Konečná

Solidní přestřelky a potěšení z toho vidět zase v akci starého dobrého Arnieho jaksi nedovedou převážit scénář, který by se spíš hodil k nějaké televizní okrajovce a jehož největším problémem je řada přihlouplých a absurdních kliček, které mají vysvětlit, proč je Ray se svou svéráznou partičkou na mexické zlosyny sám. Laciný a otřepaný humor mne také nenadchnul - sorry, ale v roce 2013 se nehodlám smát scéně, v níž vetchá stařenka popadne deštník - ehm, brokovnici - a rozhodne se to natřít urostlému bídákovi. (18.02.2013)

Tak spíše ne-e, než jo-o. Očekával jsem osmdesátkovou poctu, pomník a trošku té sebechvály. Obdržel jsem samohanu v dosti nevzhledném hávu. Verbitch si to zase shrnul tak pěkně, že na něj s radostí odkazuji a pošetřím si díky tomu klávesničku (Herr Jirži, mě naopak džekec Noksfile líbila se. Ona ten posletni důfot, že to dochledět do konec, ja? Chumor a tak dal. Sranta to plpy jak minister Bendl, ale poržhad ještě natpruměr oproti sbytek filma). (28.06.2013)

No bylo mě trošičku smutno když jsme si čet články o tom jak Arnie a Sly mají na kontě propadáky a protože jsem přítel starých dobrých akčních časů, rozhodl jsem se, že zvednu svůj, ženami tolik obdivovaný zadeček a na 107 minut ho ubytuju v sedačce multikina. Jako já si nestěžuju ani na sedačku v multikině ani na film. Samozřejmě můžeme spekulovat jak ten film byl ve stínu reflektorů, kdyby v něm nehrál big Arnie, ale taky na to můžeme mrdat a já volím druhou variantu. Osobně jsem se na film těšil a taky trošku obával, ale Arnie ze sebe mačká osmdesátky jak může a já spokojeně předu, protože všechny ty akčnáčky dnešní doby typu spidermana jsou tak nuceně cool, až mám pocit, že sleduju omalovánky, plnejch učesanejch chlapců - manekýnů ve značkovým oblečení, kterým dá marketing dotyčnýho hollywoodskýho studia nápis akční hrdina a vypustí ho rejžovat zlaťáky, jenže já mám radši chlapáky ze starejch časů, co vezmou pořadnou flintu a ulevěj přelidněný planetce o několik zbytečných existencí a neřešej zda maj na hlavě holubí hnízdo. A taky mám rád chlapy co nelítaj dvacet metrů nad zemí přivazený za ocelový lanko a jakože karate, ale co uměj dát starou dobrou ránu pěstí a ucedit u toho sarkastickou hlášku. Jo to všechno mám rád a je fajn že s tím vším co na akčnácích miluju jsem si tady moh podat ruku a říct "těší mě". Tak vítej zpět Arnie, rád vidím že si opustil brány politiky a nastoupil zase do továrny na sny, protože tam si vždycky patřil a doufám že už tam navždy zůstaneš a já se budu vždy těšit na tvou práci, chlapáku . (19.02.2013)

Pomerne dosť šokujúci prepadák na úkor kvality snímku, aj keď sa musím priznať, že plná objektivita ide v mojom prípade bokom. Arnie je srdcovka a nedá sa nepridať pol bodu naviac. Je jasné, že film nemal očakávania v trhaní rekordov tržieb, ale napriek tomu sa jedná o príjemnú akčnú jednohubku s pomerne sviežim nápadom, obstojnou réžiou, miestami prekvapivo slušnou akciou, humorne odľahčujúcimi scénami s dobre vypointovanými hláškami. Preto je mi ľúto, že Arnoldov comeback nemal takú návštevnosť, akú si právom zaslúžil. Možno je fanúšikovská základňa jeho a ostatných oldschool akčných borcov už stará nato, aby si zaspomínala na takúto ikonu. V mnohých prípadoch je príčina zanevretia jasná, tu ale dávam jasné 4* za potešujúcu guilty pleasure. 80%. (21.05.2013)

Konečná má jedno zásadní pozitivum. Na nic si nehraje. Nesnaží se nám totiž nacpat nějaký hlubokomyslný nebo spletitý příběh třeba s nádechem nějakého tajemna. Ne, je to pravý akční film, kterému lze sotva co vytknout. No schválně, příběh jednoduchý jako žebřík, automobilové honičky jako z NFS: Most Wanted, střílení ze všech možných zbraní, krev a roztrhaná těla, návrat Arnolda a humor, humor, který stříká z každýho záběru. (Teda, mně to aspoň tak přišlo, protože jsem se musel furt smát). Určitě bych mohl jmenovat dál. Například záporák byl perfektní. Nebyl to žádný debil, jen měl prostě trochu smůlu a hlavně, na konci cesty, na konečný, stál Arnie. Možná filmu chybělo větší vykreslení postav, nebo rovnou lepší postavy, aby bylo zkrátka komu držet palce, ale to nikoho po deseti minutách už netrápilo. Arnold zde představuje starce na vejminku, ne žádného kovového likvidátora a to je prostě fajn, to nám, co mají plakát Johna Matrixe na zdi, stačí. Druhý den, jsem už sice nevěděl, o co v tom kině šlo, ale jedno vím jistě: „Dobře, že je zpátky. Konečně.“ (11.02.2013)