Režie:
Rupert SandersKamera:
Greig FraserHudba:
James Newton HowardHrají:
Kristen Stewart, Charlize Theron, Chris Hemsworth, Sam Claflin, Ian McShane, Bob Hoskins, Ray Winstone, Nick Frost, Sam Spruell, Toby Jones, Eddie Marsan (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Mocná čarodějnice Ravenna (Charlize Theron) se lstí vetřela do přízně krále prosperující a mocné říše, který z ní záhy udělá královnu a pak zemře. Ravenně ale podle proroctví kouzelného zrcadla stojí ve štěstí nevlastní dcera Sněhurka (Kristen Stewart) a posedlost vlastní krásou, kterou by si ráda uchovala navěky. Všechny problémy by vyřešila Sněhurčina smrt, jenže dívka právě uprchla z domácího vězení do Temného lesa, odkud se ještě nikdo živý nevrátil. Ale královna potřebuje mít jistotu, a tak si najme odvážného lovce (Chris Hemsworth), který dostane za úkol ji vystopovat a přivést zpátky. Jeho sebevražednou misi komplikují nejen podivuhodní obyvatelé, kteří les obývají, ale také to, že Sněhurka není jen tak obyčejná holka. Klidu na práci lovci nepřidává ani statečný princ (Sam Claflin), jenž pro ni má slabost už od dětství, a hlavně partička sedmi trpaslíků, kteří sice nejsou tak roztomilí jako Prófa a Stydlín, zato se umí náramně ohánět se sekyrou a vědí, že se Sněhurkou jim svitla naděje na záchranu temnotou zmítané říše. (oficiální text distributora)
(více)Videa (60)
Recenze (1 647)
Je dobře, že Snow White and the Huntsman není dětinskou báchorkou o tom, kdo je na světě nejkrásnější. Přesto se tvůrci měli odhodlat pro výrazně údernější podání. Neměli osekávat v rámci možností PG-13, ale vzít to pořádně od podlahy. Vizuální pochutiny sice nabízí ve velkém množství, ale divák kroutí hlavou nad plochostí postav, nulovým dějem a motivy, u kterých by bylo zbytečné čekat na nějaké smysluplné rozřešení (pro příklad podivný romantický trojúhelník nebo třeba přítomnost bílého jelena). Navenek přitažlivé, ale uvnitř uhlazené a podlízavé, při dramatičtějších sekvencích netuhne ani krev v žilách ani pánskému diváctvu něco v kalhotách, protože Kristen Stewart toho moc nehraje, a když už má možnost předvést svůj nesporný talent, scénář vše zašlapává šílenými dialogy, a mrchoidní Charlize Theron celému osazenstvu sice vévodí, ale postupem času ji tvůrci zbytečně upozaďují v chabě motivovanou a uřvanou nešťastnici. Jo, a těch 170 milionů dolarů jsem tam nějak neviděl. ()
Skvelé. Počnúc réžiou, končiac hercami, okrem postavy Williama sú všetci mega aj Kristen ma dostala tam kam treba. Až ma mrzí, že toho nebolo viac a dramaturgicky mi prišiel záver trošku z rýchlika. Proste oveľa menej epic, ako sa to tvarilo z traileru (najlepší záber úplne chybal), ale stale veľmi veľmi dobre. 75% ()
Sympatický debut, který má duši a film, kde se hlavní postavy nebojí ušpinit. Snow White and the Huntsman mi svojí poetikou připomnělo spíš Scottovu Legendu šmrnclou Hvězdným prachem, než Gilliamovu Kletbu bratří Grimmů - jen namísto rohaté temnoty zde herecky vládne bílý žralok v podobě Charlize Theron, která je až trestuhodně upozaděná na úkor halucinogenních toulek temným lesem za zvuků hej hou, hej hou, ale pokaždé, když se zjeví je skvostně ďábelská. Sanders na své fantasy cestě sice párkrát zaškobrtl a místy je nekompromisní zásah střihačských nůžek silně znát, ale divák i přes to dostane všechno, co bylo naslibováno - a to se musí podporovat! ()
Vcelku lze uznat, že se tvůrci docela přiblížili zdařilému převodu z pohádky na fantasy, ale to je tak zhruba všechno, co jsem jako amatérský kritik schopen uznat. Pravdou je, že si zde pomáhají vším možným, co lze vysledovat v jiných fantasy a historických filmech a vlastně i pohádkách. Takové berličky jim ale ty nohy nakonec spíše podkopávají. Úplnou dorážkou, úplnou chybou, co film naprosto deklasuje, je jedna velká nelogičnost, totiž zrcadlo pravdy, které lže jako Paroubek v Otázkách Václava Moravce. 1. Tvrdí, že královna je nejkrásnější na světě, přitom ve filmu najdeme mnohem hezčí bytosti. 