Doručovací služba čarodějky Kiki

Miluju, když na mě Mijazaki přenáší ve svých filmech úchylku na létání. Miluju hudbu Joe Hisaišiho. A nejlepší kombinace je, když během scén s létáním hraje parádní hudba Joe Hisaišiho. To si pak připadám mnohdy jako v sedmém nebi a nebylo se čemu divit, když se tomu tak stalo i v tomhle snímku. Je to snímek ještě více uvolněnější než Totoro, ale to rozhodně jako zápor neberu, protože Mijazaki od svých předchozích kvalit ani v nejmenším nepolevil. Není to ani tak, že bych se týden nemohl z Kiki vytrousit blahem nebo že bych na nic jiného nemohl myslet, ale je to spíše takový film na zlepšení nálady, takový filmový balíček cukrátek s optimismem. Komu se líbil již výše zmiňovaný Totoro, určitě si zamiluje i Kiki s jejím sarkastickým kocourem Džidžim, jehož zkrátka nešlo nemít rádo. (03.12.2011)

Krásná až nejaponsky tradiční pohádka pro malá dítka, ale i pro dospělé, kteří se rádi zavzpomínají na dětství. Děj se odehrává v úplně dokonalém a skvostném městečku a pomalu se táhne ke konci, kde je vygradován scénou se vzducholodí. Pohodovka. Co mám na anime rád, je jako dokáže vyjádřit dynamiku pohybu, což je zde parádně vidět ve scéně, kdy na konci Kiki frčí na koštěti jako o závod. (27.10.2006)

Oblékli ji do černého, dali buchty, nahodili na koště a už letěla do světa na zkušenou i se svým černým kocourem Džidžim. Být osmiletá, tak je to pro mě pěkně traumatizující zážitek - to s vránami a pak Džidžim, bouřky, vzducholodě a já nevím, co ještě všechno, dítě si pořádně neoddychne, ale to nevadí, protože je to vlastně ve skrze melancholické, končí to dobře (jinak ani nemůže!), není to nic náročného a zároveň nebudete považován za nikoho divnýho, když to skončí a vy se budete usmívat. Typický Gibli pro děti i dospělé. Vynechat to by byla škoda. Pěkná pohádka. (10.02.2013)

Tak k miloučké Kiki jsem si našel cestu až postupně, na první shlédnutí mne to tolik neohromilo, ale na další už jsem ve filmu našel přehlédnuté půvaby. Víceméně celou dobu pohodové a veselé pokoukání s úsměvem na rtech (až závěr je více dospělácký), doprovázeno méně vážnou, ale moc hezkou a příjemně poslouchatelnou k filmu laděnou hudbou. Okouzlující prostředí (moře, město, příroda), Kiki je roztomilá, kocourek Jiji bez komentáře, hned bych měnil za našeho černého olezlého Vilíka :-) Kiki je film pro všechny generace - okouzlí každého - třicátníka jako já a nebo mou 5letou neteř. Na závěr mne opravdu rozesmál Jiji a jeho dvoubarevné potomstvo :-) (26.02.2015)

Jakmile se Miyazaki vzdálí od vznešených duchů a ochrany přírody, začíná se vzdalovat od plného počtu. Tady má čtvrtou hvězdu jen s ne odřenýma, ale useknutýma ušima. Poměrně zdlouhavý příběh, který zachraňuje pouze atmosféra a setrvačnost, kterou ale nenabírá sám, ale jen vzpomínkami na úplně jiné filmy. 70% A už teď tak vysokého hodnocení lituju. (23.06.2010)