Muž, který zastřelil Libertyho Valance
The Man Who Shot Liberty Valance
Režie:
John FordKamera:
William H. ClothierHudba:
Cyril J. MockridgeHrají:
John Wayne, James Stewart, Vera Miles, Lee Marvin, Edmond O'Brien, Andy Devine, Ken Murray, John Carradine, Jeanette Nolan, John Qualen, Willis Bouchey (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Když se legenda stane faktem, platí legenda… Kariéra velkého amerického režiséra Johna Forda (1894–1973) začínala v době rozkvětu němého filmu a končila v šedesátých letech, kdy hollywoodský studiový systém procházel vleklou krizí a zástup mladých tvůrců čekal na svoji příležitost. Stálou součástí jeho rozsáhlé tvorby byl žánr typický pro americkou kinematografii jako žádný jiný – western. A jedním z posledních velkých Fordových westernů se stal film Muž, který zastřelil Libertyho Valance (1962). Snímek byl v době své premiéry většinou kritiky odmítnut jako mistrovo šlápnutí vedle, ale čas dal za pravdu těm, kdo v něm od počátku viděli důstojný příspěvek legendárního filmaře k pomalu se měnícímu žánru. Muž, který zastřelil Libertyho Valance je totiž poněkud atypický zástupce westernu. Černobílý snímek, natočený převážně ve studiu, bez širokých plání i bez režisérovy oblíbené lokace, jíž bylo Údolí monumentů, je vyprávěn jako vzpomínka na starou událost, kdy mladý právník Ransom Stoddard (James Stewart), který sice neuměl zacházet se zbraní, ale odvahy měl na rozdávání, zastřelil místního zločince Libertyho Valance (Lee Marvin), jehož se všichni báli. Že skutečnost byla jiná, to v té době věděl jediný muž, chovatel koní a zručný pistolník Tom Doniphon (John Wayne)… O rozpačitém přijetí filmu svědčí i jediná oscarová nominace (navíc neproměněná), kterou dostala legendární Edith Headová za černobílé kostýmy. V roce 2007 byl snímek pro své nepopiratelné kvality zařazen do Národního filmového registru při Knihovně kongresu. (Česká televize)
(více)Recenze (118)
Náhodou jsem na to narazil v TV - kdybych nezahlédl během přepínání Jamese Stewarta, skončil bych jako obvykle na ČT24. Když jsem překousl hrozný dabing, vyklubal se z toho příjemný netradiční western. Lee Marvin hraje pěkně zápornýho gangstera, James Stewart, jak už je zvykem, je čistý jako slovo boží. Díky tomu taky ohromí vesnickou dívku Veru Miles, kterou má vyhlídnutou pravý drsňák John Wayne. Takže s takovýmto obsazením se jiný, než dobrý flm ani neočekává. Jen ten závěr mohl být trochu lépe dotažený. ()
Druhé westernové setkání s údajnou režisérskou "legendou" J. Fordem. No upřímně: a co že je na něm tak legendární? Mě to přišlo opět dokonale nudné, nezáživné, upachtěné, místy směšné. Postavy na hraně nechtěné parodie - např. ta nejubožejší postava neschopného připosraného tlustého šerifa, jakou kdy western viděl. Film jako takový je nechutně patetický, americky patriotický a hercí jsou víc divadelní, než by to bylo únosné v Národním. Navíc po Stopařích, je to druhý film, který mi naprosto znechutil Johna Weyna a to ti Forde opravdu neodpustím. Vrcholem absurdnosti je fakt, že Waynovi i Stewartovi bylo v době natáčení nějakých 53 - 55 let a mají v retrospektivním vyprávění hrát "mladíky". Nevím co si pod tím Ford představuje, ale já bych si představil někoho max 30 let. Obsadit do takových rolí padesátileté fotry a maskovat to černobílou barvou filmu...? Trapnost dostoupí maxima ve scéně voleb, kde se Wayne otočí na chlapa evidentně minimálně 40tiletého a vyžene ho od voleb se slovy, že je na volby moc mladý!!! :-D To snad ne? Nejspíš tím chtěl opticky snížit zoufalý věk hlavních hrdinů, ale moc se mu to nepovedlo. Takže k té legendě: možná hloupé srovnání, ale vedle režie Howarda Hawkse, Sergia Leoneho nebo Kevina Costnera je Ford naprostý neumětel a kdo ho prohlašuje za klasika, či legendu, měl by si strčit rychle hlavu do prdele... Ne, John Ford není můj režisér. ()
