Brestská pevnost

O tých, ktorí to nevzdali a pamiatka tým, ktorí to nevzdali...Film je ťažko zrovnateľný s niečím iným aj keď to je ten typický ruský vojnový film. Film so silným emocionálnym nábojom, jednoduchým zobrazením životných osudov, miestami s drsnými chvíľkami, ale predsa ešte jemne natočené. Film vsadil na tradičný sovietsko-ruský základ, ale pomalé plynutie deja a chladný ruský pohľad na udalosti tentoraz asi filmu viac uškodilo ako prospelo. Podobné filmy: Stalingrad, Ich war neunzehn. (10.07.2011)

Rusové měli vždy dobré válečné filmy, leč mnohé z nich byly až příliš SSSR propagující, což je ovšem pochopitelné, když vznikaly v době, která tohle nesla s sebou, a kromě toho si musíme uvědomit, že Rusů zemřelo daleko nejvíce, takže i to je možná důvod, proč v mnohých starších válečných snímcích Němci umírali rychle a Sověti při pomalých záběrech (např. Osvobození). Charakteristické pro jejich filmy bylo, je a asi i bude, že vlastenectví z nich přímo čiší a to dodává na sugestivní výpovědi. Brestskaya krepost je velmi zdařilý snímek, který nenudí, dokonale ukazuje otřesnost, zrůdnost a syrovost války. Obdobně jako v Jdi a dívej se, tak i zde je hrdinou mladý chlapec, jenž svoji odvahou velmi pomáhá vojákům. Na konci snímku z něj však není psychicky zničená troska bez veškerých rysů dětské tváře, jako tomu je v případě vzpomínaného sovětského filmu. Je jedině dobře, že diváci mají možnost pohlédnout na politicky neangažovaný válečný počin ze sovětského pohledu, protože Afriky a Normandie už tu bylo ažaž. Po zhlédnutí Brestské pevnosti nám nemůže zbývat nic jiného, než víra a naděje, že něco podobného (či ještě horšího) se již nikdy nebude opakovat! Hodnotím 4*, ovšem zvažoval jsem i lepší hodnocení. . . . Chyba: Asi 50. minut před koncem si můžeme všimnout, jak se hlavní hrdina - chlapec Saško - poraní na hlavě, konkrétně na pravé straně a je od krve až na spánku. V následující scéně se dostane do kantýny k Anii a můžeme si všimnout, že krev je pryč. Záhy následuje záběr, kdy opět krvácí až ke spánku a hned poté krev opět zmizí. Dále už je poranění až do konce filmu viditelné. (21.02.2011)

Úvod je jak od Honzy Svěráka (a to nemyslím nijak pejorativně), idylka je rázně ukončena scénou bombardování, která se právem může okamžitě zařadit do zlatého fondu těch vůbec nejlepších a nejpůsobivějších válečných scén... A poté již následuje "klasický" ruský přístup k látce z druhé světové; tedy ultra zlí a podlí Němci v roli bezejmenného cannon fodderu (ne, že bych od Rusů čekal něco jiného, ale překvapili by) a pro Rusko typická značná míra "gerojismu" a patosu. Oboje ovšem film celkem v pohodě ustojí a úspěšně balancuje na hraně ještě snesitelného a nesměšného; a že desítky a desítky scén ve stylu bosý neozbrojený rudoarmějec běží zpomaleně vstříc Wehrmachtu pouze s okenním rámem apod. není zrovna lehké režijně ustát se ctí. Problém je, že se tento styl po hodině přejí a spíše až otupí a to v té zbývající hodině je to stejné, akorát v ještě hojnější míře. Být navíc pokrácena i linie mladšího Akimova, která se neúspěšně snaží být něčím ve stylu Jdi a dívej se, jen na nezbytné minimum, tak je to o třídu lepší. I tak jde ovšem o dobrý film, kdyby to však bylo méně pro ruského člověka a více i pro zbytek světa ocenil bych to více. (05.06.2011)

Když jsem před lety viděl Vojína Ryana, musím uznat, že mě to oslovilo. Analyzuji-li si ten velkofilm, poselství zní: My jsme amerika, my jsme velcí a mocní a můžeme si dovolit i to, že primitivním způsobem vybereme nějakou nešťastnou stařenku a zachráníme jí alespoň jednoho syna. Přitom obětujeme asi 100 vojáků a několik francouzských civilistů. Ale tento film je zcela stejně vyjímečně dobře natočen, famózně technicky zvládnut, kamera na výbornou. Jeho poselství je prostší. My jsme stalinistické Rusko, hovno vyzbrojené, rozvědka nefunkční, protiletecká obrana nikde, napadnou nás skopčáci a co teď? Umíráme po tisících, naše ženy jsou upalovány, děcka též, nemáme vodu a náboje. Proto je film tak dobrý. Jestli to dělají pro Stalina, nebo rodnou vlast, se nedozvíte. To je takovej fofr, že to určitě nikoho nenapadlo. (09.01.2011)

Takovéto filmy by měli točit režiséři válečných filmů. Ale netočí. Záběry tu jsou jak z reklamních spotů, hory patosu, dlouhé pohledy do zkrvavených tváří, absence jakékoli dějové linky. Zmatek a chaos. Je to škoda, jelikož tu je pár pěkných záběrů zejména útoků letadel. Jenže kromě toho hodinu a půl vaty. Proinvestované peníze a skutek utek. Jeden z nejhorších ruských válečných filmů co jsem viděl. 45% (11.08.2017)