St. Helen's Island
Obsahy(1)
Příběh zpěváka Františka, člověka sobeckého i milujícího, který se živil jako hudebník na zaoceánských výletních lodích. Postupně se odcizil své rodině a zůstal sám. Na radu přátel se vydává hledat dceru do tisíc kilometrů vzdálené krajanské vesnice Svatá Helena v rumunském Banátu. Setkání s lidmi, kteří žijí v souladu s Bohem a přírodou a pátrání po dceři, která o sobě nedává vědět, nakonec smíří Františka s myšlenkou, které se s přibývajícím věkem tak bojí, že dožije život ve vyhnanství samoty. Věci však dostanou nečekaný spád... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (29)
Tohle se mi těžko hodnotí. Na jednu stranu je to dost amatérské, kamera mě vyloženě vytáčela, hlavně když se pořád nesmyslně přibližovala nebo oddalovala, je to zbytečně natahované, tu ani ne hodinu a půl to nedá, ALE... překvapivě z toho jsou cítit nějaké emoce, člověk s hlavním hrdinou soucití, hudba se tam zajímavě hodí, Laďa Kerndl není vůbec špatný jako herec, příběh docela funguje, moc jsem se u toho nenudil a navíc, to je jeden z mála filmů, který (když je to v Česku) odehrává v Brně a okolí. Žádná Praha, která je v každém českém filmu, prostě Brno. A pak se to ještě odehrává v Banátu a je to lehce poetické, což v dnešní době v české kinematografii vůbec není. Normálně bych dal 2*, ale oproti obyčejným českým filmům se mi to prostě zdá něčím celkem jiné. Proto nadhodnotím a dám 3*, ale ne jen kvůli jinakosti, ale hlavně kvůli Brnu, které snad od roku 2010 bylo jenom ve dvou filmech - Všechno bude fajn a Ostrov svaté Heleny. Ale saka, není to nějak málo? Proč v Brně nikdo netočí? Tenhle film si rozhodně nezasloužil takhle hrozně zapadnout. 3* ()
Aneb Ládi Kerndla výlet do rumunského Banátu. Esteticky i obsahově Ostrov dokonale zapadá mezi bulvární portréty slavných (resp. těch, kteří by slavní ještě chvíli být chtěli), ačkoli přesnější žánrové zařazení není jednoduché a nejspíš v něm neměli jasno ani tvůrci. Na psychologické drama jde o dílko ostudně zjednodušující – hrdina neprodělává žádnou proměnu a na konci se zdá být stejně nezpůsobilý žít bez osobní kuchařky a pradleny jako na začátku. Na speciální díl Cestománie, k němuž má prostřední cestopisná část poměrně blízko, je to zas neskutečně r o z t a h a n é – jako kdyby tvůrci v zájmu česko-rumunského přátelství nechtěli vystřihnout jediný záběr krajiny, jedinou hlubokou pravdu vesnické stařenky. Snesitelná je tahle programová vycpávka díky své délce, roztomile mizerným scénám typu Kerndl kontra pizza s kečupem a napínavému čekání, kdy se konečně objeví titulky slibovaná Vilhelmová. 30% ()
Když je mně špatně a ležím v horečkách s chřipkou a chcípu, tak mně každý film přijde jak od Spielberga. Tohle neplatí o filmu, co se v našich kinech moc neohřál. Chraplák Ladi Kerndla, co si hraje už nějaký ten pátek na českého Franka Sinatru, je pak to jediné, co si lze na filmu zapamatovat spolu s jeho perfektními jazzovými výstupy v klubu. Se závěrečným zpěvem Vilhelmové trošku přestřelili. V nemoci je každý rád, když je pohlazen po duši a to bylo od tohoto filmu hezké, ale jinak nemá moc co nabídnout. Respektive, svoji šanci zařadit se k divácky vyhledávaným českým titulům zcela propásl. Předně Kerndl herec nedosahuje kvalit Kerndla hudebníka. Fajn, po vzoru "naturščiků" šel do toho, ale ovládat hlas umí hlavně ve zpěvu, jinak neodboural svoji moravštinu, jejíž dialekt "dobrééé večer" lze omluvit původem jeho postavy z Brna. Jeho neherectví o to více vynikne v obklopení hereckými profesionály. Nemyslím si však, že by svoji roli až tak zfušoval. Hrál, respektive většinou odříkával, v rámci svých možností a s nulovými hereckými zkušenostmi před kamerou, celkem snesitelně. Film zfušoval režisér Vlastimil Šimůnek. Chtěl si vyzkoušet po práci pro televizi také film pro kina, ale takhle se pro velká plátna netočí. Technická stránka filmu je ryze amatérská. Námět je silný. Stárnoucí hudebník neví, kolik mu ještě zbývá času, poté, co je mu diagnostikována zákeřná plicní choroba a jeho touha vycestovat za jeho dcerou do Rumunska se kterou se rok neviděl, je silnější, než obcházející smrt. S tímhle si režisér však nevěděl rady. Přišel s filmem, který se vleče odnikud nikam a co se vleče neuteče. V tomto případě se neotřelý námět proměnil na amatérskou a nefunkční fušeřinu s prvky nedomrlého dokumentu, to když se v ději přeneseme do rumunské vesnice, a jisté je jedno, tohle v kinech nemělo co pohledávat. I když z toho sálá relativní pohoda, těžko se o filmu dá psát jako o vynikajícím českém počinu. Lépe mu sluší televizní obrazovka. Jako plus vidím vedle autenticky nasnímaných brněnských lokací, neokoukaného Kerndla a spolu s ním slibný potenciál námětu, částečně volně inspirovaný a čerpající ze skutečného hudebníkova života, i jeho soukromého archívu ze zaoceánských lodních cest, který se ovšem v mimořádně fádní režii a celkové realizaci, utopil. Kerndlovu dceru mohla hrát jeho skutečná dcera Tereza. Film jako je tenhle rozhodně nepomůže českému filmu z krize. 40% ()
Režisér Vlastimil Šimůnek, který má za sebou sedm dílů 13. komnaty a točil i tu od Laďi Kerndla nebo Pavla Bobka, se snaží o autentickou osobní atmosféru. Nezapře svůj profesní původ, takže během pokusů o dramatické dialogy nepochopitelně dlouho zabírá detaily okolních předmětů. Jeho dokumentární přístup ale vyloženě nefunguje. V česko rumunské vesničce zapadlé v Karpatech, kam se hlavní hrdina vydá najít dceru, se kromě hledání a času zastavuje i děj filmu. Každodenní kolorit snímá ušmudlaná digitální kamera. Místní neherci jsou z ní viditelně nervózní, přesto ze sebe tlačí křečovitá moudra. Rádoby poetický Ostrov svaté Heleny se strašně snaží být dojemný. A strašně to nejde. Koně, krávy, povozy, a Kerndl vycházející z latríny prostě působí jenom jako ne moc dobře natočené video z ne až tak lákavé dovolené. ()
V poslední době se setkávám s názory, že Češi snad už ani neumějí udělat opravdu kvalitní film a bohužel jsem donedávna musel souhlasit! Až na pár vyjímek jako Protektor či Habermannův mlýn se tu u nás opravdu hemží směs vykrádaček (Ženy v pokušení ) s příběhy, kterým by to snad i víc slušelo jen v televizi. Celkově 80% - minimálně 10% a ostatní procenta jsou za odvahu do podobného projektu jít, bravurně ho zrealizovat a ukázat lidem, že naše kinematografie se neřítí do propasti! ()
Reklama