Violet & Daisy

Těžko se mě hledají slova, který by tento film nějak definovala. Violet & Daisy je takový malý osobní film, ve kterém je několik mrtvol, spoustu moudrých rad a dvě modrooké dívky se zbraněmi. Režisér Geoffrey Fletcher si chtěl asi natočit gangsterku, nakonec se rozhodl udělat z toho příběh o dvou nájemných vražedkyních. A tady mám s filmem problém. Jelikož film neustále balancuje na hraně, kdy ho můžeme brát vážně a taky nemusíme, a pak kdy je vážný. K tomuto vnímání navíc pomáhá dělení na kapitoly, které se ukázalo jako moc dobrá volba. Alexis Bledel se mě ve své roli líbila. Byla vtipná, uměla pronést dobrou hlášku a navíc jí to v převleku jeptišky slušelo. Saoirse Ronan je mnohem citlivější a taky to dokáže správně prodat, navíc pořád vypadá jako malá holka(v tomto filmu), takže její dilema je uvěřitelné a z jistého pohledu i pochopitelné. James Gandolfini je tady skvělý. Jeho postava je krásně zahraná a je z ní cítit bolest, láska a strach a nakonec si ukradne pro sebe nejlepší scénu filmu. Ve filmu je pár srandovních momentů, kterým vládnou krvavé fontány a snová sekvence. Violet & Daisy je zajímavý film, ve kterém každý dialog má své opodstatnění a vše co vidíte má nějaký význam, i když se to celé moc nebere vážně, jako sami hrdinky. (19.12.2013)

Bledel a Ronan. Dve dievčatká, ktoré sa hrali na profesionálky, assasínky. Dobrý úvod. Ten diváka naštartuje, vtiahne do deja. Ale potom to už chytá taký zvláštny feeling. Riešia sa veci, emócie, pohnútky. Nie je to zamotané, kamera je pútavá, niektore zábery sú tak ladené, že sa nad nimi jednoducho musíte zamyslieť. Nie je to čistá akcia, nie je to ani čistý art. Také niečo medzi tým. Za ústrednú dvojku a originalitu 2 z 5 (01.03.2014)

Tak holky sa nám chceli hrať na Tarantina? No dojemné. Verím, že by na to pod iným vedením určitý potenciál mohli mať, ale to by musel mať gule na pravom mieste aj autor filmu. Stačilo by asi vynechať lacný pátos a z dejových zvrat(k)ov vyberať len tie vkusnejšie. Veď ako všetci vieme, niekedy je menej viac. Nie každý je totiž schopný toho, čo vyššie zmienený pán režisér považuje za štandard, ktorý zároveň aj určuje. Ale tak ok, dievčatá si zablbli a priznávam, bavil som sa. Bola mi však sympatická len jedna z nich, Saoirse. Možno je to tým, že zamýšľanú nevinnosť v sebe ešte aj mala (hehe), nie ako Alexis Bledel, ktorá bola za podobnú drsňáčku už x rokov predtým v Sin City. (28.10.2015)

Takřka povídková nedětsky infantilní pošahaně skoro-brutální snová artová... věc. ~ Uniká mi smysl dávat do kin dva roky starou věc, ale tohle je... zvláštní. Má a nemá to příběh, je a není tam několik otevřených nedořešených ale vlastně ani pořádně neotevřených dějových linek, ale zajímavě to vypadá a prostě se na to povídkově roztrhané vyprávění dobře kouká. Pomalu se prolínající a vysvětlující se příběh, u nějž vysvětlení nedojdete. Nebo možná ano, záleží na tom, jak si film zkonzumujete a vysvětlíte - přátelství a důvěra vs. dětsky pitomé ambice a sny. Takovéhle ztvárnění a způsob vyprávění mi prostě přišlo zajímavé, zvláštní. Za tohle bych byl ochoten dát tři hvězdičky - užijete si to, ale vypaří se to z hlavy. KDYBY! Kdyby nebyl tak skvěle vybraný casting v podstatě skoro všech postav (i těch mrtvých nebo umírajících). ~ Čtveřice 'konkurenčních' zabijáků byly slizké tfujky :), OK. Ale obě hlavní představitelky se fakt povedly, protože obě herečky jsou zvláštní. Nemohu u nich říct, že bych nad nimi slintal :D, fakt ne, ale jsou svým způsobem zajímavé, zvláštní. Saoirse mi přijde jako o něco známější ksichtík, víc mě ale překvapila právě Alexis, kterou jsem snad nikde jinde neviděl (jo, viděl, ale v paměti mi další role neutkvěly) a nepamatuji si ji (pořádně) odnikud jinud než právě jako jednu z Gilmore Girls, kde to skutečně byla ještě holčina. A najednou si žvýká gumu a vyprazdňuje zásobník. Obě vedle sebe prostě působí lehce étericky, vzhledem k jejich 'koníčku/obživě'. Perličkou je skutečně Gandolfini, kterému byste skutečně po pár minutách s ním pomoci nechtěli. Za tuhle hereckou trojku skutečně hvězdičku nahoru. ~ Je to lehce akční, o něco víc morbidní, ale v hlavně je to zvláštní. V dobrém slova smyslu :) A to včetně použité hudby. ~ PS: Na film jsem původně nechtěl, ale teď jsem rád, že jsem se přemluvil a spolu s dalšími pěti lidmi si počkal až do konce titulků. A i se zasmál. ~ "Dude, you are vegetarian!" (26.07.2013)

Zaskákat si s citově rozháranýma slečinkama panáka, ať už křídového na chodníku nebo krvavého, na gangsterech v obýváku, na to už jsem asi trochu starej. Nebo ještě ne dost? Ne že by tam nebylo pár milých momentů (Violet leze pod sprchu po mrtvolách nebo ta bublina žvýkačky), jenže paci paci pacičky se Segrestorem :-) a jiné mimózní infantilnosti to vše spolehlivě zabijou. Jo, když už je řeč o zabíjení, slovy Vincentova parťáka Julese: „Za normální situace už byste byly, holčičky, obě na prkně, ale prožívám teď přechodné období a nechci nikoho zabít...“ Takže nezabiju ani ty dvě slečny, ani ten film. Nedám mu Odpad! a nešoupnu ho do popelnice (à propos, co vlastně chudince Violetce, kromě toho nacpání do popelnice, ti čtyři sviňáci ještě provedli? Já bych pár nápadů měl ;-). Chvílemi to není špatná kill-konverzačka. Navíc, sám James Gandolfini si zaslouží (in memoriam) alespoň dvě hvězdy. Třetí hvězda je na nové šaty pro moje holčičky. Schválně jen na jedny, ať se o ně ty citově deprivované kozy poperou!       Jo, a tenhle znáte? Jde táta rajče (režisér Fletcher), máma rajče a malé, uňuňané rajčátko (tento film) do kina. Rajčátko se loudá, táta mu jednu flákne a povídá: „Tak pojď, ty kečupe!“             „Kečupe...“ (25.07.2013)