Polski film

Polski film možná působí ve filmografii Marka Najbrta jako oddychovka natočená s přáteli v až příliš rekordním čase kvůli náhle získané podopoře z polské strany díky úspěchu filmu Protektor. Přesto nejde o snímek, který by narušil režisérovu získanou pověst. Je natočený profesionálně, jeho humor a načasování situací skutečně funguje a je až obdivuhodné, že se pod gejzírem různých skečů a v neustálém míšení skutečné reality, "diegetické" reality a fikce daří držet vývojovou linku a nedovolit, aby se divák v záměrné tříšti ztratil. Najdou se tu výborné situace jako polská epizoda postavená na vtipné konfrontaci stereotypů o obou národech a reflexi Najbrtovy situaci po získání grantu, rozdvojení osobnosti Marka Daniela vedoucí k téměř hororovému účinku, závěrečné vyvrcholení v prostoru modrého plátna. Každá ze čtyř hlavních postav má zajímavé a zábavné zázemí, čerpá ze své vlastní osobnosti a sebeparoduje se, aniž by sklouzla do "autokarikatury". Přesto snímek nakonec není nic víc než nezávazná hra několika přátel, která svým osobitým humorem často osloví spíše specifickou diváckou skupinu. Já sám jsem měl především v první třetině problém naladit se na humor ústředního čtyřlístku a spíše na mě působily jednotlivé epizody než film jako celek, tudíž mi výsledek přišel trochu nevyvážený. Ale to je věc subjektivního stanoviska, neberu se jako cílový divák, tudíž je třeba mé hodnocní brát s rezervou. Je na místě ukončit můj komentář tím, že se Velký sál v Thermalu výborně bavil a film si vysloužil nejdelší a nejbouřlivější potlesk, jaký jsem kdy ve Varech zažil. (05.07.2012)

A mně se to líbilo! :) A bylo mi úplně jedno a neřešila jsem, kdy je něco z jejich skutečných životů, a kdy mystifikace - ono na tom ve výsledku stejně houby záleží. Snad jen v případě Plodkové si dovolím doufat, že to byla jen role; že je v reálu sympatičtější. Závěru sice už trochu docházel dech, ale stejně tam byla spousta příjemných a pro mě vtipných momentů. Hlavně Lišák a jeho navigace - to byla dokonalá jízda! (09.11.2015)

Parta českých hereckých hvězdiček si chce natočit vlastní film, a celé to pojmeme formou dokudramatu s tou jejich specifickou legrací. No nevím. Už forma mně od začátku lezla silně na nervy. Na ty nahý zadky taky nevím, proč jsem měl koukat. Sem tam nějaký fór, ale celková koncepce rozházená, nepříjemná. Jen na tu polskou herečku se hezky koukalo, to jo. Ale jinak ty různý kecy, ty byly vážně už moc přetažené i na vtipy intelektuálního kalibru. Mistři se mi líbili hodně, tam to určité mimoňství jen ozvláštňuje jinak silný příběh. Protektor se mi už nelíbil, protože tam bylo potřeba jít do hloubky a jen hezké záběry reklamního stylu film nedělají. Tady je mizerná kamera se všemi moderními nectnostmi, nijak zajímavý příběh, a mimoňský rádoby humor středobodem vesmíru. Ale podobný humor asi ocení jen určitá úzká skupinka lidí. Navíc podobné téma nenatočil Petr Zelenka, ale Robert Sedláček v Největším z Čechů, a to daleko zdařileji i vtipněji. Tohle působí, jako kdyby všichni byli permanentně zfetovaní, a navíc měli potřebu svou krizi středního věku vytrubovat do světa. Bude druhý díl o kominících, kteří budou hrát sami sebe, nemohou sehnat práci, a musejí brát každou fušku, i když jim nevoní? (22.02.2013)

Osobitý snímek (troufám si říct) jedněch z nejlepších českých herců, které spojuje JAMU, Brno, podobně absurdní životní situace a schopnost vystihnout jejich vtipné momenty, sepsat kvalitní hlášky nebo propojit své životy s originálním filmovým příběhem... Tleskám tomu nadšení, které herce nepřechází ani po tolika letech i snaze vytvořit na české filmové scéně něco nového - takový skok do prázdna a velký risk, jak dopadne přistání mezi diváky. Myslím, že dopad byl nakonec vynikající...jen bych zkrátila délku letu - v posledních dvaceti minutách se herci přece jenom do svých vlastních nápadů lehce zamotávají. Ale bavit se divák bude po celou dobu. A na konci zmiňovaný přesah se při zapojení všech mozkových závitů taky najít dá. A chci tu Liškovu navigaci! (03.08.2012)

Jak už to tak posledních pár let u českých filmů bývá, v průběhu filmu se bavím, zasměju a rozhodně se nenudím. Ale po konci promítání vyjdu ze sálu a uvědomím si, že nemám nutkání o posledních desítkách strávených minut nějak hlouběji přemýšlet. Slušný nápad a spousty vtipných momentů. To, co se mi ve spojení s tímto filmem zaryje do paměti nejvíce, je náhodné setkání s rozjuchaným Markem Danielem v jedné karlovarské uličce:) 47. MFF KV. 6/10 (06.07.2012)