Netradiční a bohužel ne úplně povedený western. Malé městečko sužuje pistolník Liberty Valance (skvělý Marvin) se dvěma poskoky, ale městečko se mu nepostaví. Šerif je tlustý, zbabělý a radši zaleze, novinář sice píše články, ale ze strachu se opíjí. Pak je tu pistolník Tom (tradiční Wayne), který by se postavit mohl, ale "náhodou" když se něco děje je vždy mimo. V hlavní roli je Ranson (nevýrazný Stewart), který se do městečka snaží přivést právo, ale pokud se právo nedá něčím vynutit je k ničemu, což mu nedochází. Oceňuji nápad, ale je to nuda, podpořená nulovou výpravou (3-4 lokace), černobílou kamerou a nevýraznými hrdiny. Od spojení Ford/Wayne/Stewart jsem čekal víc, ne že u toho 4* usnu. ()
Filmove stretnutie dvoch velkych hereckych hviezd v netradicnom ale originalnom westerne. Musim uprimne uznat ze ma prva polovica filmu ma az tak nedostala ale cim viac sa blizil zaver tak tym to bolo lepsie. Krasny pohlad na to ako sa divoky zapad menil na modernu spolocnost. 7/10 ()
Dneska už takový styl westernu působí místy až humorně. Zlý bandita vs právník pacifista vs šerif tlouštík nemotora vs John Wayne.. Až na pár scén bez pořádné atmosféry a hlavně dost průhledný děj. 6/10 ()
Fajn film s politickým podtónem. Není to tak úplně tradiční western, jak by možná mnozí očekávali – žádnou dobrodružnou akci, přestřelky či jiné běžné motivy z westernů moc nečekejte. Na druhou stranu je film dobře odvyprávěn, má dobré obsazení, a vtip. Rozhodně bez problémů zabavil. ()
Tenhle nestárnoucí klasický western si pokaždé znovu rád pustím .Samozřejmě by to nebylo ono bez Johna Wayna který je velice kvalitní a herec a pokaždé dá do své role vše . ()
Netradiční western, hájící spíše právo a soudy než střílení. ()
"How many times have I told you, the fork goes to the left of the plate, and the knife goes ..." "What's the matter with you? You superstitious or something?" Hoci musím oceniť Fordovu snahu nakrútiť trochu iný western, ide len o planú snahu o oživenie žánru. Ford sa totiž ani tu nedokáže vymaniť zo všetkých tých neduhov svojich klasických westernov, ako sú povrchnosť a nebotyčná naivita. Spôsobom, akým herci teatrálne prehrávajú a aj tým prízemným ("šaškovacím") humorom pripomína film nejaký druhotriedny sitkom. Nemôžem si pomôcť, ale tie akože vtipné postavičky na spôsob toho šerifa (Andy Devine) ma strašne iritujú, pôsobia nekonečne trápne. A ešte je to celé okorenené patriotickými drístmi (škola) a veľkou dávkou politiky, čo je síce možno vo westernoch nové, ale totálne nezaujímavé. Svoj názor na Johna "Hustého" Waynea ("Liberty Valance's the toughest man south of the Picketwire - next to me.") som už vyjadril mnoho krát, ale rád ho znovu zopakujem. Ako zvyčajne je hrozne toporný a tá jeho neustála snaha pôsobiť "cool" mi pripadá veľmi komická (podaktorí to nazývajú charizmou). Ešte k tomu vyzerá dosť prestarnuto a to čiernobiele podanie to nijako nezakrýva (má hrať postavu o 30 rokov mladšiu, ale vyzerá ešte staršie ako je jeho skutočný vek). Naproti tomu je James Stewart ako vždy bezchybný, aj keď je takisto na tú rolu pristarý (nie je to ale až také markantné ako v prípade Johna Waynea) a aj keď trochu prehráva (čo mu zrejme prikazuje rola). Z ďalších hercov musím určite vyzdvihnúť výborného záporáka v podaní Lee Marvina a potom ešte slušné výkony Very Miles (Hallie) a Edmonda O'Briena (vydavateľ). Okrem hereckých výkonov vidím ako jediné pozitívum filmu ten jediný strelecký súboj v závere a s ním súvisiaci zvrat. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. "This is the West, sir. When the legend becomes fact, print the legend." ()