2. Pak najednou z ničeho nic tvrdí, že nejhezčí je Sněhurka, která záhadným způsobem zkrásněla přes noc, byť byla držena v izolaci, hladovění a vůbec krutých podmínkách, to za a) a za b) ta, kterou ztvárnila Kristen Stewart, jež vypadá jako nějaký ušatý kluk se zuby jak králíček, navíc, přátelé, přiznejme si to, mírně šilhá! A pakliže ještě vezmeme tělo obstarožní Charlize Theron jako takové za vzor středověké krásy, ten půlčík Sněhurka ji prostě nepřekoná ani v nejmenším. To zrcadlo nám zkrátka lže. A filmaři též, chtějí-li nám nakukat, že děcko, které je drženo ve středověku mnoho let v naprosté izolaci, že se dokáže přes noc adaptovat a bez úhony přežít v drsné přírodě a v kruté době. Neslýchané. Ale k čertu s tím. Je to přece fantasy, to asi znamená, že představivosti se meze nekladou a hledejme krásu a mystično i tam, kde není. Třeba je to tím, že je obdařena nějakou tou tajemnou životodárnou mocí, to prý i zlepšuje myšlení… Lovec a partička trpajzlíků je něco, čemu měli dát tvůrci větší prostor spíše, než té prázdné igelitce z Lidlu Kristen Stewartové. Totiž, ten lovec se celou dobu tváří, jakoby se té Stewartové úplně štítil (a já se mu nedivím), že je z ní celej hin zkrátka nelze jen tak zahrát, to by snad nezvládl ani Rudolf Huršínský. ()
Galerie (147)
Zajímavosti (37)
- Kapky krve na začátku filmu jsou kapky skutečné krve režiséra Ruperta Sanderse. Sanders měl pocit, že umělá krev vypadá příliš nerealisticky, a tak se píchl do prstu, aby záběr vypadal více autenticky. (Sufferer)
- V jednej zo scén filmu, kričala Charlize Theron (Ravenna) tak intenzívne, že si pretrhla brušný sval, pričom pokračovala ďalej v hraní. (classic)
- Poté, co Sněhurka (Kristen Stewart) nasedne na bílého koně a uhání s ním přes vesnici, je kůň zašpiněný od bahna. Hned v následující scéně je však zase bílý. (glumka)
(Jakkoli se domnívám, že v tomto případě není moc o čem SPOILERovat, raději nečtěte před zhlédnutím filmu.) Ani víla, ani drak. Moderní zpracování archetypálního příběhu se epicky rozpíná na území Hry o trůny (rádoby drsné venkovské prostředí, incestní vztah mezi sourozenci), Pána prstenů (četné „putovací“ money shots), disneyovek (vílí les), Bessonovy Johanky z Arku (včetně nepatřičného spirituálního rozměru) a videoherních fantasy rubaček (efektní, nekrvavé sekání nepřátel, částečně i Sněhurčino oživení, přítomné ovšem zřejmě ve všech verzích). Modernost přitom, až na špatně čitelný feministický podtext, netkví v reinterpretaci nebo v přesazení známého příběhu do jiného kontextu, scenáristé jednoduchou vyprávěnku prostě roztáhli na celovečerní velkofilm, takže nám nezbývá, než si postupně odškrtávat známé situace. Okamžitá rozpoznatelnost předlohy a nijak neznejišťované vědomí, jak to celé dopadne, přirozeně odvádí pozornost od obsahu k rozmanitým pamlskům pro oko (většina scén s královnou) a ucho (z Anglie importovaní trpaslíci). Pohádkově černobílé rozdělení sil bohužel není nijak relativizováno a budete-li chtít namísto anemické princezně fandit emancipačnímu boji Charlize Theron proti patriarchálnímu řádu, film vás v tom nijak nepodpoří. ___ Královnino paranoidní hájení vydobyté pozice, doprovázené vsugerovanou potřebou být nejkrásnější, by se přitom krásně dalo využít k nadčasovému komentáři genderové nerovnoprávnosti, k níž tradiční (a filmem zvolený) závěr naopak přispívá. Za pozornost stojí, že zatímco poslušná Sněhurka dochází k pochopení „své“ pozice bez autoritativního usměrňování, ovšem obklopena macho muži, agresivnější královna byla dle letmých náznaků k pohrdání mužským pokolením vedena matčinou výchovou a poslušně doprovázena jen zženštilým bratrem. Vrcholný akt Sněhurčina vzdoru následuje po sérii útrap završených její klinickou smrtí, kdy si navlékne asexuální zbroj, sloužící k odrážení šípů stejně jako mužských pohledů (vzniká tak opozice Sněhurky jako "butch" a Královny jako "femme" ženy, čím se ještě víc zamotává již tak nejistá sexuální orientace postav). Svou výlučnou pozici mezi muži Sněhurka paradoxně získává tím, že se vzhledově sama jedním z nich stane (přesný opak královnina neustálého sebe-zkrášlování). Je ovšem možné, že právě tento typ hrdinek, které se ke svému vítězství, jež považují za zasloužené ze své princeznovské podstaty, musí „probolet“, dnešní dívky (ne nutně jenom fanynky Twilightu) vyhledávají. Muži Sněhurku věrně následují až poté, co její utrpení dosáhne maxima (ač ten, kdo viděl Mučedníky, by k jejímu líbeznému sesutí na zem mohl mít námitky). Topos trpící hrdinky zde oproti melodramatům nevyvolává primárně „neproduktivní“ dojetí, nýbrž podmiňuje aktivní boj. Paradoxně boj o opuštěný domov, kde jsou možnosti ženské emancipace z principu omezené. Otázku, nakolik závislé bude Sněhurčino vládnutí na mužích, ponechává film raději bez odpovědi. Nabízí se vícero možností, jak symptomy nové filmové Sněhurky interpretovat, obávám se ale, že bude málo těch, které by vyzněly jednoznačně ve prospěch žen. ___ Sněhurka a lovec je filmem navenek přitažlivým, leč s každou seškrábnutou vrstvou méně a méně přesvědčivým v tom, co a jak nám chce sdělit. 65% () (méně) (více)