Režie:
MaïwennKamera:
Pierre AïmHudba:
Stephen WarbeckHrají:
Karin Viard, Joey Starr, Marina Foïs, Nicolas Duvauchelle, Maïwenn, Karole Rocher, Emmanuelle Bercot, Jérémie Elkaïm, Riccardo Scamarcio, Sandrine Kiberlain (více)Obsahy(2)
Kriminální drama mapující každodenní práci pařížské policie, která se specializuje na ochranu mladistvých. Odhalování dětské pornografie, výslechy osob podezřelých z pohlavního zneužívání dětí, odhalování případů zanedbávání povinné péče, a jiným deliktům se snaží ve své práci předejít desítky policejních důstojníků. Jak psychicky náročná je tato práce? Je možné profesní život oddělit od osobního? Bez ostychu a přikrášlení pojmenovává film věci pravým jménem. (Film Europe)
(více)Videa (2)
Recenze (44)
Máte práci, která s vámi nechodí domů a při zpětné inventuře dne se vám občas prožene hlavou maximálně myšlenka, jestli jste všude zhasli, zamkli? Tak v pařížském policejním oddělení péče o děti ji nemají, nenosí si ji do svých domovů v aktovce, ale pod kůží a její náplní je špína, špína a zase špína... a uklizeno nebude nikdy. Jak se s tím vyrovnat? Kde čerpat sílu pro každý nový den, který přinese jen další její nános, a co dělat, když ani domov nemá pevnou kotvu, protože osobní život není vůči pracovní frustraci imunní? Možná náhradní rodina složená z pracovního týmu - která rozumí rozčarování z každodenní bezmoci a nebo se dovede společně radovat z malého vítězství nad ní (krásná, spontánně působící scéna s tancem, kde je vysloveně cítit ten přetlak, který musí ven), aby se poté znovu nechala spoutat smutkem z nemožnosti změnit svět - se pro mnohé může stát jediným útočištěm... i tam jsou však jedinci s vyšší citovou zainteresovaností ohroženi více, než ostatní. Ani koncový pohled na zářijovou ulici plnou dětí zde není úlevný, vybízí k myšlence, kolik se na ní namátkou pohybuje dětí, stravovaných strachem z vlastních příbuzných... Spokojenost s realistickým zpracováním a hereckými výkony mírně kalila trochu zbytečně vygradovaná hysterie (ač výtečně zahraná), skóre však vyrovnala veselá scéna s chytrým mobilem, nesrovnala jsem se jen s podružnou epizodou okolo policejní fotografky, jejíž postava mě celou dobu neskutečně iritovala, holt každý není Clint Eastwood a měl by si uvědomit, že jeho místo je jen na jedné natáčecí straně, což není úplně špatná zpráva, někdo nemá co dělat na žádné z nich ;-) ()
Netušila jsem, že mě po první asi půlhodině rozporuplných pocitů tenhle snímek tak zasáhne. V každém případě už jen námět je sám o sobě velmi citlivý a umět ho zpracovat tak, aby diváka nějak oslovil je nesmírně těžké. Maiwenn Le Beskco nám polodokumentární formou přiblížil strašně náročnou a psychicky vysilující práci zvláštní skupiny policie, která se věnuje s obrovským nasazením vyšetřování, kde se jedná o obtěžování a zneužívání mladistvých, či jiných problémů souvisejících s dětmi. Jejich práce má pochopitelně vliv i na jejich soukromý život, kdy se musí mnohdy vypořádávat i se svými problémy. Je to opravdu vyjimečný film s mnoha silnými, emotivně vypjatými scénami a já ho i přes ten těžší rozjezd doporučuju ke zhlédnutí. - "Nejsmutnější je takový svět, v němž vyrůstají smutné děti". ()
Hluboká sonda do oddělení "dětské" policie, která se ale neomezuje jen na aspekty policejní práce, ale nabízí pohled i do soukromí členů tohoto útvaru. A to bez příkras. To, s čím se tito policisté každý den setkávají na nich zákonitě musí zanechávat stopy, které si sebou přinášejí do svých domovů, protože v tomto případě práce od soukromí oddělit nelze. Několik naturalistických scén jsem těžko rozdýchával (porodnice, černoši, feťačka). Samotný závěr vás pak rozesmutní a naštve zároveň. 90% ()
Výjimečný film, jehož styl vyprávění bude zpočátku působit těžkosti, je to jak rychle přetáčená kazeta s výukou francouzského jazyka. Pseudodokumentární forma je opravdu zvláštní, ale o to víc autentická metoda, kterou si postupně oblíbíte, zejména když pozorujete, jak většině oddělení ujíždějí nervy při setkání s hloupými agresory. Konec je opravdu nezapomenutelný, šokující. ()
Prvních patnáct minut se mi zdálo zmatených, nelogických a nicneříkajících. Jenže pak film začne být kompaktní, zajímavý a hlavně dost realistický. Téma týraných dětí stále zůstává tak nějak na okraji zájmu filmařů.Maiwenn Le Besco ale nezavírá před tímhle tématem oči a všechno říká doslova, na plnou pusu. Nejde ale o snahu tematiku pedofilie a týrání dětí nějak skandalizovat či zlehčovat. Právě naopak - dějová linka chvílemi ustupuje do pozadí a příběhy vyprávěné a prožívané dětmi bijí diváka do očí. Polisse mě velmi příjemně překvapil. V hlavě mi zůstane spousta scén: mrtvé novorozeně, otvírání okna a tragikomické scéna se smartphonem. ()
Galerie (33)
Zajímavosti (3)
- Filmovanie snímky prebiehalo na viacerých miestach v metropole Paríž. (MikaelSVK)
- Mellisa (Maïwenn Le Besco) používá fotoaparát Leica M8. Pořizovací cena přístroje se v době uvedení filmu pohybovala okolo 130 000 Kč. (Saur.us)
- Plněné sušenky „Pepito“, které si Mathieu (Nicolas Duvauchelle) vyžádal během svého pobytu v nemocnici, v České republice prodával výrobce Opavia pod komerčním názvem „Diskito - hvězdičky“ a následně jej odprodal výrobci Mondeléz, který je od roku 2019 prodával pod komerčním názvem „Milka ChocoMinis“. (kukkik)
Reklama