Železná lady

Prvýkrát, čo mi niekde vadil Jim Broadbent. Dobrý film, nezaujatý, konštatujúci a nesúdiaci. Čo rozhodne nepotreboval, bola jeho komická postavička. A halucinácie, popri štátnických gestách, prejavoch a ideách, značne ponižujúce. Tá forma nepustí, rozpráva o zásadovom človeku; jeho rozhodnutia sú možno chybné, no nevyjadruje sa k nim, aby si každý urobil vlastný názor. A pritom ho polku filmu vykresluje ako magora, ktorého vrcholom je revolúcia manželovho šatníku (22.11.2014)

Viděl sem nespočet těchhle anglických dýchánku a se zármutkem musím konstatovat, že Iron Lady je jeden z nejslabších. Nemnělo to ani tu správnou chladnou komornou atmosféru a nemnělo to ani patřičné vypravení. Iron Man taky nedostal Oscara a nechápu, proč ho dostala Iron Lady… banda zatvrdlých trotlu, který svým pseudoejakultaním pohledem a následním rozjímáním onanovali před zohavenou Meryl Streep, neskutečná fraška. Sem rád, že všichni sou hotoví, no mne tady ta rozprava o babičce, která vzpomíná na časi minulé způsobem, ve kterém se sama ztrácí, nestačí. 3/10 (10.03.2012)

Přeukrutné zklamání. Konzervativní politika je filozofie, životní náhled na svět. Tím byla Thatcherová a její způsob vlády zajímavé. Nic důležitějšího na ní nebylo. Autorům se nabízela v neomezeném množství materie, ze které mohli uhníst právě o tom drama, příběh, zajímavý film. Místo toho se chaoticky, podivnou formou, která nemá vnitřní důvod, zabývají jejím osobním životem, jenž na ní byl zřejmě tím nejméně zajímavým. Zřetelný kalkul: posadíme tam Strrepovou, to k filmu lidi přitáhne. Přitáhlo, ale na víc jak dvě hvězničky to u mne nebylo. (23.06.2012)

Železná lady vyvolává dojem, že ji točil někdo, kdo ničemu moc nerozumí - politice, kariéře Margaret Thatcherové ani třeba starým lidem. A tak skáče z jednoho na druhé, přičemž nejvíce se zdržuje u toho stáří, protože tam se dá zdánlivě nejméně pokazit. Časové roviny střídá na základě hodně násilných asociací a naprosto kašle na gradaci vyprávění. Jde spíš o sled více či méně vtipně vypointovaných scének. Nicméně Meryl Streepová má toho Oscara právem. Po zhlédnutí jejího výkonu mám chuť jít nakoupit nějaký modrý hadry a pořádně si v nich zapištět. (28.02.2012)

Politika Spojeného království 20. století je natolik populární, že si vyžádala za pochodu nesčetně referencí v médiích všech druhů. Z té masy, které jsem se účastnila, snad více mohu doporučit Audienci u královny hranou v ND, jejíž součástí je také příběh Thatcherové. Ale chápu, že fanoušci Meryl si zde přijdou na své. (15.07.2017)