Hrozny hněvu

Perfektne natočený a parádne zahraný (Jane Darwell je neuveriteľná) depresívny, kritický a nepríjemny pohľad na hospodársku krízu. Trošku som mal problém akurát s tým, že hrozne cítiť že to adaptácia knihy a nie samostatne funkčný filmový celok ( občasná skratkovitosť, nedostatočná charakterizácia niektorých postáv, epizodičnosť). Na východ od raja alebo O myšiach a ľuďoch (keď mám ostať pri Steinbeckovi) mi prišli prispôsobené filmovej štruktúre o dosť lepšie. Aj napriek tomuto zádrhelu vynikajúci a dôležitý film 9/10 (08.07.2015)

HROZNY, film, jehož nadprůměrnost je bezdiskusní, vyjdeme-li ze současných měřítek, se mění v geniální dílo, zasadíme-li toto srovnání do kontextu filmové tvorby Hollywoodu let třicátých. Tato skutečnost se nezmění ani poté, vtáhneme-li do tohoto srovnávání jiná klasická díla té doby. Bezbřehý, konzumismem maloměšťáctví a nekroceného spekulativního kapitálu prožraný blahobyt dvacátých let skončil proslulým černým pátkem na newyorské burze. Byl-li kdy tzv. americký způsob života ohrožen ve svých kořenech, bylo to právě tehdy. Hrůza a beznaděj nepostihly jen chudinské, ale i střední vrstvy a nemalou část horních amerických statisíc. Mezi normálními smrtelníky, farmáři a jejich čeledí, zoufalství dosáhlo maxima. Prudká levicová reakce, ve svých důsledcích předstihující i tu z šedesátých a sedmdesátých let minulého století, pramenila právě z této existenciální frustrace. Steinbeck a Ford "jen" zachytili to, co bylo součástí všeobecného veřejného povědomí té doby. Skutečnost, že většina hvězd filmů z "továrny na sny" jsou vynikající osobnosti své profese, která je tak trochu i posláním, je známa. Henry Fonda ji - nikoliv poprvé a nikoliv naposled - naplnil beze zbytku. Nebyl na to sám. Bylo by dobře, kdyby toto porozumění hercům bylo i dnes vztažitelné na plné pochopení závažného, nadčasového tématu filmu, který sám o sobě rovněž překonává meze a měřítka své doby. (29.04.2008)

Je to starý film , ale držel se výborně tématu, t.j. dle knihy Johna STEINBECKA "Hrozny hněvu". Už tam ukázal Henry FONDA, že je umělcem, který se nedá jen tak přehlédnout. Samozřejmě jde o černobílý film, takže pro dnešního diváka to příliš atraktivně nebude působit. Kdo ale četl tuto knihu, nebude tímto filmovým zpracováním zklamán. Dal by se vidět i po těch téměř 70.letech. (13.11.2007)

„A koho máme zastřelit?“ Tendle biják mi už ňákej pátek nedal dospat. Neumím napsat proč, dyť jsem ani neměl šajnu, vo čem je, kdo ho režíroval a že vůbec vznikl podle ňáký jakože prý slavný knížky. Když sem před pár tejdny číhnul, kdo byl ten Steinbeck, že teda jako hroznej tencto… kabrňák, a jaký farky napsal, celý natěšený sem číhal až budou Hrozny v telině. Tož byly. A byly dobrý. Až na ňáký to dramatický zaškobrtnutí, jak říkaj ti inteligenti. Když třebas jeden chlapík majzne jinýho po palici dřevěnou palicí, tak sem sebou neškub a asi sem škubnout měl, ale páč to bylo takový ospalý, neškub sem. Co ještě nejni dobrý na tomdle filmu, co mi nešlo přes nos, ač si jinač – prauda – moc nevymejšlím, byl ten scénář, kerej furt opakoval to samý: rodinka si sebere svých pět švestek a kamsi se odkodrcá na starý zrezivělý šunce a pak musej pro nepřízeň vosudu znovu sbalit fidlátka a alou jinam a tahkle porád a porád až do konce. No já se stejně nenudil, byly tam pěkně napsaný postavy, takoví milí, vobyčejní lidi, šak víte. Žádný složitosti nevykládali, žádný fajnový řečičky, mluvili jak jim zobák narost. Každej jeden jako druhej. A pak ten dojemnej konec, jak ta stará paní říká „..řeka plyne porád dál“, to bylo takový pěkný, skoro až dojemný. Prostě vobyčejnej příběh vobyčejnejch lidí a každej ho pochopí, v tom se snad nemejlím, když to píšu. 80% Zajímavý komentář: sportovec (24.10.2008)

Vo väcsine filmov je to tak, ze najprv pomalsie trva zaciatok, kym ma vtiahne do deja, ale ked sa tak stane, postupne zacina byt dej napinavejsi alebo zaujimavejsi, az kym nepride este zaujimavejsie finale. V tomto filme je to presne naopak. Zaciatok ma velmi zaujal, stred bol este ako tak zaujimavy a zaver zrazu skoncil tak necakane, ze som sa rozhodol udelit mu 3 * a to som si bol isty, ze mu dam 4 *. Ale nevadi, aj ked viem, ze zaryti obhajcovia tohto filmu ma budu odsudzovat, ze vsak toto nebol akcny film. V podstate bol dej filmu velmi zaujimavy, bavil ma a zo vsetkymi clenmi rodiny som sucitil, pretoze v takej chudobe by sa nechcel nikto z nas ocitnut, pretoze oni nemali sancu zaevidovat sa na urad prace ako v dnesnej dobe a poberat socialne davky. Oni si museli zo dna na den krvopotne hladat pracu, aby mali aspon co najest. Problem bol so zaverom filmu, ktory mi aj napriek svojej dlzke pripadal, akokeby skoncil niekde v strede a teda ziadneho vyvrcholenia som sa nedockal. Okrem dvoch Oscarov za reziu Johna Forda a herecky vo vedlajsej ulohe Jane Darwell mal film este dalsich 5 nominacii, medzi ktorymi boli kategorie najlepsi film alebo herec v hlavnej ulohe Henry Fonda. Avsak Oscara za najlepsi film ziskala v tom rocniku mysteriozna drama Alfreda Hitchcocka MRTVA A ZIVA / REBECCA (1940) a za herca v hlavnej ulohe James Stewart v romantickej komedii PRIBEH Z FILADELFIE (1940)... 17.08.2010 ________ Henry Fonda - (Tom Joad) +++ Jane Darwell - (Mama Joad) +++ John Carradine - (Casy) +++ Charley Grapewin - (Starý otec) +++ Russell Simpson - (Otec Joad) +++ O.Z. Whitehead - (Al) +++ John Quillan - (Muley) +++ Eddie Quillan - (Connie) +++ Produkcia: Darryl F. Zanuck +++ Hudba: Alfred Newman, Danny Borzage +++ Nemecka Cinema - 100% (17.08.2010)