Po těch letech těžko hodnotit, ale z dnešního pohledu mě ani tak hvězdné obsazení nedokázalo vtáhnout do děje. V kontextu tehdejší doby byl možná zajímavý onen posun od čistokrevného westernu k civilnějšímu podání nebo dokonce nadhození morálního problému střílejících účastníků, ale pro mě to byl jen pohled pro pamětníky do starých šedesátých, bez opravdového života. To se mi nestavá u starších kousků, dokonce ani u starších Fordovek, u jen o pár let mladších skutečně drsných podívaných Peckinpaha nebo Leona pak už vůbec ne. Na jedno podívání... ()
Já si snad nikdy nezvyknu na Jamese Stewarta jako na hereckou legendu ve westernech, topornějšího herce jsem snad ve westernech neviděl... Jediný co mu jde, je role kuřete jako tomu bylo v příšerném filmu Firecreek. Asi se mnou někteří nebudou souhlasit, ale nemohu si pomoct. Plusem tohoto filmu je zde John Wayne, který zde hraje takovým neurvalým způsobem burana, ale pořád je prostě lepší než Stewart. Dvě hodiny na takový film je moc dlouhý a navíc na to, že je to z roku 1961, tak se jedná o komornější záležitost, kdy film připomíná spíše divadelní představení, než film. 50%, ale tedy zachraňuje to John Wayne, ten kdyby tam nebyl, tak dám dvě hvězdy, jelikož Stewart je marný. ()
Ač waynovsko-fordovsé westerny rád nemám, tak tenhle nebyl vyloženě zlý jako třeba jejich Rio Bravo z roku 1959. Tenhle kousek ale tematizuje zajímavé motivy: Třeba motiv řešení konfliktů kultivovaně skrze právo a politiku či skrze přímé násilí. I proto je tento film více konverzačním dramatem než akčním filmem (což je dobře, protože v tu dobu ještě akce za moc nestála), ale zase to nejde dost do hloubky na to, aby mě to vyloženě pohltilo. Dále je tu poměrně dobře vykreslený typický westernový motiv odvážného pistolníka, který bojuje za svět, jenž ho už brzy nebude potřebovat. Jako celek je to docela fajn - má to dobře vystavěný příběh, který zpracuje řádku témat a na konec odkryje to, kdo vlastně zabil toho psance Liberty Valance. Jenže - v celém filmu jsem si nenašel scénu, na kterou bych se rád podíval znovu. Snad bych řekl, že mě příliš neoslovily postavy svým charismatem/povahou. Chápal jsem, co se jim děje a o co jim jde, ale nijak ke mně emočně nepromlouvalo. Wayne je mi třeba protivný už jenom svým samotným vzezřením. V jistém smyslu to asi příliš jede v zajetých kolejích. O deset let starší High Noon mi přišlo tematicky zajímavější, silnější a relevantější a ještě to má o 30 min kratší stopáž. ()
Příběh tohoto vesternu mi přišel hrozně mdlý a uspávací. Kdybych se na to koukal někdy večer, určitě bych u toho usnul. John Wayne a Lee Marvin zde však mají skvělé role. James Stewart mě tady moc nebavil. Bohužel pro mě on byl ústřední postavou příběhu. Slabé 3*. Pozn: Přesný negativ mých pocitů z filmu napsal uživatel jojinecko. ()
John Wayne, James Stewart, Lee Marvin a Lee Van Cleef v jednom filmu, o kterém se říká, že patří mezi ty nejlepší. Jedná se o netradiční western, který je sice hlavně konverzační, ale tématem cílený. Jistý právník se snaží prosadit právo ve městečku, kde se stále vše řeší zbraněmi. A co takhle státní zastupitelstvo? Každý představitel své role má přesně takové místo, jaké u nich známe a které jim sedí. James Stewart je naivní právník, který zbraně odmítá, John Wayne drsný rančer vědíc si se vším rady, Lee Marvin jako šílený padouch a Lee Van Cleef coby jeho přisluhovač. Mohutné střílečky tu nelze očekávat, protože se jedná spíše o drama s politickou tématikou. Režisér John Ford si s tím poradil velice bravurně a nelze tomu tedy nic vytknout. Bohužel ale film hodně zestárnul a tak dnes může dosti nudit. Ale to už je u starších filmů takový úděl. ()
