Silent House

Jeden z mála filmů poslední doby, které jsem stěží dokoukal. Naprosto neatmosferické s roztřesenou kamerou a mizernými hereckými výkony (dá-li se o nich vůbec mluvit). Představitelka Sáry (proč je proboha v obsahu nějaká Laura, místo Johna Wilson a z domu chata?) děsivě přehrává, a je tak ze škatulky hysterických krav, jaké známe třeba z dětské vyprávěnky Záhada Blair Witch. Autorka scénáře je zřejmě ze stejného ranku. Nebo je snad normální, aby člověk v každé situaci, kdy se bojí, zavíral oči a domníval se, že se mu hrůza vyhne? Ani konečné vysvětlení všech událostí na tom nic nezmění. I s malým rozpočtem se dá natočit skvost. Tohle je ovšem pěkný hnůj. A říkáte remake? Tak originálu se obloukem vyhnu! (06.12.2013)

Ale jo, v pohodě remake, i když na originálu ztrácí body hlavně díky absenci momentu překvapení. Kromě toho, že je to v bledě modrém to samé, se nová verze odlišuje v závěrečném, a naprosto zbytečném twistu, který je už několik let pasé. Škoda, ti Amíci zkrátka netolerují nic nevysvětlující, otevřené konce. I tak je to pořád dost poctivý chiller, co dokáže dlouze napínat a v pravém okamžiku vyděsit. A Olsenka kupodivu snesitelná. (30.07.2012)

Remake mnou neviděného originálu. Atmosféra slušně děsivá do zhruba závěrečných deseti minut, kdy se všechno předešlé prostě musí nějak vysvětlit, a tak zjistíme, že jsme měli celou dobu čest s další praštěnou scénáristickou svévolí. Ale tentokrát to velkoryse (a subjektivně neobjektivně) přehlídnu, nýbrž pro napětí, kterého se mi dostalo měrou vrchovatou, se na nějakej zpackanej závěr můžu zvysoka vyblejt. 80% (09.09.2012)

Originál neznám, ale v tomhle remaku mě zaujala sakra jedna věc. Celé je to natočené na jeden jediný záběr. Alespoň tedy zdánlivě, ale konečný výsledek je zatraceně dobrý. Jednak to vypadá fakt cool a jednak nepřichází naprosto žádné vysvobození v podobě střihu, což je, jak jsem si všiml, u hororu dost podstatné. Prakticky po celý film jsem nedýchal, užíval si skvělou kameru neustále zoomující Elizabeth Olsen do tváře (parádní herectví btw) či na ehm.. dvojici různých ehm... míst. Ale díky absenci střihu jsem měl neobvyklý pocit, že tam opravdu jsem a film tak trochu funguje na bázi pouťového domu hrůzy. Příběh to moc nemá, scény jsou pomalé a strach budující a cílem je prostě vyděsit, což se filmu daří skoro až do konce. V závěru atmosféra trochu opadne, ale -MOŽNÝ DROBNÝ SPOILER- závěrečné rozuzlení, ač v rámci hororů poměrné klasické klišé, jsem fakt nečekal. (24.08.2014)

Přiznám se, že k tomuhle filmu jsem se dostal tak, že jsem prohlížel filmografii Elizabeth Olsen, neboť mě upoutala její melancholická a nevyumělkovaná krása v Martha Marcy May Marlene. Jejího půvabu si mužské (a vlastně třeba i ženské) oko dosytosti užije i zde, protože kamera skoro nikoho jiného nezabírá. Film samotný se přes hodinu jeví jako strašlivá pitomost, ve které je napětí dosahováno pomocí nepochopitelného a iracionálního jednání postav, téměř neustálým šerem či tmou a "moderní" ruční kamerou. Dlouho ani nevíme, zda se jedná o žánr horrorový ("nadpřirozený") nebo thrillerový ("přirozený"). Zprvu to vypadá na to první, pak zase na to druhé... pak zase... A pak přijde (aspoň pro mě) hodně překvapivé finále, nechal jsem se nachytat na švestkách, a to jsem podobných zápletek viděl nejméně šest... Ale nechci spoilerovat. Koukněte se sami, díky tomu konci solidní tři hvězdy. A až teď zjišťuju, že je to remake. Jdu hned shánět originál... (03.04.2013)