Autopohádky

Hodně příjemné a neotřelé pásmo animovaných pohádek, které bohužel spojuje ne příliš funkční hraná linka. Ale první příběh O princezně, která se nesmála je velmi milý. Účetní a víla je naprosto okouzlující, zejména díky přednesu Viktora Preisse, stylizace je půvabná a překvapila nakonec i ta Lucka Bílá. O rybáři Maršíčkovi osloví zejména nápadem ploškové animace v reálném prostředí a Vincent je tu pro ty nejmenší, kteří jsou odchováni moderní grafikou bez smítka nostalgie. Za mne tedy ano. (02.10.2016)

Autopohádky jsou hodně nezávislý počin. Nejde o nic a lá Fimfárum. Možná právě proto, že tvůrci nespolupracovali s žádnou televizí, což je v současné době celkem rarita. Odnáší to pak ale po stránce scenáristické, občas kamerové. Přesto jde o něco, co samo o sobě má smysl. Jeho umístění do kin by ale bylo už na delší diskuzi… (09.11.2011)

Je to takové monotematické Studio Kamarád, které místo JůHeláků moderuje Ondra Vetchý. Takže spojováky de facto o ničem, nijak to výsledné dílo nepovyšují. První pohádka naprosto standardní, obyč kluk princeznu tentokrát klofne na auto, jinak vůbec nic objevného. Druhá “pohádka” podle mě pro děti nevhodná, lakomej pan účetní hledá způsob, jak se zbavit víly, která mu leze do peněz. Autoři třetí pohádky si vypůjčili pohádkovou klasiku, chudý rybář vytáhne zlatou rybu, resp. rybího krále a nechá si od něj vytunit auto. To mě neuráželo, bylo to vynalézavý, ale líbivý moc ne. Čtvrtá pohádka o klukovi, co tak miloval auta, až se jím sám stal. Záležitost pro děti do pěti let věku. A to by mohl být největší problém autopohádek. Komu měly být určeny? Tři příběhy jsou infantilní, jeden snad ani není pro děti. Po delší době se mohli ve filmu realizovat čeští animátoři, to je na tom patrně to nejpozitivnější. Že to ale mohlo být lepší, mnohem lepší, tak na to bych dal krk. (06.01.2020)

Pěkně provedená sprška animovanejch příběhů docela potěšila, hlavně první dvě, které se mi animací líbily nejvíc. Další, animovaná v interiéru bytu jako v prostředí animovaného světa, už nebylo ono a digitální animace se mi taky moc nelíbila. Vetchý i ostatní herci v hraném mezipříběhu byli většinou skvělí, ale ten příběh o duši auta mě nezaujal... i když ten vztah ke své škodovce měl pěknej... :-) (08.10.2012)

Večerníčkovská dětinskost hrané spojovačky i první autopohádky mě zaskočila, ale dál už to bylo jen lepší. Především hned ta druhá, „Účetní a víla“, nadchla svou praktickou poetičností („Říká si víla a stojí peníze jako každá ženská.“ :-)), třetí pak originální ploškovou animací v reálném prostředí (okna na hřbetech knih), počítačová čtvrtá zase ušla díky moderní energičnosti. Nakonec i to pojíždění Ondřeje Vetchého za odpovědí na otázku „mají auta duši?“ se ukázalo jako poměrně roztomilé. (20.09.2021)