eroticky ladenými scénami. Čo však nechápem, je 60% hodnotenie na ČSFD, čakal som minimálne o 10% viac, stačí sa pozrieť na recenzie amerických kritikov, ktoré film chvália. CELKOVO: 4* (11.01.2012)