Brestská pevnost

Rusové měli vždy dobré válečné filmy, leč mnohé z nich byly až příliš SSSR propagující, což je ovšem pochopitelné, když vznikaly v době, která tohle nesla s sebou, a kromě toho si musíme uvědomit, že Rusů zemřelo daleko nejvíce, takže i to je možná důvod, proč v mnohých starších válečných snímcích Němci umírali rychle a Sověti při pomalých záběrech (např. Osvobození). Charakteristické pro jejich filmy bylo, je a asi i bude, že vlastenectví z nich přímo čiší a to dodává na sugestivní výpovědi. Brestskaya krepost je velmi zdařilý snímek, který nenudí, dokonale ukazuje otřesnost, zrůdnost a syrovost války. Obdobně jako v Jdi a dívej se, tak i zde je hrdinou mladý chlapec, jenž svoji odvahou velmi pomáhá vojákům. Na konci snímku z něj však není psychicky zničená troska bez veškerých rysů dětské tváře, jako tomu je v případě vzpomínaného sovětského filmu. Je jedině dobře, že diváci mají možnost pohlédnout na politicky neangažovaný válečný počin ze sovětského pohledu, protože Afriky a Normandie už tu bylo ažaž. Po zhlédnutí Brestské pevnosti nám nemůže zbývat nic jiného, než víra a naděje, že něco podobného (či ještě horšího) se již nikdy nebude opakovat! Hodnotím 4*, ovšem zvažoval jsem i lepší hodnocení. . . . Chyba: Asi 50. minut před koncem si můžeme všimnout, jak se hlavní hrdina - chlapec Saško - poraní na hlavě, konkrétně na pravé straně a je od krve až na spánku. V následující scéně se dostane do kantýny k Anii a můžeme si všimnout, že krev je pryč. Záhy následuje záběr, kdy opět krvácí až ke spánku a hned poté krev opět zmizí. Dále už je poranění až do konce filmu viditelné. (21.02.2011)

Dlouho se mně nestalo, abych z nějakého válečného filmu byl tak nadšený, jako právě z Brestské pevnosti. Přiznám se, že tento německý pogrom v okolí města Brest jsem nevěděl, ač je to jedna z nejvýznamnějších událostí běloruské historie druhé světové války. Alexandr Kott nicméně udělal výpravu takovou, že srovnatelná by mohla být snad jenom se Zachraňte vojína Ryana. Samozřejmě si ani zde Rusové nemohli odpustit pár patetických momentů, jako třeba, že opravdu hodně silně dávali najevo, jak moc velkým problémem byl nedostatek zbraní. Lidé pak hrdinsky pochodovali na smrt a nezacukli ani koutkem oka, že by chtěli změnit něco ohledně toho, že jsou v první linii a nemají ani zbraň. Místy chybělo místo pro logiku, ale dá se to odpustit. Kór v tak velkém filmu. Každopádně nejenom efekty, ale i pohled dítěte dělá z tohoto filmu místy až strašidelný příklad jednoho válečného momentu, který je tu popsán víceméně dopodrobna. Nemám, co bych víc dodal. Válečný film, co je tak na půli cesty mezi psychologickým válečným filmem a čistým válečným filmem plným výbuchů. Přesto ale oboje dělá tak dobře, že se těch 138 minut nedokážete přestat koukat. Viděno na základě Challenge Tour 2015. (03.05.2015)

Schematicke postavy (superkladni Rusi vs. ultrasvine Nemci), predvidatelne mikrozapletky (nielenze viete kto zgegne, ale ani nie je problem odhadnut kedy a ako) a natolko pateticka atmosfera, ze to vobec nefunguje (ale nastastie mieru, kedy by to bolo trapne, neprekrocili). Na druhej strane velkym plusom je prekrasna kamera s nadhernymi dlhymi najazdami a spickova technicka stránka. Bohuzial ani samotne boje film od nudy nezachrania, lebo minimalne od polovice filmu to zacina posobit strasne monotonne a vy sa len modlite, aby nastal koniec. 4/10. (19.02.2012)

Kvalitní bělorusko- ruský válečný film, o obraně Brestské pevnosti. Na rozdíl od Ozerovova filmu Boj o Moskvu, který v první části věnuje obraně Brestlitevské pevnosti také velký prostor, se Brestskaya krepost nedívá jen z pohledu velitelů a vojenských rozkazů, je více osobní výpovědí očitého svědka, v té době maličkého kluka - kadeta a trubače. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=g4eODo-WfUs (23.01.2012)

Zpočátku jsem si myslel, že udělím filmu vysoké hodnocení, zaujala mě už poklidná úvodní část a těšil jsem se, jak budu nadšený z válečné části, protože mi Rusové už několikrát dokázali, že válečné snímky umí, ale tentokrát selhali. Nejdříve mě zarazil způsob, jímž je zde vykreslen komisař Fomin, komisaři obecně se, pokud vím, neproslavili díky své empatii a otcovskému vztahu k vojákům. Navíc, přesně jak píše deLaFere, Fomina udal sovětský voják v zajateckém táboře, kam se komisař dostal díky tomu, že se převlékl do uniformy jiného padlého rudoarmejce. Dalším nepříjemným překvapením byl pro mě útok německé pěchoty s podporou tanků, kdy Němci zareagovali až na třetí výstřel protitankového děla, přestože jim hned ten první způsobil ztráty, takže by to u mě tvůrcům neprošlo, i kdyby mi tvrdili, že se jednalo o zvláštní hluché německé komando. Definitivně mě stejně jako obránce dorazil ten nesmysl s finální bombou. Proč? (12.11.2017)