Ten, kdo stojí v koutě

Nechápu to všeobecné nadšení. Nebýt závěru a pár slibných scén, byl by to jen další z řady "alternativních" teenage romantických filmů. Možná to bude i tím, že scénáře i režie se ujal autor knižní předlohy, takže měl prakticky neomezenou moc nad finální podobou filmu, která je bohužel hlavně v první polovině jen věšením jednoho klišé na druhé. Nicméně i tak musím uznat, že jako jednohubka se to dá přežít snadno a na Emmu "Hermionu" Watson se moc hezky kouká. Slabé 4*. (04.01.2013)

Takový obratný mix hipsteřiny, gay friendly teen komedie a navrch pár překvapivých dramatických momentek. Klub odložených superchytrých teenagerů, kteří se po většinu času chovají jako dospěláci, nebo lépe. Ale do celkového konceptu feel good vibe filmu to tam pasuje. Dalo by říct, že žádné ryzí esence dokonalosti se nedočkáme, ale průseru rovněž ne a ruku na srdce, když se v té jedné osudové scéně rozehraje na plné pecky David Bowie, je to ta čtvrté hvězda. We are infinite. (27.02.2023)

Na tento film se mi těžko kouká objektivně, přeci jenom je mi 16, miluju punk a new wave, vyrůstám na Hughesovích teen dramatech a tyhle příběhy ze střední mi jsou prostě vždycky víc sympatičtější než jiné žánry. A to je asi tak všechno. Tenhle film ačkoli mi to trhá srdce, není filmem (moji vrstevníci - "sorry jako"). Vím o knížce a o jejím stylu vyprávění, ale to nic nemění na tom, že v tomhle filmu jakoby nefungoval nějaký narativ a všechno jsou jen rozuteklé postavy, které konají nahodilé eskapády, které jsou ještě mnohokrát off the character (Ano Charlie je velice stydlivý kluk, ale ve filmu sahá na kozy dvěma holkám, jedna je i Ema Watson, a polonahý tancuje Rocky Horror Picture show) a závěrečná pointa není pointou, protože přijde out off nowhere tak jako skoro všechno tady. Chápu že vám to, ale při hudbě Davida Bowieho unikne. Jako nějaký nezůčastběný portrét dnešní mládeže to taky nemůžu brát, protože je to prostě nereálný :D nezbývá mi tedy nic jiného než to brát jako nějaký cool factor pro puberťáky a nepřemýšlet nad tím, v tom momentě a v jednotlivostech, to pak možná začne fungovat. (15.02.2021)

Jemný, uhlazený a natolik snadno a příjemně stravitelný film, až se na jeho pozadí ztrácí, jak je vlastně rozporuplný. Atmosféra je vynikající, má v sobě určitou rebelskost, veselost, ale i smutek a trápení teenagerů, místy působí poeticky díky nočnímu naladění a vhodnému použití hudby, jako přirovnání mě napadá mix Donnieho Darka (mimoňský hlavní hrdina, snová atmosféra) a Snídaňový klub (parta soudržných kamarádů). Vážnější rozpory pramení z děje, který se snaží působit jako hluboká psychologická sonda a přitom jí vůbec není - vážné problémy film jen naťukává, zkresluje, popř. obchází obloukem. Tohle filmu docela ubližuje, snižuje jej z inteligentního indie/art snímku na jednohubku "nebezpečně" se blížící střednímu proudu... 7/10 (09.01.2013)

........ " I don't know if I will have the time to write any more letters because I might be too busy trying to participate. So if this does end up being the last letter, I just want you to know that I was in a bad place before I started high school, and you helped me. Even if you didn't know what I was talking about or know someone who's gone through it, you made me not feel alone. Because I know there are people who say all these things don't happen. And there are people who forget what it's like to be 16 when they turn 17. I know these will all be stories someday. And our pictures will become old photographs. We'll all become somebody's mom or dad. But right now these moments are not stories. This is happening. I am here and I am looking at her. And she is so beautiful. I can see it. This one moment when you know you're not a sad story. You are alive, and you stand up and see the lights on the buildings and everything that makes you wonder. And you're listening to that song and that drive with the people you love most in this world. And in this moment I swear, we are infinite." .... Tak nakonec ten film o mě natočili jak jsem chtěl. Děkuji a navždy chrochtám blahem. (18.12.2012)