Kára plná bolesti

Kára plná bolesti odkazuje v první řadě k bolesti dvou našich hrdinů. Jak jinak si vysvětlit, že obyvatelé vesnice nebyli vystaveni žádným dobře známým represím ze strany nacistů. Vlastně až na bídu to místy vypadalo idylicky. Místní se sázejí, baví se a u toho věří v zaslíbenou zemi. A ani o té netuší, že existuje. Jedinou skutečnou bolest tedy zažívá Jakub a Maja, kteří jsou všude nechtění a de facto bezdomovci. Až konec trochu naznačil skutečnou krutost války, ovšem to zobrazení působilo dost žalostně v ostrém kontrastu s tím, že až do té chvíle si lidé žili docela pěkně. Snad jen za herecké výkony si film zaslouží hvězdy a ten děsivý konec právě v rozporu s dosavadním průběhem děje. (05.05.2021)

Ničnehovoriaca koláž príbehov postavičiek, ktorým sa akoby nechce žiť. Všetci sú otrávení, no túžiaci po šťastí. Všetci prešľapujú na mieste, v dedine, ktorá je naturalisticky vykreslená. Zaujme ešte jeden veľmi pekný hudobný motív dvoch priateľov žobrákov, ktorí sa nevedia i nechcú rozhýbať. Záver, ktorý nie je viac ozrejmený, myslím strojcu útoku, je čudný, no nejako to musel Párnický zapichnúť. (26.02.2019)

Příběh barvitě a vcelku poeticky zobrazující pestrý, ale nesnadný život v zapadlé slovenské vesnici v době války. Chudí jsou odsouzeni k chudobě anebo ke způsobu obživy, který není právě počestný. Hodnota filmu tkví ani ne tak v příběhu samotném, jako spíš ve vykreslení různých figurek, které tvořily vrstvy tehdejší venkovské společnosti v jakémsi vnitřně uzavřeném světě, jenž nakonec válka rozmetala obrazně i doslova. Zejména v závěru přechází film až v jakési metaforické obrazy. Námět to není špatný, ale provedení občas schází větší režijní zručnost a propracovanost, některé scény jsou zbytečně rozostřovány lacinými televizními triky, což možná mělo působit tehdy moderně a efektně,  ale dnes to vyznívá spíš rušivě. Postrádal jsem také větší emoční hloubku - děj plyne bez většího vnitřního napětí, a to i v jinak tragicky zabarvených situacích. (04.05.2021)

Pri sledovaní slovenských filmov spravidla trpím. Tak si prajem vidieť niečo výnimočne dobré, a stále nič. Dvaja herci sa celý film snažia, niečo by aj zahrali, ale niet čo. Dej sa točí na mieste, ako kolesá zapadnutého auta. Vo filme je veľa kŕča a silenosti. Vyniká v tom Vilma Jamnická, ktorá ako by vypadla z nejakého Jakubiskovho filmu. Záver všetkému nasadzuje korunu, pretože je nezvládnutý logicky, ani technicky. Mohol by som vyzdvihnúť kameru, hudbu alebo niektoré scény. Ale načo? Na štyri hviezdičky to nevytiahnem, ani s károu plnou pramenitej vody. (16.12.2010)

Slovenský venkov v období fašismu a soužití lidí v takovéto nelehké době v silném příběhu filmově laděného do poetiky. V Česku vzniklo mnoho takových snímků a na tomto příkladu je vidět, že i slovenská kinematografie se má čím pochlubit. Myšlenka a vůbec celá filozofie příběhu může být jako obvykle pro mnohé velmi těžkopádná, ale kdo danou látku správně uchopí, užije si snímek v celé své kráse a podstatě. (05.02.2016)