Terapie láskou

Když se do sebe zamilují dva magoři, je to zábava. Pokud má navíc jeden z nich magora i otce, je to zábava s korunkou. Dialogy jsou hyperaktivní lahůdkou a závěrečné sázkařské orgie jakbysmet. Nic víc divák hledat nesmí - pro samotnou romanci zase tolik prostoru nezbývá (naštěstí) a povinný závěr je skutečně jen povinností. Jennifer Lawrence - palec hore (zase). (07.07.2013)

Pro někoho bude Playbook uštěkaným dramatem, kde se postavy jenom hádají, střílí po sobě diagnózami a štěstí hledají skrze priority, které nejsou úplně srozumitelné. Pro mě je Playbook zpovědí, budíčkem, silou života i vykřičenou touhou po štěstí. Když řeknu, že právě na konci filmu jsem měl pocit, že ať se stane cokoli, tak mám šanci dokázat to, co je pro mě v životě nejdůležitější, bude to znít jako nejotřepanější klišé. Jenže právě do téhle upřímné nálady mě Pat a Tiffany dostali. Od prvního monologu do strhujícího konce. (08.02.2013)

Nejkrásnější pohlazení po duši, jaké jsem zažila za hodně dlouhou dobu. Tiffany a Pat jsou dva lidé, se kterými se život nemazlil, dokázali se však postavit a najít svou pravou terapii. Velká poklona Davidovi O. Russellovi nejen za režii, ale i za ten fantastický scénář, každá scéna má pevně dané místo, má smysl a většina slovních přestřelek směřuje k nějaké pointě. David má navíc smysl pro velké momenty, vždy danou scénou dokáže zaútočit na to správné místo diváka. Film, u kterého se budete smát i plakat, někdy i oboje zároveň. Jennifer Lawrence a Bradley Cooper jsou fantastická dvojice, chemie mezi nimi byla obrovská, Bradley podal svůj dosavadní nejlepší výkon a Jennifer zde má hned několik silných scén, kterýma mě totálně uzemnila. Krásně natočený film, který je vyloženě dárkem pro všechny, kteří zažívají nějaké špatné období, a mám pocit, že právě pro ty to David celé točil. Úžasný filmový zážitek a už se moc těším, jak si na to zajdu do kina a tento malý skvost představím dalším a dalším známým. (13.01.2013)

To jsou mi zase homoódy a enormně přebušená procenta! Prý "nejorginálnější romantická komedie", "skvostná romance" a podobné výstřiky životem zklamaných vdov a obézních hochů, co nepokrytě vyleštili u Hladových her. Hovno, je to terapie žehem. Základní kostra postav nepatrně originální je, protože tokání mezi nymfou s přetočeným tachometrem a maniodepresivním pacošem tu snad ještě nebylo, ale o komedii nemůže být řeč, romantické to je asi jako morová rána, a tak nakoupíte jen dvě hodiny oscarově klišovitého žvanění zakončeného hříšným kancem, u kterého by pošel nudou snad i závodní psychiatr. Pravdou je, že slečna Lórencová by už jen svým medovým basem mohla úspěšně napomáhat při odběru spermatu, a tak se u toho dá alespoň trochu rozjímat o čvachtání v loužích a polohových závodech v olympijském bazénu. Ani Bredlyho tentokrát nezabili, je sladký a hraje jako o život a na své si tak dozajista esteticky přijde i menšina s rektálními teploměry. (11.02.2013)

Jediná chemie v tomhle filmu je na předpis z lékárny. Miluju romance narušených lidí, ale dávám radši přednost laskavé nadsázce Garden State před touhle plouživou stagnací z předměstí, zakončenou taneční vložkou á la Napoleon Dynamite. David O. Russell přepisuje dějiny - full retard a přesto na Oscara! (14.01.2013)