Synové Norska

"Podívej se na to. Podívej se na to všechno. Je to kurva bordel, ale líbí se mi to! Je to k popukání. To je svět, a ten se skládá z malinkatých kousků výkalů. Blbost. Chaos je blbost. osobnost je blbost, všechno je blbost, ale jakmile to pochopíš, zjistíš, že v životě je všechno možné. ACH ANO, SVOBODA JE HOVNO. HOVNO JE SVOBODA. JAKMILE TO POCHOPÍŠ, JE MOŽNÉ COKOLIV." (14.02.2016)

„Máš kolu? - „Kolu? Černou krev kapitalismu?“ Čekal jsem něco pořádně střeleného a zábavného. Ovšem dostalo se mi vcelku rutinní podívané. A nad komedií (která probleskovala jen chvílemi) čnělo smutné drama. A s hlavním hrdinou se mi moc ztotožnit nepodařilo (stejně jako s jeho otcem). Jasně, člověk ho litoval a zároveň chápal, že s takovouhle výchovou (a navíc pak ještě po tragické události) se „vyprofiloval“ zrovna takhle, ale to neznamenalo, že by mu měl nějak rozumět či s ním víc sympatizovat. A tak divák sleduje jeho bouřlivé a problémové dospívání bez většího zapálení, občas zpozorní u nějaké té zajímavější scény či pasáže (úvodní „banánová párty“, otcův výstup v ředitelně, návštěva nudapláže, bubeníkův záskok či „ chutný dortík“), ale v podstatě jím film rychle provane a najednou sleduje závěrečné titulky (a v mém případě ještě smutní nad tím, jak málo byla využitá Sonja Richter). Nemůžu říct, že bych se přímo nudil, a třeba hudba byla fajn (ačkoliv jsem jí čekal víc), ale celkově mi z toho vychází pouze slabší průměr. (13.07.2016)

"Chlapci a děvčata pěstujte prasata, Země je kulatá a svinstva je tu dost, dost, dost..." Už ani nevím, která punková kapela mi tenhle střípek textu vtiskla do vzpomínek, ale nijak mě to netrápí. Jako obyčejná metalová mánička bez potřeby rebelie proti všemu jsem punkem zůstal neosloven. Na druhou stranu ale na dost věcí zvysoka seru a jsem línej jako prase, čili kdo ví, možná jsem i víc punk než Johnny Rotten. Ale teď k Synům Norska, v podstatě jednoduché pojednání o tragédii, která vstoupí do života jedné lehce ulítlé, ale nadmíru šťastné rodiny a o tom, co bylo dál. Od smutku přes šílenství a fázi navšechnovámseru až po návrat k normálu. A o tom to (tady bych měl napsat kurva) je. Svým způsobem paradoxně pocta punku, která tak trochu chčije proti větru a plive do ksichtu nesmyslným vzpourám. I když ono je asi potřeba si projít žumpou, aby si člověk vážil těch na první pohled všedních "malých" krás. P.S. Tak hranatej zase nejsem, laskavý a úsměvný to bylo taky, možná i víc. (29.07.2016)

NO FUTURE... Tragikomedie, více asi tragi než komedie, potěší zejména fanoušky Sex Pistols, jelikož Iggy Pop tu vedle nich vypadá málo odvázaně. Je svět opravdu zlý a stojí za hovno? Jsou chvíle, kdy se zdá, že ano. Snímek si lze vykládat různě, což je fajn - vzpomínky na 70.léta, režisér byl pankáč (vzhledem k roku narození proč ne), anarchie je všelék, volná výchova není cestou k důvěře, i když lidé dělají špatné věci, nemusejí být zákonitě špatní a ještě asi dalších tisíc možností. Dávám 2* za film, 1* za Pistole a 1* za letitého Rottena... a připíjím otrávenou krví kapitalismu! (29.05.2014)

při sledování tohoto filmu mě často napadali podobné Pelíšky, ale samozřejmě na norský způsob. Určitě bylo zajímavé sledovat tendence v 70.letech, kdy rebelové se spíš hlásili k levičákům. Zdejší obsah mě lákal na zajímavý zážitek, ale po skončení jsem nakonec cítil spíš zklamání. Na můj vkus byla tato punkersko-hippiesácká tragikomedie neslaná nemastná, tak ani nevyskočí na 3 hvězdičky. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (04.12.2015)