Pořád si kladu otázku, jestli MWSLV vypadá anachronicky záměrně, nebo jednoduše už nebyly peníze na realističtější pojetí. Vzhledem k autorově minulosti bych se spíš přikláněl k tomu prvnímu. Možná ještě větším problémem je, že se děj má odehrávat v rozmezí několika desítek let a já Stewartovi v jeho 54 letech nedokážu uvěřit mladého čerstvě vystudovaného právníka. Naivní je i romantická zápletka, kde si dívka od plotny nevybere alfa samce Johna Wayna, ale chudého a neohrabaného zakřiknutého Stewarta. Tento nefunkční model romantiky je nám vnucován do dnešního dne jistou ž. Hollywoodskou skupinou. No, ale Wayne uměl a je radost ho sledovat. ()
cely film je spise prumer, ale zaver to zveda na 4*, skvele herectvi zejmena johna wayna a lee marvina, stewart se s nimi spise svezl, ale zrejme to byl zamer rezisera. konci era zbrani a prava silnejsiho a zacina doba zakona a svrchovanosti statu. ()
Nejdřív jsem byl trochu zklamaný, že je film černobílý,ale děj byl natolik zajímavý a strhující, že jsem na nějaký barvičky úplně zapomněl. ()
To se takhle na jednom filmovém plátně setkali James Steward a John Wayne a vzniknul z toho vydařený western. Film je v podstatě příběhem senátora Ransoma „Ranse“ Stoddarda, který se svou ženou cestuje na začátku 20. století do Shinbone, města v jednom nejmenovaném americkém západním státě. Účastní se zde pohřbu svého starého přítele Toma Doniphona, a na dotaz místního novináře odpovídá svým 25 let starým příběhem. Tehdy byl Ranse jako mladý a idealistický právník zbit a okraden psancem Liberty Valancem a jeho kumpány poté, co vstoupil na tehdy ještě nespravované teritorium na západě Ameriky. Zbitého Ranse našli Tom Doniphon a jeho údržbář, vzali jej do Shinborne, kde se o něj postarali a Tomova přítelkyně Hallie jej ošetřovala. Ranse se dozví, že Valance terorizuje Shinborne a okolí, protože místní šerif Link Appleyard je příliš zbabělý a opilý na to, aby ho zastavil. Tom je přesvědčen o tom, že Valance rozumí pouze síle, ale Ranse jej chce dostat před soud a využít k tomu zákon. Ranse začne pracovat jako obsluha ve steak housu Petera Eriscona a spřátelí se s redaktorem místních novin Shinborne Star jménem Dutton Peabody. Ranse zjistí, že Hallie je negramotná, a tak otevře školu pro děti a dospělé, kteří neumí číst ani psát - těch je tu většina. Valance jej jednoho dne zesměšní přímo když nese Tomovi jeho steak, a tak se rozhodne naučit se střílet, což jej zase hodlá učit Tom. Tom má také určitě v plánu vzít si Hallie. Muži z města Shinbone uspořádají setkání, během kterého se mají volit dva delegáti, kteří budou město reprezentovat ve Washingtonu. Ranse a Peabody jsou zvoleni a Valance to i přes podporu svých dvou kumpánů totálně projede a vyzve Ranse k boji, a tak je Ranseovi doporučeno opustit město, což on odmítá. Valance má v plánu další nepravosti, ale Ranse se nechce jen tak vzdát. Pracuje tedy celkem na třech věcech: na svých pistolnických schopnostech, na vzdělávání místních vidláků a na zahrnutí tohoto neorganizovaného území do americké Unie. Jak moc v tom bude úspěšný se ukáže nakonec. A také se především ukáže, zda on byl skutečně tím mužem, který zastřelil Libertyho Valance, reprezentanta bezpráví a chaosu tzv. Divokého Západu. Podle mě se tento film povedl, John Wayne mu dal svaly, James Steward rozum a Vera Miles jistou krásu a půvab nevzdělané ženy, pracující v kuchyni. A ty steaky které se tam smažily, ty byly skutečně obrovské, přesně takové, jaké pořádný chlap potřebuje! ()
