Hrozny hněvu

Je to starý film , ale držel se výborně tématu, t.j. dle knihy Johna STEINBECKA "Hrozny hněvu". Už tam ukázal Henry FONDA, že je umělcem, který se nedá jen tak přehlédnout. Samozřejmě jde o černobílý film, takže pro dnešního diváka to příliš atraktivně nebude působit. Kdo ale četl tuto knihu, nebude tímto filmovým zpracováním zklamán. Dal by se vidět i po těch téměř 70.letech. (13.11.2007)

Jedna z nejlepších filmových adaptací světové kinematografie. Silný sociální apel. Dovolil bych si tady připomenout jeden geopolitický dobový kontext - práva k promítání snímku koupil v roce 1948 ze Spojených států i Sovětský svaz. Film pojednávající o chudých rodinách v Americe během velké hospodářské krize ve 30. letech, které jedou přes půlku spojených států, jen aby si vydělaly dolar denně. Film vybral a schválil sám Stalin se šlechetnou myšlenkou - chtěl pokrokovým sovětským občanům ukázat, jak se žije ve zlé, kapitalistické Americe. Ovšem účinek to mělo přesně opačný - byť je film skvěle natočen a zachycuje mizérii chudých Američanů, obyčejné sovětské návštěvníky kina zaujaly hlavně dvě věci. Jak je možné, že i ta nejchudší rodina si dokázala ušetřit na vlastní automobil? A jak je možné, že i ten nejotrhanější chudák ve filmu vypadá lépe, než kdejaký sovětský předseda kolchozu? Lidé se po promítání srocovali a diskutovali, jak jsou tyto věci vůbec možné. Takové řeči byly samozřejmě v pokrokové, vyspělé a moderní komunistické společnosti nepřípustné, protože nikdo se přece nemá lépe, než soudruzi žijící v SSSR! Promítání filmu Hrozny hněvu trvalo tak jen tři týdny, poté byl snímek ze všech biografů stažen, jelikož se zvěsti o výjevech ve filmu začaly rychle šířit a to, že v Americe může každý, i ten nejchudší člověk vlastnit automobil, podkopávalo správnou komunistickou morálku a povinný dějinný optimismus... (09.12.2007)

Stejnojmenný román od Johna Steinbecka jsem četl a patří mezi ty nejlepší, které mi přišly pod ruku. Film se drží velice věrně knižní předlohy, dokonce i atmosféra se podařila vytvořit. Henry Fonda jedinečným způsobem zahrál Toma Joada - podle mě jedna z jeho nejlepších rolí. Škoda, že film končí o něco dříve než kniha, která má nádherný závěr. Ale i tak John Ford natočil snímek bezvadně a nemám proti němu výhrad. (10.12.2007)

S knihou se podle mě film nedá vůbec srovnat, oproti ní je to slabota, slabota, slabota. Nevyzněl by mnohem lépe konec podle knihy a ne jen těžko uvěřitelný patetický proslov Ma Joadové? Není právě naturalistický konec Steinbeckova románu lepším a věrohodnějším důkazem toho, že lidské pokolení se nevzdá a je schopno a ochotno dál bojovat i za těch nejnelidštějších podmínek? (26.06.2007)

Docela souhlasím s rarohovou ženou, přestože dust-bowlová migrace byla o dvacet let dříve než naše migrace kulacká a kolektivizační, a hlavně environmentální a ideové (postihlo to tak jinou skupinu lidí) příčiny byly někde hrubě jinde. Důsledky to ale mělo dost podobné: postupné zbídačování. A co my a teď? No, sedíme u ohníčku a čekáme na ducha Toma Joada (Bruce Springsteen). Fordův film je milosrdnější a nadějnější než Steinbeckova kniha; alespoň něco, přestože to mohlo být dotaženo do "steibeckovského konce". (05.12.2023)