Železná lady

Na to, že místy problesknou tak hluboké a kontroverzní myšlenky jde o plytké plácnutí do vody, kdy je zřejmé, že scénárista nevěděl jaké stanovisko má k samotné postavě Margaret Thatcherové zaujmout. Nicméně už kvůli uhrančivé Meryl Streep těch sto minut uteče jako nic - jen celek nevzbuzuje téměř žádné emoce – měli bychom jí nenávidět nebo milovat? Nada! Coby fiktivní biografie by zvolená forma mohla působit jako zajímavý experiment, ale jako ilustrace skutečného života je proklatě nedostačující. PS: Meryl Streep by měla ještě stihnout natočit životopisný film o Meryl Streep,protože nikdo jiný jí nezahraje lépe, než ona sama. (24.02.2012)

Celé to stojí na výkonu Meryl Streep, který je sice jako obvykle výtečný, ale pro kladné hodnocení celého filmu to samozřejmě nestačí. Neseděla mi ta forma - útržkovité prolínání přítomnosti, minulosti a halucinací. Celé to pak působilo jako nicneříkající slepenec. Dojem těžkého "boje" Margaret Thatcherové to sice dokáže divákovi předat, ale i za to bych spíše přičetla body Meryl Streep. Bez ní by tenhle film byl úplně o ničem. ~(3,2★)~ (05.05.2012)

Vstup do choré mysli... O Margareth Thatcher si myslím své („je to nebezpečná bestie“) a nutně nemůžu pominout (vlastně každý, kdo o této dámě něco ví/slyšel), že jakákoliv filmová podoba její životní pouti se zákonitě střetne s mým/vaším dlouhotrvajícím úsudkem. Střet přitom neberu v negativním smyslu, taková kolize je prospěšná, pokud podporuje schopnost argumentovat a dodává podněty. Servilní oslava a jednoznačně zdrcující kritika by ve mně vzbudily obé stejný pocit znechucení a to tím více, čím by se tvářily jako objektivizující reportáž, co loví neznámé skalpy. S Železné Lady mám dojem, že přesně toho si tvůrci byli moc dobře vědomi. Nabídli účelné vyprávění událostí optikou senilnějící paní, zajaté ve vzpomínkách a dávno neúčinných proklamacích, které platí už jedině na ustaranou a pocitem méněcennosti zkroušenou dceru + chápavé okolí. Nadmíru nehostinná první část snímku dá najevo, že dobrodružství z poslaneckých lavic a drsné výroky při masových demonstracích nejsou hlavní náplní filmu. Celé vzrušující období vlády a donekonečna diskutovaných rozhodnutí film nahlíží formou flashbacků unavené Thatcher, vlastně souborem roztříštěných vizí, jejichž relativnost je v každém okamžiku úplně evidentní. Nejen, že máme možnost vidět odpudivé odboráře a demagogicky naladěnou opozici, ale také vskutku státnické reakce pevné vůdkyně. Meryl Streep dokonale vytvořila nesnadný most mezi Thatcher političkou a normální ženou. Propaganda? Tentokrát nemám ten dojem, důležitý je průvodce filmem a nějak podobně se Thatcher ve vzpomínkách ke své politické dráze možná opravdu vrací. Rozumným krokem bylo zapojení autentických záběrů stávek a nepokojů, které politička možná opravdu vytěsňuje a vidí dnes pouze na obrazovce. Film je jejím snem, tancem s Reaganem v oparu (falše či vítězství?), kde hodnotící soudy tvůrců zastupuje úvodní část jejího mládí a částečně senilní a churavějící žena. Forma tenhle portrét nemá šanci vytrhnout, nenabízí než konzervativní podívanou bez čehokoliv originálního. Což je ale možná při zobrazované osobnosti další nenápadné plus... (01.03.2012)

Neplánovane som si pozrel aj životopisný film o jednej z dvoch veľkých postáv britskej a svetovej politiky v 20. storočí. Mám z neho rozporuplné pocity, pretože si myslím, že režisérka to vzala za nesprávny koniec. Je to škoda, pretože taká výrazná osobnosť si zaslúžila omnoho lepší film. A tak jediné, čo na ňom možno pochváliť, a za čo mu patria tri hviezdičky odo mňa, je precízny výkon Meryl Streep. (17.08.2013)

Mamma Mia! Strašně záživný a strhující snímek! Tedy v případě, že rádi sledujete senilní britské důchodkyně, jak roztřesenýma rukama snídají vajíčka natrvrdo a blábolí se svým mrtvým manželem. Tahle Metla, metla Labouristů a noční můra všech Falbrů, by si určitě zasloužila nějaký dobrý film a ne chaotické, povrchní a zmatené Babí léto, u kterého jsem neustále očekával, kdy se objeví Zindulka s Brodským a zanotují si s jako vždy vynikající Meryl ve frontě na neadekvátně daňově zatížené, předražené mlíko "Money money money". Tohle by byl průser i kdyby hrál Margarittu Dustin Hofmann. Být teď paní Thatcherovou, z posledních sil vezmu chodítko, doplazím se k Lloydové na čaj a mezi upjatou, konzervativní konverzací ji umlátím francouzskýma holema. Na druhé straně ovšem něco tu Syphillidu aspoň na chvíli zabavilo a udrželo ji od do nebe volajícího ztrapňování charakterních herců a parodování ABBY. (04.03.2012)