Vynikající klidný western . Dokonale natočený , napsaný ... a především zahraný !!! Všechny rozhovory nebo scény , kde se objevují John Wayne i James Stewart jsou vybroušený diamant . Dokonalý , dnes ne tak moc známý film . ()
„Either you leave town or tonight be on that street alone.“ Videl som 124 min. verziu. Film nezačína šťastne, ale na westerny alebo postwesterny sa nostalgická nálada hodí. Nie je však dobré ňou bez akéhokoľvek iného trochu viac adrenalínovejšieho a dramatickejšieho prvku začať film. Lepšie by ju bolo do filmu pridať až po tomto prvku. Názov tiež filmu nerobí dobre, lebo je spoilerom. Na počiatku hrdinská hudba a úvodné titulky (celkom štýlové), ako to už býva. John Ford už vtedy mal skúsenosti s farbou, no rozhodol sa pre čiernobiely obraz. James Stewart dobre hrá komunikačný prejav sebavedomého senátora. Súčasnosť príbehu je nuda, aj keď v nej vidíme správne hodnoty, tak sa v príbehu presúvame do akčnejšej minulosti. Lee Marvin je rozpoznateľný podľa hlasu, keď žiada pohoničovho ochrancu vyhodiť náboje z brokovnice. Woody Strode je pomocníkom Johna Waynea, ktorý hlavného hrdinu nájde zbitého. Vera Miles zasa hrá girfirend of John Wayne (aspoň podľa plotu na wiki), čím vzniká milostný trojuholník. Je až čudné, ako sa ľudia vedia upnúť na ideály. Narážam na náklonnosť hlavnej ženskej postavy Hallie v podaní Very Miles a jej scénu, ako hlavný hrdina zistil, že nevie čítať. Niežeby reagoval hneď vzhľadom na jeho sympatie ku nej a povedal „Naučím ťa čítať.“ Nie, tvorcovia nám predkladajú človeka, ktorý na divokom západe nemá EQ a nie je to pritom zločinec, čo znamená, že jeho prežitie je dosť fantasy. Jeho reakcia, v ktorej sa jeho herecký predstaviteľ James Stewart príliš dlho a príliš vysokým hlasom čuduje „You mean can’t read at all?“ mi príde znova dosť mimo, lebo negramotnosť mi u kuchárky 19. storočia príde ako bežná vec, kým on sa nad tým potrebuje zastaviť pár minút, čím ju emocionálne zraní. Aj toto tohto hrdinu dosť degraduje na úroveň zbytočnej postavy závislej od druhých ľudí (spoiler alert). Ešte že sa dočkáme napätej scény medzi Johnom Wayneom a Leem Marvinom, ktorý v tomto filme ponúka z hercov najlepší výkon v úlohe hlavného záporného hrdinu. Lee Van Cleef ako jeho pravá ruka síce vyzerá drsne, ale výkony z Leoneho dvoch filmov dolárovej trilógie tu nedosahuje. Napätie tu nemá dosť kvalitných scén, čo je na škodu. Na drámu tu postavy príliš málo diváka chytia za srdce, keďže si vie pozrieť lepšie a intenzívnejšie scény v iných filmoch. Tento film sa navyše priveľmi zaoberá politikou, z ktorej ukazuje len nádej v naplnenie vyšších ideálov, ktoré nevieme, či tí politici naplnili. Vo filmoch sa oplatí viac zobrazovať priamy dopad určitých akcií, lebo tie sa dajú prežiť intenzívnejšie aj cez filmové sprostredkované rozprávanie. Ale aby som ostal v žánri, odporúčam o rok mladší Hud s Paulom Newmanom v hlavnej úlohe. Tento postwestern ukazuje, ako sa má využívať nostalgia na dramatické účely a nie na to, aby diváka uspala a taktiež je dobrým príkladom toho, čo je to dráma o troch postavách. The Man Who Shot Liberty Valance je béčko, kde sa nešťastne utlmila akcia a focus obsahu sa zameriava na trochu nereálneho kladného hlavného hrdinu, ktorý síce ostatných učí právo, ale tí ostatní mu poskytujú ochranu a pomoc, keď ich potrebuje a tak do žánru western v jeho hlavnej úlohe veľmi nezapadá. „Alright, dude, this time, right between your eyes.“ –„Whiskey, quick.“ Jazykové okienko: mend fences; dog's age; sound advice; who-hit-john; talk the ears off a wooden Indian; buckboard. () (méně) (více)